V létě minulého roku (25. června – 15. října 2004) se odehrála v alpské části kantonu Vaud velice zajímavá kulturní událost s názvem Paysage en poésie (Krajina v poezii). Organizátorem tohoto multidiciplinárního uměleckého projektu byla asociace Regards du Monde v čele s Pierrem Starobinskim. Sdružení Regards du Monde bylo založeno roku 1997 v Ženevě a zabývá se převážně organizovaním kulturních akcí ve snaze přiblížit obraz a literaturu. Tato asociace stála u zrodu několika publikací vydaných u nakladatelství Zoé, mezi něž patří např. pocta Nicolasu Bouvierovi Le vent des routes (Vítr cest, 1998) či Le corps miroir du monde (Tělo zrcadlem světa, 2000).

Těžištěm programu festivalu Paysage en poesie byly tři výstavy, umístěné do speciálně upravených zahradních galerií pod širým nebem (poblíž městečka Château d’Œx, Leysin a v usedlosti na Col de la Croix), jejichž cílem bylo představit fotografie a poetické texty inspirované místem konání výstavy. Tři instalace doplnila řada doprovodných akcí – světelné efekty na vrcholu hory Berneuse s názvem L'étoile d'Aï, cyklus přednášek a vědeckých seminářů v rámci Mezinárodního setkání krajiny (Rencontres internationales du paysage) a literární týden v Gryonu/Villars s názvem Hory ke čtení (Une montagne à lire). Tato rozsáhlá kulturní událost si dala za cíl spojit dva tvůrčí procesy, obraz a slovo, v jednu velkou oslavu horské krajiny, dát promluvit umělcům, spisovatelům, vědcům a studentům, zamýšlet se z pohledu různých uměleckých nad životním prostředím a nad krajinou, která je hluboko zapsána do srdcí Švýcarů.

Tato „laboratoř krajiny“ (jak událost označil ředitel projektu Pierre Starobinski) dala rovněž vzniknout několika publikacím, jež na manifestaci přímo navázaly a k nimž se volně připojila sbírka patnácti kulturních itinerářů vaudskými Alpami, kolem Chablais a Pays-d’Enhaut, Aux lumières du lieu (Ve světle míst, Editions LEP, 2004), která návštěvníky festivalu mohla inspirovat k objevným procházkám, výletům a tůrám po okolních horách. Tento originální průvodce bez přímého vztahu k manifestaci, ne-li svojí snahou přimomenout, že „přemísťujeme-li se z místa na místo, činíme tak rovněž i v čase,“ dává čtenáři příležitost a chuť vydat se objevovat vaudské Alpy z pohledu historie, geologie, architektury či sociologie po různě náročných cestách, známých či zcela nových. Tak lze objevit cestu pošťáka Moriera mezi Vevey a Château d’Oex, geologický itinerář rezervace Pierreuse, studii zemědělských usedlostí kolem masívu Chaussy, cestu po stopách historie zavedení elektřiny a přehrad či poznat, kudy pochodovali vojáci při bitvě o vrchol de la Croix.

Publikace nesoucí název samotné manifestace, Paysage en poésie (Editions Infolio, 2004), se zrodila ze spolupráce pořadatelů manifestace a lausannského muzea fotografie, Musée de l’Elysée. Tato kniha sdružuje fotografie tří švýcarských fotografů (Helène Binetová, Balthasar Burkhard a Thomas Flechtner) a texty tří francouzských básníků (Pierre Bergounioux, Michel Butor a Jacques Réda), a otvírá tak prostor k dialogu fotografií a básní, v němž každý z protagonistů vzdává svým jazykem a uměleckým výrazem hold třem předem určeným místům - Château d’Oex, Col de la Croix a Leysin.

Druhou knihou vycházející přímo z manifestace je sbírka povídek a krátkých textů sedmi švýcarských autorů, které ke spolupráci přizvala asociace Regards du monde na téma vaudské Alpy. Sbírka s názvem Les Mots des Cimes (Slova z vrcholů, Editions Regards du monde, 2004), na jejíž obálce se vyjímá velice působivá kresba tuší Edmonda Quinche, sdružuje texty, jež byly původně určeny k přednesu během literárního týdne Hory ke čtení (Une montagne à lire) na terase Kulturního centra v Gryonu (a posléze odvysílané na vlnách švýcarského rozhlasu kulturně vzdělávací stanice Espace 2). Mezi autory, kteří přispěli do sbírky, patří Corinne Desarzensová, Christophe Gallaz, Frédéric Pajak, Jérôme Meizoz, Daniel Maggetti, Yves Rosset a Thomas Bouvier. Každý z autorů přináší osobitý úhel pohledu na horský kraj a dokazuje nám tak, že vztah k přírodě a kraji je velice intimní záležitostí a že hory odnepaměti patří mezi hlavní inspirace lidského ducha.

Thomas Bouvier se narodil roku 1962 v Ženevě. Vytudoval muzikologii v Los Angeles a po návratu do svého rodného města pokračoval ve studiu na Ženevské hudební konzervatoři. Roku 2002 vydal u nakladatelství Zoé první román s názvem Demoiselle Ogata (Slečna Ogáta), za nějž získal roku 2003 Rambertovu cenu. Nyní se již třetím rokem věnuje studiu fotografie a spolupracuje na několika projektech v oblasti fotografie, hudby a literatury.

Corinne Desarzensová se narodila roku 1952 švýcarským rodičům v Sète. Vystudovala ruštinu a angličtinu, věnuje se žurnalistice, spolupracuje s deníky Tribune de Genève a Journal de Genève, rovněž cestuje, píše a maluje. Je autorkou několika románů, cestopisů, sbírek esejů a povídek. Žije na farmě poblíž Nyonu. Roku 2001 získala Rambertovu cenu za román Bleu Diamant (Modrý diamant, Editions de L'Aire, 1998) a roku 1990 Schillerovu cenu.

Daniel Maggetti se narodil roku 1961 v italském kantonu Ticinu, nyní žije v Lausanne, kde přednáší na univerzitě. Je spoluzakladatelem literárního časopisu Ecriture a zároveň autorem řady historických, sociologických a monograficikých knih o francouzsky psané švýcarské literatuře. Vydal několik sbírek krátkých textů a básní, za sbírku Chambre 112 (Pokoj 112, L’Aire, 1997) získal roku 1998 Dentanovu cenu.

Christophe Gallaz se narodil roku 1948 v kantonu Vaud v Valeyres-sous-Rances. Zpočátku studoval práva, roku 1973 se začal věnovat žurnalistice a nakladatelské činnosti. Přispívá do řady deníků, literárních a sociologických revue doma i v zahraničí. Je autorem velké řady esejů, povídek, divadelních her a knížek pro děti. Roku 1989 získal Cenu Saint-Exupéryho. V současnosti žije v Lausanne.

Jerôme Meizoz, literární kritik, historik a spisovatel, se narodil roku 1967 ve Valais (Vernayaz), vystudoval literaturu a sociologii a nyní přednáší francouzsky psanou švýcarskou literaturu na univerzitě v Ženevě a v Lausanne. Vydal řadu esejů o osobnostech švýcarské literatury, literárně kritických studií, je rovněž autorem několika autobiografických textů. Roku 2000 získal Cenu kantonu Vaud na podporu umělců.

Frédéric Pajak, spisovatel a malíř, se narodil roku 1955 v Suresnes (France). Studoval na akademii výtvarných umění a působil jako šéfredaktor několika kulturních a satirických časopisů, zejména kulturního měsíčníku Voir. Známý se stal zejména díky knize, spojující intimním způsobem obraz a slovo, L'immense solitude : avec Frederich Nietzsche et Cesare Pavese, orphelins sous le ciel de Turin (Nesmírná samota: s Friedrichem Nietzschem a Cesarem Pavese, sirotky pod turínským nebem. Paris : PUF, 1999).

Yves Rosset se narodil roku 1965 v Lausanne, vystudoval psychologii, několik let strávil v Berlíně, kde mimo jiné studoval komparativní literaturu. Za kroniku Aires de repos sur l'autoroute de l'information (Odpočívadla na dálnici informací, Bernard Campiche) získal roku 2001 Cenu Georges Nicole. Roku 2002 získal cenu FEMS za cestopisný projekt Oasis de transit (Tranzitní oáza). 

Stránky festivalu: http://paysages-en-poesie.ch