Albee, Edward: Hra o manželství, Koza aneb Kdo je Sylvie? 2

Albee, Edward
Hra o manželství, Koza aneb Kdo je Sylvie? 2

ukázka beletrie zahraniční

Jo. Tak to vyklop. - Co? - Do koho ses zabouch?...

Edward Albee: Hra o manželství, Koza aneb Kdo je Sylvie? Přeložil Jiří Josek, doslov Hana Ulmanová, nakladatelství Romeo, Praha 2004, 152 stran

Koza aneb kdo je Sylvie?
ROSS (Zasměje se) Jo. (Pauza) Tak to vyklop.
MARTIN (Plaše) Co?
ROSS (Jemně, ale naléhavě) Do koho ses zabouch?
MARTIN Jo, tohle.
ROSS Jo.
MARTIN Já nevím, jestli o tom chci mluvit.
ROSS Ale ano.
MARTIN Jestli o tom můžu mluvit.
ROSS Zkus to.
MARTIN (Trochu se usměje) Jsi jako pijavice.
ROSS Jsem kamarád. (Martin se pokouší něco říct, ale nejde mu to) Nejlepší kamarád.
MARTIN (Výbuch zoufalství) Dobře! Dobře! Dobře! (Hluboký těžký vzdech, dlouhá pauza) Nikdy by mě bývalo nenapadlo... prostě že Stevie a já, teda, ne. Prostě ne.
(Pauza)
ROSS Už o tom mluvíš, nebo ještě ne?
MARTIN Začínám, nebo spíš snažím se začít...
ROSS Tak jo.
MARTIN Prostě nikdy by mě bylo nenapadlo, že se něco takového může stát. Protože mezi námi to vždycky klapalo, v posteli, mimo postel. Všecko na rovinu, na úrovni. Za celou dobu manželství jsem jí nebyl jedinkrát nevěrný. Chci, abys to věděl. Jedinkrát jsem jí, jak se říká, nezahnul.
ROSS Ty brďo! Fakt? No to je neuvěřitelný. Hú!
MARTIN Ano, přísahám. Nějaké doteky byly, v kuchyni na mejdanu, když se přitočila nějaká pipina, takové to muchlování a podobně, ale nikdy jsem to s žádnou nedělal, jestli mi rozumíš.
ROSS Rozumím.
MARTIN Nebylo to nutné... prostě nepotřeboval jsem to ani kvůli porovnání, ani jenom tak. Prostě jsem to nepotřeboval. Vzpomínáš si, jak nás po tom abiturientském večírku napadlo pozvat si tu hotelovou službu, o které nám řekli... jak o tom všichni mluvili?
ROSS Jo, ty myslíš ty, jak jim to říkali? „Crazy Girls“?
MARTIN Jo, tys je zavolal a...
ROSS ...přišly ty dvě štětky.
MARTIN Prostitutky.
ROSS No jo. (Bujaře) Na to si pamatuju.
MARTIN Tys byl už ženatý a já se Stevie jsme spolu teprv chodili nebo...
ROSS ...nebo tak.
MARTIN Ano.
ROSS (Snaží se rozpomenout) Jak se jmenovaly?
MARTIN Ta moje byla Alice.
ROSS Taková macatá.
MARTIN Macatá Alice.
ROSS Jasně. Ta moje byla Truda nebo Trixi nebo...
MARTIN April.
ROSS Fakt? April?
MARTIN Ano, April.
ROSS (Pro sebe) Blbost. April je April.
MARTIN (Slyšel to) Ano, to je.
ROSS Neser. (Pauza, uklidní se) No a ty přišly a měli jsme je na pokoji. Dvě postele, dvě štětky.
MARTIN Jako na koleji.
ROSS Abiturientská šukačka.
MARTIN Ano. Ale vzpomínáš si, co se stalo?
ROSS Už nevím. Co se stalo?
MARTIN Že jsem nemoh? Že se mi nepostavil?
ROSS (Vzpomene si) No jo. Dřív jsi tenhle problém nikdy neměl. Na koleji jsme do toho bušili, ty na jedný posteli, já na druhý. A už to jelo.
MARTIN To jsem neznal Stevie.
ROSS (Vystřízliví) No jo.
MARTIN Když jsme měli to setkání po letech s macatou Alicí...
ROSS ...už jsi chodil se Stevie...
MARTIN Ano.
ROSS Máš pravdu.
MARTIN Vůbec nevím, jak mě mohlo napadnout... víš co.
ROSS Jasně.
MARTIN Byl jsem zamilovaný do Stevie, ale netušil jsem jak moc.
ROSS (Trochu výsměšně) Zvláštní. Podle týhle teorie srdce řídí ptáka. A já si vždycky myslel, že pták řídí...
MARTIN Nebuď cynik.
ROSS Aha, takže jsem nejen snob s levičáckejma a co?
MARTIN Proletářskými.
ROSS Proletářskými názorama, ale navíc jsem nově i cynik!
MARTIN To jsi už dávno. (Oba se usmějou) Rozumíš tomu, ne? Jsme se Stevie tak spjati, že sám sobě nepatřím. Třeba když jedu na nějakou cestu a Stevie zůstává doma, mám přímo fyzický pocit, že…
ROSS Honíš si péro a myslíš přitom na Stevie?
MARTIN (Stydlivě) Ano.
ROSS (Potřese hlavou) Ty vole!
MARTIN Jak to myslíš?
ROSS Nijak. Hele a jak se to podělalo?
MARTIN (Opravdu zmaten) Co? Co se podělalo?
ROSS Děláš si ze mě srandu?
MARTIN Ne, nedělám, ale co se mělo podělat?
ROSS (Vážně) Co asi? Tvůj život, ne? Váš vztah. Jak se to podělalo?
MARTIN (Pauza) Jo. (Pauza) Aha.
ROSS (Netrpělivě) Teda z tebe něco dostat!
MARTIN Dobře. Jak jsem ti říkal, nikdy jsem jí nezahnul, nikdy jsem to nepotřeboval... nikdy.
ROSS Jo, to jsi říkal.
MARTIN Ale pak... jednoho dne... (Zarazí se)
ROSS (Po dlouhé pauze) No?
MARTIN Ale pak jednoho dne... (Víc neřekne)
ROSS (Po dlouhé pauze) To je všechno?
MARTIN (Pokračuje) Jednoho dne... prostě... jel jsem autem a sháněl barák... chalupu. Napadlo nás se Stevie, že je načase pořídit si něco mimo město... chalupu, farmu. Zasloužíme si to přece. No a tak jsem objížděl vesnice. Stevie se mnou nemohla.
ROSS Daleko od civilizace.
MARTIN Jo, daleko od civilizace. Hodně jsem toho viděl, farmy, chalupy, až jsem našel senzační místo, starý statek s velkým pozemkem.
ROSS Dvacátý léta nebo tak?
MARTIN Přesně. Prostě zavolal jsem Stevie, že to musí vidět, nechal jsem si to rezervovat. A ona: „Statek?“ „Počkej, až to uvidíš,“ povídám. Ten chlápek z realitky byl fajn, řekl, že nám počká. A jak jsem se vracel zpátky k dálnici, zastavil jsem na jednom vršku, kde bylo odpočívadlo.
ROSS Vyhlídka.
MARTIN Ano. Zastavil jsem a vystoupil. Byl tam nádherný rozhled. Nic oslnivého, ale takové malebné. Podzim, rozumíš. Listí už se barvilo do ruda, v údolí schoulené městečko, nade mnou pluly bachraté mraky a ta příroda kolem byla cítit...
ROSS Hnojem, viď?
MARTIN (Napodobuje venkovana) Čerstvou otavou, pane. Vůní venkova, vůní jablek! (Normální tón) U silnice byl stánek s kukuřicí a jinou zeleninou naskládanou do kopic – fazole, rajčata a ty obrovské bílé máslovky, které pro mě představují konec léta.
ROSS Prostě paráda.
MARTIN (Potřese hlavou) Vy kluci z města nic nevíte. Tam odtud bylo vidět, jak se cesta klikatí až k tomu statku. Úplně jsem se štěstím zachvěl.
ROSS Zatetelil.
MARTIN No dobře.
ROSS A dál?
MARTIN Prostě cítil jsem se nádherně. A jak jsem se vracel k autu, v náručí všechny ty poklady – máslovky a kukuřici – už už jsem nasedal, (Vydechne s tichým úžasem) když jsem ji uviděl. (Znovu si to přesně vybavuje) Jenom na mě koukala.
ROSS Venkovanka krev a mlíko. Blond vlasy rozpuštěný na ramena, velký kozy pod průsvitnou blůzkou, holý bříško s plavými chloupky kolem pupíku, v puse stéblo trávy...
MARTIN (Jemně nesouhlasný úsměv) Nic nechápeš.
ROSS Ne? Nebyla blond? Neměla velký kozy?
MARTIN Ne. Ale stála tam a dívala se na mě těma očima.
ROSS A ty ses zamiloval.
MARTIN Nic nechápeš.
ROSS Takže ses nezamiloval?
MARTIN Ne. Nebo ano. Asi ano, ale hned mi to nedošlo. (Pro sebe) Jak by taky mohlo?
ROSS No tak se ozval starý dobrý chtíč. Pták se ti našponoval v kalhotech...
MARTIN (Smutně) Nic nechápeš. (Pauza) Nevěděl jsem, co to je – co to bylo za pocit. Bylo to... něco... v životě jsem nic podobného necítil. Bylo to tak... úžasné, zvláštní! Stála tam a jen se na mě dívala, těma svýma očima a...
ROSS (Netrpělivě) Cos jí řek?
MARTIN (Nevěřícně se zasměje) Prosím?
ROSS Řeks jí něco, ne?
MARTIN (Promyslí to) Ano, ano, řek. Šel jsem k ní, k... k tomu místu, kde stála, a promluvil jsem na ni. Ona přišla až ke mně a... měla ty oči. Dotkl jsem se její tváře a... (Příkře) Nechci o tom mluvit. Prostě to nejde.
ROSS Dobře. Já ti pomůžu. Vídáte se?
MARTIN (Smutně se zasměje) Ano, ano, vídáme se.
ROSS Máš s ní teda poměr?
MARTIN (Zmatený) Co? Co že s ní mám?
ROSS (Tvrdě) Šukáš ji?
MARTIN (Náhle si to představí) Ano, ano. Šukám ji. Panebože!
ROSS (Jemně) A miluješ ji.
MARTIN No právě, rozumíš.
ROSS Co právě. Čemu mám rozumět?
MARTIN Vídám se s ní, mám s ní... poměr nebo co. I když takhle se to říct nedá. Šukám ji, jak jsi to nazval, a to všechno... je mimo... prostě, ano, to všechno prostě dělám.
ROSS (Napovídá) A krom toho ji miluješ.
MARTIN (Dá se do pláče) Ano! Ano! Hrozně ji miluju. Bože můj. Sylvie! Sylvie!
ROSS (Po dostatečné pauze) Skoro nemám odvahu se zeptat, kdo je Sylvie?
MARTIN To ti neřeknu.
ROSS Komu jinýmu bys to řek než mně? Stevie to říct nemůžeš, to by...
MARTIN NE!
ROSS Tak kdo je to? Kdo je Sylvie?
Martin strne, pak sáhne do peněženky a vyndá fotografii. Podívá se na ni, zaváhá a podá ji Rossovi, aniž se na něho podívá. Ross vezme fotografii, podívá se na ni, nevěřícně zamrká a začne se zalykat smíchy, až se rozkašle.
MARTIN (Plaše) Nesměj se. Prosím tě, nesměj se.
ROSS (Zírá na fotografii) Tak tohle je Sylvie?
MARTIN (Přikývne) Ano.
ROSS (Tvrdě) Tohle je ta Sylvie, co šukáš.
MARTIN (Cukne sebou) Takhle nemluv. (Mimoděk z něho vypadne) Kterou šukám.
ROSS ...se kterou máš poměr?
MARTIN (Plaše, přikyvuje) Ano. (Pauza) Mám.
ROSS Jak dlouho?
MARTIN (Jemně) Půl roku.
ROSS Páni. Tohle musíš říct Stevie.
MARTIN Nemůžu! To nemůžu udělat!
ROSS Budeš muset... nebo jí to řeknu já.
MARTIN (Žebrá) Ne, Rossi, ne! Prosím tě.
ROSS (Věcně) To teda lítáš v pěkným průseru.
MARTIN (Pauza, dětsky) Myslíš?
ROSS (Tiše, potřásá hlavou a dívá se na fotku) To teda jo, kamaráde, to teda jo.
MARTIN Ale, Rossi, ty nechápeš...
ROSS (Řve) TOHLE JE KOZA! TY MÁŠ POMĚR S KOZOU! MRDÁŠ S KOZOU!
MARTIN (Dlouhá pauza, věcně) No jo.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2731x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce