Svetina, Ivo

portrét beletrie zahraniční

Ivo Svetina je vůdčí postavou generace slovinských básníků vstupujících do literatury ve druhé polovině 60. let.

Ivo Svetina je vůdčí postavou generace slovinských básníků vstupujících do literatury ve druhé polovině 60. let. Narodil se r. 1948 v Lublani, kde vystudoval literární komparatistiku a teorii a od 1978 se věnuje pouze literatuře. Pracoval pro RTV Slovenija, několik divadel (např. režie dramatizace Eposu o Gilgamešovi), od 1998 ředitel Slovinského divadelního muzea.

Od 1971 publikoval 19 sbírek poezie, obdržel mj. cenu Zlata ptica (1975), Prešerenovu cenu (1987), za divadelní hry pak cenu Slavko Gruma (dokonce třikrát – 1987, 1992, 1996). Jeho knihy byly přeloženy do italštiny, srbštiny, chorvatštiny a v antologiích je zastoupen navíc také ve španělštině, němčině či angličtině. Píše také pohádky, eseje a překládá (mj. Tibetská kniha mrtvých, 1994). Jeho poezie osciluje mezi dvěma póly – evropskou a orientální tradicí (např. sbírka Oblak a hora). Evropský pól tíhne k postmoderně tvarovanému pohledu na vykořeněné, nicotou obklopené bytí člověka.

Některé význačné sbírky: Boticelli (1975), Joni (1976), Dissertationes (1977), Bulbul (1982), Pět rukopisů (1987), Oblak a hora (2003), Básně nevědění (2004), Lesbos (2005).

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1812x

Inzerce
Inzerce