Kosmova kronika česká

Kosmova kronika česká

recenze beletrie česká

Recenze nového vydání českého překladu Kosmovy kroniky.

 

Kosmova kronika česká
Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, úvod Dušan Třeštík, komentáře Petr Kopal. Praha – Litomyšl, Paseka 2005. 304 str. ISBN 80-7185-515-4

V letošním roce vydalo nakladatelství Paseka dílo našeho nejstaršího kronikáře Kosmy v překladu Karla Hrdiny a Marie Bláhové. Protože Kosmova kronika vychází znovu až po třiceti letech a zájem veřejnosti o ni byl vždy značný, zaplňuje se tím mezera na pultech knihkupectví a v mnoha knihovnách. Překlad Karla Hrdiny vyšel poprvé v roce 1929, později znovu v letech 1947 a 1950. V dalších vydáních v roce 1972 a 1975 do Hrdinova textu překladatelsky zasáhla i Marie Bláhová a tento překlad nám nabízí i vydání nejnovější.

Téměř devět set let po úmrtí autora kroniky se tak čtenář může nechat strhnout poutavým vyprávěním o počátcích našich národních dějin, jak je vnímal děkan pražské kapituly a současně vzdělaný diplomat ve službách pražského biskupa v první čtvrtině 12. století. Ve svém díle se pokusil popsat dějiny národa na základě poznatků získaných z tehdejších historických pramenů, z ústní tradice i z vlastní zkušenosti, ale chtěl rovněž vytvořit dílo vysoké literární úrovně. Ve třech knihách, z nichž každá je opatřena samostatným prologem, nenacházíme jen líčení historických událostí, ale také četné literární exkurzy, pověsti, drobná hagiografická vyprávění, anekdoty apod., z nichž k nám mimoděk promlouvá hmotný i duchovní svět Kosmovy současnosti. Dílo je zajímavé rovněž z hlediska autorových postojů a vidění světa, v němž žil. Jako církevní představitel a vlastenecky smýšlející Čech zformuloval ve své kronice i některé principy české státnosti, které platily po staletí (např. Čechové jako jeden národ nebo kníže jako nástupce sv. Václava a jediný právoplatný majitel a vládce českých zemí, který se stará o svůj lid).

Úvodní stať, která mimo jiné čtenáři přibližuje realitu každodenního života lidí koncem 11. a počátkem 12. století a zabývá se i aktuální otázkou psychologie české státnosti, napsal pod názvem O Kosmovi a jeho kronice Dušan Třeštík, přední znalec dějin raného středověku střední Evropy. Dušan Třeštík nebyl k tomuto úkolu vyzván náhodou. Právě on u nás jako jeden z prvních začal přistupovat už v 60. letech k historickým pramenům především jako k literárním dílům, což tehdy nebylo samozřejmé. Stal se tak reprezentantem zastánců literárně-teoretického zkoumání a interpretace historických pramenů. O Kosmovi a jeho kronice vydal rovněž dvě samostatné monografie: Kosmas - Studie s výběrem z Kosmovy kroniky (Praha 1966) a Kosmova kronika - Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení (Praha 1968).

V takovém duchu je napsán i nejnovější textový komentář, jenž je velkým přínosem právě vyšlé publikace. Jeho autorem je Petr Kopal, který se již delší dobu systematicky a moderně zabývá fenoménem Kosmovy kroniky z literárně historického hlediska. Ke komentáři je připojen i výběrový seznam sekundární literatury.

Kroniku Čechů psal Kosmas především pro své současníky, proto některé termíny, osoby a události, na které autor odkazuje, nemusí dnešnímu čtenáři mnoho říkat. Z toho důvodu publikace kromě vlastního textu kroniky a jeho komentáře obsahuje i vysvětlivky a poznámky z pera Marie Bláhové, jež jsou oproti vydání z roku 1972 (1975) mírně doplněny. Z posledního vydání je převzat soupis rukopisů (nově opatřený jejich signaturami) a edicí Kosmovy kroniky. Stejně jako v předchozím vydání čtenáři usnadňuje hledání v textu rejstřík osob a míst a tento doprovodný aparát činí publikaci velmi přátelskou i náročnějšímu uživateli.

Novému vydání překladu Kosmovy kroniky chybějí oproti předešlému doprovodná vyobrazení a příloha s genealogickým stromem rodu Přemyslovců, zato ale kniha nabízí nový textový komentář a doplněné údaje v poznámkách a vysvětlivkách. Tím se stává nejen reprezentativním překladem Kosmova díla, který využije i odborná veřejnost, ale zároveň je důstojným připomenutím malého výročí osmi set osmdesáti let od úmrtí jejího autora.

vyjde v Relationes Budvicenses 2005

 

© Libor Švanda

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 219 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Alena Ludvíková, 14.07.2014 13:30
Kosmova kronika česká
Podle Vladimíra Karbusického ( Nejstarší pověsti české ) Kosmas vylíčil kněžnu Libuši obdobně jako je popsána postava Matyldy Toskánské, která se narodila až r. 1046. Krok, Kazi, Teta i Libuše jsou osoby fiktivní. Tím ovšem naše staré pověsti neztrácejí na ceně, žily v historii našeho národa svůj úžasný... osobitý život, byly inspirací pro mnohá nádherná díla ...
Vložil: ajka.extreme, 22.11.2006 18:32
Kosmova kronika česká
MUZU SE ZEPÚTAT MAM DOTAZ MAM TO DO SKOLY JAK MAM DEFINOVAT ZANR KRONIKA
Vložil: bla bla, 08.12.2005 16:06
Kosmova kronika česká
je to skvělí jste super
Vložil: David Kalhous, 10.11.2005 14:13
Kosmova kronika česká
Zda byli Přemyslovci vazaly říšských panovníků, asi nelze na základě historických pramenů dost dobře rozhodnout. Máme k dispozici pohled české strany, která se hlásí k tributu, placenému do říše, upozorňuje však také, že volba knížete je domácí záležitostí. A pak máme pohled říšských pramenů, jež uvádějí,... že Přemyslovci měli být králům říše poslušní a pokud tak nečinili, proviňovali se vzpourou. Na čí straně byla "pravda", nikdy nezjistíme, můžeme jenom ukázat, že zde existoval spor a že tedy to, co je pro vás tak zřejmé, pro středověké kronikáře tak jasné nebylo ... Pokud jde o "německé" oněch králů, byl bych velmi opatrný, říše byla spíš dědicem říše východofrancké a v 10. věku fungovala spíš jako konglomerát jednotlivých vévodství. Ottoni tedy byli spíš Sasy, etc. Až teprve v průběhu pozdějších století se začíná výrazněji utvářet představa jednotného celku ve smyslu "němectví", nikoli ve smyslu říšském, "státním".
Vložil: Libor Švanda, 06.10.2005 09:59
Kosmova kronika česká
Reakce na thayatia thayawalda: Kosmovi nešlo o objektivní zachycení historické skutečnosti (tvořil přece jenom dílo spíše literární než historické), a proto zde není důležité, jestli Václav a ostatní byli leníky německého krále nebo ne (i v tomto tvrzení bych byl opatrnější, srov. např. J. Čechura,... Knížata a králové zemí koruny české, s. 134-141). Kosmova kronika nám zprostředkuje jenom obraz, jak na Václava pohlížel Kosmas na poč. 12. stol., tedy obraz vytvořený legendami a nakonec i Kosmou samotným: skutečně to ve 12. stol. byl trvalý „majitel“ a ochránce země, stal se symbolem pro státní uvědomění jejích obyvatel. Pokud někdo chce relativně věrný historický obraz, pak nelze sáhnout po Kosmovi, ale po novější odborné literatuře. (Doporučuji D. Třeštík, Počátky Přemyslovců.)
Vložil: thayatius thayawald, 01.10.2005 13:41
Kosmova kronika česká
Uvátíte, že Kosmas popisuje Čechy jako jeden národ nebo knížete jako nástupce sv. Václava a jediného právoplatného majitele a vládce českých zemí, který se stará o svůj lid.Pak se dozvím, že Kosmas ve svém díle Kronika Čechů shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů... i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát. Tedy jsou to nepřesnosti až zavádějící. Sv.Václav i jeho předchůdci a následovníci byli vazali německého krále (císaře, byl-li zvolen) svaté říše římské. To dneska ví každé malé dítě, jen nacionalisti si to nepřiznávají. Měla by být u toho poznámka, že jde o zřejmou nepravdu.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

57%čtenáři

zhlédnuto 13888x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce