Valente, José Ángel

Valente, José Ángel

portrét beletrie zahraniční

José Ángel Valente, považovaný za jednoho z největších španělských básníků 20. století.

 

José Ángel Valente, považovaný za jednoho z největších španělských básníků 20. století, se narodil v roce 1929 v galicijském městě Ourense. Studoval práva na univerzitě v Santiagu de Compostela. Brzy však studium práv přerušil a odešel do Madridu, kde v roce 1954 absolvoval románskou filologii. Poté několik let přednášel na univerzitě v Oxfordu, na níž získal titul Master of arts. Od roku 1958 žil v Ženevě, kde působil jako profesor a zároveň jako úředník při OSN. V Letech 1982 až 1985 řídil v Paříži španělskou překladatelskou službu při UNESCO. V roce 1986 se usadil v jihošpanělské Almeríi. Nadále se věnoval pedagogické činnosti, jako hostující profesor přednášel na různých univerzitách v Evropě v USA.

Přestože básník publikoval poezii již během studií, uznání kritiky se mu dostalo až v roce 1954, kdy získal prestižní literární cenu Adonais za básnickou sbírku A modo de esperanza (Na způsob naděje) inspirovanou smrtí autorovy matky. V prvním autorově období převažují básně „svědectví“ s tématy politickými, historickými a sociálními. Od sedmdesátých let se jeho poezie vyznačuje silnějším ironickým akcentem, sarkasmem a téměř až apokalyptickou dikcí. Technikou koláže básník rozbíjí jazyk užívaný totalitními režimy a symbolicky tak brojí proti jakémukoli duchovnímu útlaku. Objevují se básně v próze, zájem o židovskou kabalu, křesťanskou a arabskou mystiku. Mezi další významná Valentova díla patří básnické sbírky Poemas a Lázaro (Básně pro Lazara, 1960) nebo Tres lecciones de tinieblas (Tři lekce temnoty, 1980) za které získal cenu kritiky. Z dalších básnických sbírek jmenujme například Mandorla (1982), Fulgor (Žhnutí, 1984) nebo posmrtně vydanou knihu Fragmentos de un libro futuro (Fragmenty budoucí knihy, 2000). Valente byl rovněž známý jako literární esejista, například knihami Las palabras de la tribu (Slova kmene, 1971) nebo Ensayo de Miguel Molinos (Esej o Miguelovi de Molinos, 1974), a prozaik.

Prozaické texty vydal v knihách Número trece (Číslo třináct, 1971) a El fin de la edad de plata (Konec stříbrného věku, 1973). Kromě ceny Adonais je Valente držitelem ceny nadace Pabla Iglesiase (1984), ceny Prince Asturského (1988), Národní ceny za poezii (1993, 2001) a ceny královny Sofie za poezii (1998).

 

© Daniel Nemrava

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1700x

Inzerce
Inzerce