Výběr lusofonních literárních cen 2004

aktualita beletrie zahraniční

Literární ceny v Portugalsku a Brazílii za rok 2004

Literární ceny v Portugalsku a Brazílii udělené v roce 2004

Prémio Camões a další ceny
Nejvýznamnější literární cenou pro portugalsky píšící autory je Camőesova cena. Za „mimořádné kvality prozaické tvorby“ jí byla v roce 2004 oceněna portugalská spisovatelka Agustina Bessa-Luís. Tato dnes jednaosmdesátiletá autorka románů, povídek, esejů, fejetonů i divadelních her se už přes 50 let podílí na utváření literárního i politického dění v Portugalsku. Většina čtenářů si její jméno spojuje se ságami ze života venkovských i městských rodin hornatého severovýchodního Portugalska nebo s břitkými fejetony a vtipnými aforismy, jimiž od roku 1974 přispívá do novin. Camőesova cena nebyla jediné ocenění, které Agustina Bessa-Luís v roce 2004 obdržela. Její dílo získalo i další prestižní ocenění - Cenu Vergília Ferreiry - která je od roku 1997 udělována portugalsky píšícím prozaikům nebo esejistům. V minulých letech se jejími laureáty stali například Eduardo Lourenço nebo Mia Couto, jejichž knihy vyšly i česky (E. Lourenço, Chaos a nádhera a M. Couto, Náměsíčná země). Z díla Agustiny Bessy-Luís nebylo zatím do češtiny přeloženo nic. Jen v rámci Festivalu evropského filmu před několika lety nabídla česká kina filmové zpracování románu As Terras do Risco (Nebezpečný kraj) pod názvem O Convento (Konvent) v režii Manoela de Oliveiry.

Z téměř nepřeberného množství dalších literární cen udělovaných v Portugalsku patří k těm nejprestižnějším cena portugalského PEN Clubu. V roce 2004 se udělovala za díla vydaná v předchozím roce. V kategorii prózy byl jako nejlepší oceněn román Fantasia para Dois Coronéis e Uma Piscina (Fantasie pro dva plukovníky a jeden bazén) Mária de Carvalha. K ceně se chválou připojili mnozí literární kritici (např. Pedro Mexia), kteří román označili za nejlepší literární počin roku. Kniha vyšla po spisovatelově osmileté odmlce a je hodnocena jako příběh plný elegantního humoru, napsaný živě, úžasně čtivě, s převahou vtipných dialogů. Je však docela dobře možné, že tento humor ocení víc čtenáři mimo Portugalsko, protože autor do své vlasti sice vtipně, nicméně dost nemilosrdně tepe. Cenu PEN Clubu v kategorii nejlepší prvotina roku získal Alexandre Nave (1969) za básnickou sbírku Columbários & Sangradouros (Zpopelnění & vykrvení). Básně podávají obraz člověka bez přetvářky, bez příkras, hledají mezní okamžiky lidské zkušenosti a většinou zanechávají dojem krutosti a bestiality, která může být nazvána lidskou jen proto, že ji páchal člověk.

Dalším významným oceněním portugalských autorů, které laureáti přijímají z rukou portugalského prezidenta, je Velká cena za román a novelu APE. V roce 2004 ji za knihu Vermelho (Červeň) dostala mladá pianistka a prozaička Mafalda Ivo Cruz. Cenu doprovázela slova chvály za promyšlenou stavbu románu a živý, spontánní jazyk.

Z časového hlediska poslední udělovanou portugalskou literární cenou je Prémio Pessoa. Za rok 2004 patří toto ocenění Máriu Cláudiovi za „jazykové mistrovství, historiografickou hodnotu díla a mimořádnou vypravěčskou invenci“. Hluboce věřící spisovatel veřejně vyjadřuje úctu ke katolické církvi pro její pluralismus a soucit s trpícími, a současně tvrdí, že celý život zastával spíše levicové politické názory. Řadu jeho románů, básnických sbírek a literárně kritických a historických publikací rozšířila v tomto roce kniha Triunfo do Amor Portuguęs (Triumf portugalské lásky), která zahrnuje dvanáct příběhů o milostných vztazích, skutečných, legendárních i platonických láskách známých dvojic portugalské historie, jako například Dona Pedra a Inęs de Castro, Luíse de Camőese a infantky Marie, Camila Castela Branca a Any Plácidové a dalších.

Želva a akademici
Brazílie své nejlepší autory vyznamenává především dvěma cenami: Cenou Jabuti, udělovanou v 17 kategoriích, a Cenou Brazilské literární akademie. Slovo „jabuti“ označuje v jazyce tupi různé druhy želv a želva byla v brazilské lidové slovesnosti vždy symbolem trpělivosti a vytrvalosti při zdolávání překážek, proto se stala i symbolem spisovatelské práce. V kategorii nejlepší brazilský román bylo ocenění uděleno knize Mongôlia (Mongolsko) Bernarda Carvalha. Román vznikl na objednávku nakladatelství Cotovia, které ve spolupráci s nadací Oriente vytvořilo edici, v níž vycházejí díla autorů, kteří na náklady nadace stráví několik měsíců na stáži ve vybrané „orientální“ zemi. Bernardo Carvalho zvolil Mongolsko proto, že jej fascinují pouště. Výsledkem je nevšední próza na hranici mezi cestopisem a románem o cestě, plná tajemství a napětí, s nečekaným rozuzlením na posledních stránkách. Cena Jabuti byla posledním v řadě ocenění, která Carvalho dostal v tomto a předchozím roce za své další romány. V kategorii poezie si první cenu odnesl Alexei Bueno za sbírku Poesia reunida (Scelená poezie). Vedle vlastní tvorby přispívá „carioca“ Alexei Bueno k rozkvětu portugalské literární scény i jako redaktor nakladatelství Nova Aguilar (připravil pro něj například vydání souborného díla Mária de Sá-Carneira či Almady Negreirose) a nakladatelství Nova Frontera, kde řídí edici, v níž se díky němu objevilo mimo jiné i nové, komentované vydání Camőesových Lusovců.

Brazilská literární akademie ocenila v kategorii prózy soubor 338 krátkých hutných textů Joâa Gilberta Nolla, rodáka z jihobrazilského Porto Alegre, nazvanou Mínimas, múltiplas, comuns (Nejmenší, mnohé, společné). Texty vycházely původně v časopise Folha de S. Paulo. Sbírka současně získala ocenění jako druhá nejlepší kniha povídek a první místo za obálku v příslušných kategoriích ceny Jabuti.

© Lada Weissová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 1721x

Inzerce
Inzerce