12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)

12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)

aktualita beletrie zahraniční

Zpráva z největšího ukrajinského knižního veletrhu, letos již 12. ročníku tzv. Fóra vydavatelů ve Lvově.

 

Zpráva o 12. fóru vydavatelů ve Lvově

Zúčastnila jsem se největšího ukrajinského knižního veletrhu ve Lvově (15.-18.9.2005), které se uskutečnilo ve lvovském Paláci umění a v přilehlých prostorách. Přestože se jedná o největší akci tohoto druhu na Ukrajině, musím s politováním konstatovat, že organizace fóra byla na dosti nízké úrovni. Nikdo nevěděl, co se má kde odehrávat, začátky jednotlivých pořadů se měnily jak na běžícím pásu a žádná z mnoha slečen ve dvou informačních stáncích nebyla schopná ani ochotná podat jakoukoli informaci. V nepřehledném katalogu byl pouze seznam zúčastněných nakladatelství a z programu, který byl vydáván jen pozvaným hostům, nebylo ve většině případů možné zjistit, kdo se účastní jednotlivých pořadů ani kde jednotlivá nakladatelství mají stánky. Palác umění je výstavní prostora dosti komorního charakteru, stánky stály jeden vedle druhého (všechny stejné), byly maličké, nízké a ve všech třech patrech bylo naprosto nedýchatelno. Divila jsem se, že lidé hromadně neomdlévali, jak mohli pracovníci na stáncích vydržet celý den, mi je záhadou. Zvlášť když na celý palác jsou k dispozici jen dvě truchlivě vypadající toalety a jedna vybetonovaná terasa, kam se chodilo kouřit (přičemž tam nebyl ani jeden popelník) nebo natáčet rozhovory s autory.

Kromě vnitřních stánků mohli návštěvníci nakupovat knihy i venku před Palácem umění, kde ovšem šlo o klasický prodej knih bez jakéhokoli doprovodného programu. Vedle prodávání knih, což je hlavní náplní fóra, probíhaly různé pořady, autogramiády, kulaté stoly a literární i hudební večery, a to v jediném sále Paláce umění, na stáncích již tak okupovaných davy lidí, ve dvou literárních kavárnách a na univerzitě. Většina těchto pořadů (kromě autogramiád nejznámějších spisovatelů) měla minimální návštěvovnost. Večerní setkávání v divadle M. Zaňkovecké se "tvářila" velice oficiálně, avšak přestože jsem byla pozvaná na fórum přímo ředitelkou veletrhu, přístup na tyto akce mi byl odepřen. Jak jsem se ovšem dověděla od šťastnějších ukrajinských kolegů, kteří měli možnost se na večery dostat, jednou se stalo, že se přímo na pódiu moderátor nezřízeně opil.

Podle programu, který mi ředitelka veletrhu poslala, jsem se měla zúčastnit velkého kulatého stolu na téma Ukrajinské vydávání knih a eurointegrace, ale těsně před začátkem mi bylo moderátorkou sděleno, že si mám sednout mezi posluchače a kdybych měla na závěr nějaký dotaz, mohu se přihlásit. Připadala jsem si jako v Kocourkově, neboť znám problémy ukrajinské kultury a zvláště knižního trhu a již na jaře jsem měla možnost předat mnohé své zkušenosti a poznatky o české praxi vydávání knih svým ukrajinským kolegům na kulatých stolech v Kyjevě, kde byly mnou podané informace kvitovány s velkým povděkem. Přestože se ukrajinské fórum tváří, že informovanost je to, co si přeje ze všeho nejvíc, že si váží každého cizince, který přinese své zkušenosti – stále se setkávám s žehráním na nedostatek informací – kulatého stolu se nakonec zúčastnilo pouze 5 cizinců: zástupce krakovského knižního veletrhu, zástupce frankfurtského knižního veletrhu, zástupci holandské nadace na podporu čtení dětí a mládeže a jeden z organizátorů ruské expozice ve Frankfurtu. Kromě toho bylo přítomno asi 10 Ukrajinců, kteří jednotlivě představovali různé projekty, na kterých se podílejí, ale k evropské integraci a problematice podpory čtení, vydávání knih apod. se účastníci nedostali. K jediné diskusi došlo, když zástupce státní kulturní komise začal plamenně hovořit o účasti Ukrajiny coby čestného hosta na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2006, což poté zástupkyně tohoto veletrhu dementovala s tím, že Ukrajina není připravena na tak závažnou prezentaci za hranicemi. Kulatého stolu se měl účastnit též známý ukrajinista a literární kritik Hryhorij Hrabovyč z USA, ale po první půlhodině zhnuseně odešel, stejně jako mnozí další. K nějaké konstruktivní debatě vůbec nedošlo ani u jiných kulatých stolů, kde mezi sebou skupinky intelektuálů pateticky hovořily o ukrajinské kultuře jako světovém fenoménu. Škoda, že o tomto fenoménu neví nikdo za hranicemi Ukrajiny resp. za dveřmi sálu, kde se tzv. kulatý stůl odehrál.

Ukrajinská kultura opět ukázala, že provincionalismus jí bude ještě dlouho tlačit a nedovolí organizátorům podobných veletrhů, festivalů, kulturních akcí apod., aby překročili svůj stín a odjeli se poučit třeba do Krakova, Lublaně či Prahy. Problémy obecně s finanční podporou kultury na Ukrajině se v současné době staly již kritickými; ukrajinský knižní trh de facto neexistuje, distribuce je nulová, dochází k ještě většímu dovozu tzv. ruské popsy (= ruského braku), státní orgány odpovědné za kulturu se knihami nezabývají a tragičnost celé situace završují sami ukrajinští vydavatelé, kteří se pod těmito tlaky starají pouze o finanční zisk za cenu kvality knih.

Pro mě osobně bylo velice příjemné a zajímavé setkání se spisovatelkou Oksanou Zabužko, s její ruskou překladatelkou, Elenou Mariničevou, se spisovatelkami, které se podílely na knize Soukromá kolekce (Marija Matios, Jevhenija Kononenko, Halyna Pahuťak aj.), se spisovatelem Jurijem Vynnyčukem, Vasylem Haborem, s básníkem V. Neborakem, s šéfredaktorem časopisu Knyžnyk review Kosťantynem Rodykem, s ředitelem nakl. Fakt Leonidem Finkelštejnem, s řediteli nakl. Lileja-NV, Piramida, Kalvarija a Krytyka.

 

© Rita Kindlerová

Diskuse

Vložil: Miroslav, 13.12.2008 18:14
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
Ježiši Kriste! Co jsem to vlastně hledal?
Vložil: Myrtil Suřík, 17.04.2008 10:59
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
:). Ještě musím připomenout Nikolův úchvatný myšlenkový proces: "Lviv ano, Lvivská oblast ano, ale žádný Lvov jsem na mapě ani do vjezdu do LVOVA neviděl!!!" Diskusní příspěvek hodný Monty Pythonů.
Vložil: Leonid Lvovič, 16.04.2008 14:06
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
Nikola: To jste z Wienu, Londonu, Venezie, Parisu nebo софлдваоывоаывтцаоуколатуколита? To už snad čeština kdysi vyřešila.... Nerozumíte pojmu úzus, nebo chcete být jen zajímavý?
Vložil: Nikola, 16.04.2008 13:26
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
Lvov, dané město na Ukrajině neexistuje! Lviv ano, Lvivská oblast ano, ale žádný Lvov jsem na mapě ani do vjezdu do Lvova neviděl!!!!
Vložil: Martin Vlček, 29.10.2006 23:30
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
Docelamen potěšil tento příspěvek, a neméně ovšem reakce na něj. Ve Lvově jsem hodně pochopil již při procházce, diskuzí se studenty tamnější vysoké školy , která je spíše navštěvována lidmi jako český gympl a ne vysoká v ČR etc.. Lvov a Ukrajina má svá specifika. Pokud zde bude více informací,textů,... kritik na téma současnosti v lit. na Ukrajině, bude to jediná cesta co se dá dělat pro všechny, kteří se vyjadřovali jak v hl. článku tak v příspěvcích . Takže díky za další otevření tématu.
Vložil: Petr Kalina, 12.10.2005 14:12
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
Dovoluji si pár poznamek k diskusnímu příspevku p. Petra Janů. Nakolik autorku příspěvku znám, jsem si naprosto jistý, že se ve Lvově na nikoho neobracela rusky, ale rozhodně ukrajinsky. Ale to je skutečně detail. Možná, že článek R. Kindlerové (k jehož formě můžu mít také své výhrady) vyznívá jako... nenávistný vůči Ukrajině. Možná je však důležitou konstruktivní kritikou, která tepe početné nedostatky organizace nejrůznějších akcí na Ukrajině. A nic na tom nemění skutečnost, že nedostatky jsou i v jiných zemích. Argumentovat tímto způsobem je demagogické a kontraproduktivní. Autorka nemluví o ukrajině fobicky, ale (pravda silně) kriticky. Knižní distribuce na Ukrajině možná není nulová, ale skutečně velmi velmi špatná. Odborné knihy které vyšly ve Lvově, nelze sehnat v Kyjevě a naopak. To je moje dlouholetá zkušenost. Lvov neexistuje? Jen Lviv? Omyl! Čeština již velmi dávno převzala názvy ukrajinských měst sice z ruštiny, to je pravda, ale jsou zde již tak zakoženěné, že je dnes vnímáme jako česká označení. Nemluvě o tom, že je to oficiální pravopisný úzus. Jejich používáním nikterak nepodporujeme rusifikační tendence na Ukrajině, jen používáme své normy přijaté nejméně před 200 lety. Stejně tak v češtině říkáme Paříž, Mnichov, Drážďany, Londýn atd. Bylo by přece dnes poněkud komické a neobratné, kdybychom najednou začali používat originální názvy těchto měst. Nehledě na to, že spousta z nás by je nedokázala ani správně skloňovat. Já sám na Ukrajině mluvím výhradně ukrajinsky a urazí mě, když mi v Kyjevě někdo odpoví rusky. V ukrajinštině samozřejmě používám ukrajinské názvy měst, ale v češtině česká. Kritika tohoto typu mi připadá velmi formální. Pokud příspěvek R. Kindlerové vyzněl velmi kriticky, reakce Petra Janů vyzněla výrazně šovinisticky, což je pro jakoukoliv diskusi mnohem větší překážka.
Vložil: Petr Janů, 26.09.2005 19:15
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
Vážená selčno. Mam pripominky k tomuto clanku, pisete: "že organizace fóra byla na dosti nízké úrovni" a na jake urovni by mela byt? Prece i v Cesku jsou dosti mizerne akce, zadné informacni tabule, zadna zahranicni mluvici informacni centra pri ruznych akcich! (A to, ze jsem se malem udusil ve smradu... na Vystavisti v Brne pri lonskem Invexu, tak o tom nemluvim....). A to, ze Vam žádná z mnoha slečen ve dvou informačních stáncích nebyla schopná ani ochotná podat informaci, tak asi jse se na nich obracela rusky, a ne ukrajinsky (prece, kdyz ja byl na Prazske konferenci dnesni svet a cirkev, tam dokonce kdyz ja mluvil spisovnou cestinou a bylo me rozumet, tak pani v informacnim oddeleni nechtela pro moji prislusnost k Ukrajine neboli narodnosti ukrajinske vubec bavit!!!!) A co? Vam je libo ceske smradlave koncerty nebo restaurace kde probihaji ruzne rauty, koncerty, festivaly, kulturni akce? Kde neznaji zadny plyn, jen uhli a spalovani odpadku spolu s plasty v kotlech? A to, ze knizni trh na UKRAJINE de facto neexistuje, tak s tim jen castecne souhlasim! A, ze distribuce je nulova, to vubec!!! A proc tak kriticky, fobicky a nesnasenlive mluvite o Ukrajine? Vsadim se, ze Vas tam vitali lip, nez-li domo v Cesku. A jste tam byla jako Kralovna a se vsim spokojena a jen chvalila... ale kdyz prijela sem do Ceska tak jste napsali tento pro mne nepochopitelny, nepresny clanek! A to, ze Ukrajinu pohlcuje ruska knihova popsa, tak na tom se podili i Cesko, Nemecko, Britanie (napr. casopisy-obdoba Dorka, Bravo, Cool, Cosmopolitan, vychazi v rustine, protoze Nemecke monopolni vydavatelstvi ne nemuzou a ani nechteji vydavat ukrajinsky-pisici knizky, tim paradoxne propaguji i Ruskou popsovou knizku). A proc pak neinformujete o unikalnem prekladu od Otce Refajila Turkoňaka-Ostrozska biblija (Отец Рафаїл Турконяк-Острозькa біблія, ktery pracoval nad dilem od 1973 zprvu rucne od ctyr rano do sesti vecer, pak po osamostatneni a po okupace rusy Ukrajiny na pocitaci, je to svetovy unikat vazici 7 kilo, ktery nemá obdobu ve svete!) A ke konci clanku sama sobe odporujene a co vydavateltvi (zaroven jsou i distributori) Lileja, Riramida, Kalvarija, Fakt, Vesna, Vidrodženňa? to se v tomto clanku uvadi jako co? priste uvital bych presnejsi a oduvodnejsi clanky ohledne Ukrajiny (zejmena západní) P.S. Lvov neexixtuje je Ľviv (a z rustiny do cestiny se uz nepreklada-tak mozna jen ne profesional, ukrajinstina je uznavanym jazykem jiz od 1991, tj od skonceni okupace Ukrajiny Sovetskym svazem!). To me hodne rozcili, pokud cesi, prekladatele piši misto Odesy, Oděsa, misto Kyjiva, Kiev (Kyev), misto Ľviva, Lvov, -ivska, -ovsk atd. Pak se cemu divite, ze na Ukrajine prevlada rusko-pisici kniha, kdyz i v Cesku se ukrajinske nazvy mluvi rusky a se preklada pres treti jazyk, to je pres rustinu! Doufam, ze brzy zmizi z ceskych masmedii, publikaci, prekladu (mam na mysli z ukrajinskych), atlasu ruske nazvy nezavisle, samostatne Ukrajiny! At žije a rozviji se Ukrajinština, ruštinu a jeji ukrajinske podoby i v česku mame dost!
Vložil: Jiří Zbránek, 25.09.2005 10:16
12. fórum vydavatelů ve Lvově (2005)
Vážená paní ( slečno ). Jakkoliv Vám jsem ochotný uvěřit,že organizace veletrhu stála za ..... ,a že podpora kultury na Ukrajině je alarmující,nemohu se zbavit dojmu,že Vám tam bylo neuvěřitelným způsobem ublíženo. Neznám Vás a ani Vaši odbornou způsobilost spasit ukrajinskou literaturu,ale... myslím,že podobná zpráva by měla být objektivní a co nejméně postihující osobní křivdy a nepohodlí,jehož se Vám na Ukrajině dostalo. S úctou náhodný čtenář Jiří Zbránek Vsetín
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 2772x

Inzerce
Inzerce