Stone, Tom: Léto v řecké taverně

Stone, Tom
Léto v řecké taverně

recenze beletrie zahraniční

Kniha amerického autora o tom, jak strávil léto v taverně na řeckém ostrově Patmos a co z toho vzešlo.

Léto v řecké taverně aneb Hlupák na Patmosu
Tom Stone
: Léto v řecké taverně. Překlad Jarmila Kroupová. BBart, Praha 2005, 232 stran, doporučená cena 189,- Kč

Kniha amerického autora, který pracoval jako režisér na Broadwayi a poté odjel do Řecka, kde strávil dvaadvacet let, nese sice lákavý název s podtitulem Vzpomínky, ale skutečnost je bohužel velice odlišná. Tom Stone strávil několik let na ostrovech Patmos a Kréta a zřejmě nabyl dojmu, že se stane plnohodnotným následovníkem bratrů Durrellů, kteří každý jiným způsobem, přesto však hodnotně a objevně přinesli do světové literatury pojem Řecko a Řekové očima druhých.

koupit knihu: www.kosmas.cz

Chudý příběh nás na začátku ve stručnosti informuje o tom, že „hrdina“ odjel na ostrov Patmos psát román a setkal se tam se svojí budoucí ženou, Francouzkou Daniellou, se kterou pak měli dvě děti, a ještě s několika ostrovany, kteří až příliš zavánějí typizací postav, jak je známe z knih Geralda Durrella. Klišé se opakují i při popisech přírody a autorových odlišných zvycích. Veškerý děj se točí kolem taverny, kterou si autor ve své naivitě pronajal na jedno léto od Patmosana jménem Theolog. Bohužel to je asi tak vše, co lze o příběhu říci. Jak je patrné z naivně hloupoučkého a ani v nejmenším vtipného vyprávění (v ich-formě), autor se nepoučil za léta strávená v Řecku (respektive na Krétě a Patmosu, protože z knihy není jasné, že autor zná jiné části této země) a mentalitu Řeků nepochopil ani v nejmenším. Čtenáře tak může dohnat svým konáním až k zuřivosti. Já sama jsem několikrát knihu vzteky zaklapla, protože jsem nebyla schopná zvládnout téměř imbecilní důvěřivost a nevyzrálost jednání „hrdiny“, který s téměř sadisticko-masochistickou úporností čtenáře přesvědčuje o své hlouposti. Vlastně při četbě nenastane ani jednou moment, kdy byste si oddechli a s autorem sympatizovali či se s ním byť v malém ztotožnili. Navíc k této téměř hororové četbě o tom, jak nestrávit léto, hojně přispívá i doslova odfláknutý překlad. Ponechám stranou špatnou stylistiku českých vět a někde jaksi vykukující angličtinu originálu a budu se věnovat hlavně přepisům řečtiny a řeckých reálií, které autor hojně používá. Překladatelka vůbec nevzala v úvahu, že řečtina se může přepisovat v češtině jinak než v angličtině. Bohužel není v češtině ještě stále jakási alespoň přibližná norma přepisu novořečtiny a de facto si ji každý může přepisovat, jak chce. To ale neopravňuje překladatele, aby se alespoň nepodíval do nějaké příručky pro turisty, kde najde většinu frází a slov, která se v knize vyskytují. Existuje úzus při přepisu slov a jmen ze starořečtiny, ale ten překladatelka taktéž ignorovala. Myslím, že by stálo za to, aby se naši grecisté konečně sešli a vyjasnili si transkripci novořeckých výrazů, a to alespoň přibližně. Přispělo by to nejen k jednotě mezi nimi, vědci a překladateli, ale jistě by to pomohlo i novinářům, kteří se topí mezi přepisy z různých jazyků a pak raději přebírají anglickou verzi přepisu z řečtiny, přestože je naprosto odlišná od českých zvyklostí při transkripci (viz např. rozdíl při přepisu u jména angl. George Papandreou a česky Jorgos Papandreu – člověk neznalý řečtiny tak mylně nabývá dojmu, že jde o dva různé lidi).

Z knihy uvedu jen některé „šťavnatější“ ukázky: hasápiko (tanec) lze česky přepsat bez jakýchkoli problémů chasápiko, stejně jako Hóra (geogr. název) – Chóra nebo horiátiki (selská) je choriátiki. Skála neznamená krok, ale schod, ouzo se v češtině běžně přepisuje uzo, toh kakó máhti (zlé oko, zde ďáblovo oko, tedy uřknutí) se přepisuje to kakó máti. Nevím, jak by se měl český čtenář neznající řecky či anglicky dopídit, že eénay (česky znamená on/ona/ono je) je íne nebo že O tee théli O Théh-ós! (Děj se vůle Boží, doslova To, co chce Bůh.) je ve skutečnosti Ó ti théli o Theós! Ee megáli peéna je ve skutečnosti i megáli pína (velký hladomor), Éhomeh kayró by mělo být Échume keró (Máme čas), koho by napadlo, že Óy-hee se přepisuje jednoduše jako óchi a že to není zahýkání osla, ale obyčejná záporka ne. Přepis Pro Xristoú (znamená před Kristem) má být Pro Christú. Jméno Comnénus je správně Komnénos. Je jasné, že jde o anglický překlad, když si přečteme větu O petinós sou, kterou překladatelka interpretuje jako Váš kohout, i když mluvčí říká Tvůj kohout. Navíc by bylo lepší, kdyby se zájmeno sou přepsalo jako su. Absolutní nejednota panuje mezi tradičními (většinou antickými) jmény a názvy a jejich skloňováním – jednou narazíme na Socráta, jindy na Sokrata, dále na Evripídese; žena jednoho ostrovana se jmenuje Eléni, ale taverna po ní pojmenovaná je Krásná Helena; jiná žena se jednou jmenuje Démetra, jindy Demeter; Apolon má správnou českou verzi Apollón. V knize se můžeme ocitnout na Rhodu, ale v Rethymnonu či na Mykonosu, ale jedeme z Mykonu, anebo jedeme z Pirea do Iráklionu… Neměla jsem tušení, že …Platón psal ve své Gorgiás…, když Gorgiás byl muž, Eleuzínské záhady mají český terminus technicus Eleusinská mystéria a Constantine Cavafy je anglická verze jména básníka Konstantina Kavafise, jehož výbor z básní vyšel před několika lety i v češtině (tedy jméno není neznámé).

Ponechávám stranou spoustu dalších chyb i nesprávně přepsaných výrazů a slov, je jich na každé straně opravdu nepřeberné množství. Nelze ovšem opomenout to, že překladatelka si nezjistila i tak jednoduché věci, jakými je ověření si citátů z Bible či výrazů z jiných jazyků. Viz např.: v knize se píše o patmoském místodržícím Domiciánovi (+ 96 po Kr.) – nešlo o tamního místodržícího, ale přímo o římského císaře; Vipera berus neznamená jedovatí hadi, ale zmije obecná a apoštolové nehovořili podivným jazykem, mluvili cizími jazyky.

Chápu sice, že vydávat „knihy na dovolenou“ je velice chvályhodné, vždyť mnoho lidí je v pracovním procesu odkázáno na studium odborných příruček či vůbec nemá čas číst, a tedy si vynahrazuje čtení právě v létě, ale to nemůže ospravedlnit tak šlendriánskou práci, kterou odvedla bohužel jak překladatelka, tak redaktorka, a to i přes to, že je v tiráži uvedena zvlášť ještě jazyková korektura. Jediné, čím mohu potěšit ty z Vás, kteří si již knihu zakoupili nebo ji dostali, je, že téměř 40 stran z celkových 232 zabírá tzv. porce navíc – autorovy recepty, z nichž některé mohou využít vzhledem k ingrediencím i čeští čtenáři.

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 149 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Viktor Janiš, 10.09.2009 23:56
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
Martinu Markovi: Jenže Rita na rozdíl od vás argumentuje. Vy jen vykřikujete (a ne, tím, že přejdete na VERZÁLKY, tomu nepomůžete.)
Vložil: Martin Marek, 09.09.2009 00:29
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
RE hloupost: Pisu to SUBJEKTIVNE - stejne jako Vy svoji recenzi. Podle Vas je kniha nejaka, podle mne je Vase recenze HLOUPOST.
Vložil: Voloďa, 02.12.2008 18:10
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
blbá kniha, blbý překlad a ještě ke všemu blbá recenze, která není recenzí. To poslední vím jistě, v prvních dvou bych Ritě klidně věřil. Peace.
Vložil: Monika, 16.08.2006 17:18
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
Myslím, že kritika je tak trošku přehnaná a slečna nebo paní Rita by se měla občas zamyslet nad tím, jak podává své "nechutenství" vůči těm či oněm knihám.Je pravda, že spisovatel byl v mnoha věcech naivní, ale to se s láskou k řecké zemi stane jednodušše....a na druhou stranu tato naivita může pomoci... chápat nám čtenářům řeckou povahu. A věřím tomu, že se Tom Stone o toto podání také snažil. Spojení jako "imbecilní důvěřivost" apod. jsou dost drsná. Myslím, že zkusil hodně, užil si nádheru řecka, ale i tu stinnou stránku a tak trochu ho obdivuji. To se o vás říct nedá. Nashledanou
Vložil: RitaK., 27.04.2006 17:00
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
Nic konkrétního jste nenapsal, tu hloupost byste mohl popsat a k čemu vztáhnout výrok "ktera bije"?
Vložil: Martin Marek, 02.04.2006 00:36
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
Myslím si, ze tato recenze je hloupost. A take si myslim, ze recenzentka nevi "ktera bije".
Vložil: Misa, 01.11.2005 16:37
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
Je skoda, ze lesy sa nicia na knihy nevalneho obsahu a este i plne chyb. Nejde o to, ze je zle prepisana grectina - na to pride zopar zasvatenych, ale bezny citatel ma potom pocit, ze je to nejaka hatlanina krovakov z Afriky a nie krasny a melodicky jazyk. Nehladiac na chyby obsahove. Knihu som sice... necitala, ale uz gycovity obal + recenzia kamaratky ma odradzaju od toho, ayb som ju vzala do ruk. Vyzera to tak, ze dnes moze vydat kto chce a co chce..
Vložil: Pavla Dostálová, 19.08.2005 22:42
Stone, Tom: Léto v řecké taverně
Tato kniha je opravdu milá. Je to příjemné čtení na prázdniny a upřímně mě nezajímá, jestli jsou řecké věty špatně. Četlo se mi příjemně a to je hlavní.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

57%čtenáři

zhlédnuto 4290x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce