Termín moderní izraelská literatura, resp. izraelské období, se obecně datuje do roku 1948, tedy roku, kdy vznikl stát Izrael. Pokud bychom hovořili o moderní hebrejské literatuře, dostali bychom se ještě o několik desetiletí před založení státu. Zjednodušená periodizace zahrnuje několik období: jako období evropské jsou označována léta 1781-1921, tedy období židovského osvícenství v Evropě. Od roku 1905 se hovoří o počátku palestinského období, které zahrnuje dvě fáze, otomanskou, trvající pouhých dvanáct let, a od roku 1920 fázi mandátní, neboť tímto datem počínaje spadá Palestina pod britský mandát. Konec této druhé fázi učinil vznik moderního státu na daném území.

Současná literární scéna je, co se zpracovávaných témat týče, dosti rozličná. Od doby založení státu se přesunuly důrazy a priority: nadšené oslavy sionismu či nově nabyté vlasti, doba dělnického statného hrdiny, udatného bojovníka za nezávislost a právo na existenci mladého státu, patřícího povětšinou k podzemním organizacím, popřípadě postavy mladého svalnatého kibucnika nebo pobledlého přistěhovalce z východní Evropy postupně ustoupily do pozadí, což ovšem neznamená, že vymizely úplně. Mladší generace nicméně přinesly spíše kritický pohled, a to nejen na politické uspořádání, ale i na sociální postavení člověka v moderní izraelské společnosti. Sem spadají jak problémy rázu finančního, bezdomovectví a jiné motivy, které lze nalézt snad ve všech literaturách světa, tak i problémy specifičtějšího rázu, jako je přistěhovalectví, které s sebou nese určité kulturní odlišnosti, neznalost či špatnou znalost jazyka i problémy s vlastní identitou nebo nesmyslnými předsudky podloženou zášť či nenávist. Zde se nachází styčný bod s dalším tématem, které představuje léta přetrvávající izraelsko-palestinský konflikt.

Současnou scénu také do jisté míry formoval masivnější nástup ženských autorek, jež do literatury vnesly nové tematické okruhy, jako např. vztahy mezi matkami a dcerami, dcerami a otci, odlišný úhel pohledu na roli náboženství v běžném životě nebo na oblast života milostného, mateřství, partnerství či stárnutí.

K charakteru současné izraelské literatury obecně patří značná otevřenost a svoboda volby témat i hrdinů, kterými mohou být lidé naprosto obyčejní, lidé výjimeční, lidé nadaní či beznadějně nenadaní, frustrovaní a nezaměstnaní, šťastní a veselí, homosexuálové, heterosexuálové či asexuálové, jinými slovy, co si jen čtenář dovede představit.

Současná literární scéna - výběr autorů

Bibliografie českých překladů

Webové stránky
Z webových stránek mnoha izraelských nakladatelství uvádíme výběr těch nejznámějších, výjimku představuje nakladatelství Keter, které sice stránku vlastní, ta však pouze odkazuje na vlastní síť obchodů ve Velké Británii, proto tuto adresu neuvádíme. Problematické ovšem je, že anglickou verzi mají pouze, alespoň dosud, první dvě uvedená nakladatelství. Další jsou tedy pro publikum v tomto jazyce nečtoucí nepřístupné. Nicméně pro orientaci v současném dění či získávání informací o autorech je velmi dobře vystavěná stránka Institutu pro překlad hebrejské literatury, který pod sebou v současné době sdružuje více než 300 autorů. Z periodik pak uvádíme tři největší deníky, které, až na Maariv, anglickou mutaci mají.

Nakladatelství
Hocaat Karmel: www.carmelph.co.il
Zmora Bitan: www.kinnblog.com
Am Oved: www.am-oved.co.il
HaKibuc HaMeuchad: www.kibutz-poalim.co.il
Hocaat Jediot Achronot: www.yediothsfarim.co.il

Institut pro překlad hebrejské literatury
www.ithl.org.il

Noviny
Maariv: www.maariv.co.il
Jediot Achronot: www.ynetnews.com
HaAretz: www.haaretz.co.il ; anglická verze: www.haaretz.com