Omezíme se zde pouze na pár autorů, kteří patří k oblíbencům současné čtenářské obce i kritiků.

Dámy mají přednost, a tak začneme u Jehudit Katzir (1963) a jejího posledního románu Hine Ani Matchila (Zde začínám, Bnei Brak, HaKibuc HaMeuchad/Siman Kria, 2003. 304 str.), jehož hlavní hrdinka, Rivy Šenhar, je totožná s hrdinkou prvotiny LeMatisse Ješ Et HaŠemeš BaBeten (Matisse má slunce v břiše, HaKibuc HaMeuchad/Siman Kria, 1995), za niž Katzir získala roku 2004 cenu WIZO ve Francii. Vraťme se však k románu poslednímu. Rivy, osmatřicetiletá autorka, žena a matka, se účastní pohřbu své bývalé učitelky literatury Michaely Berg, jenž se koná v Haifě. Pak nalézá deníky, které ukryla kdesi na hoře Karmel před zhruba dvaceti lety. Stejně jako Anna Franková psala kdysi své imaginární přítelkyni Kitty, adresovala Rivy své zápisky Anně Frankové. Na pozadí politických událostí sedmdesátých let se v malém provinčním městečku na Karmelu rozvíjí milostný vztah mezi Michaelou, která je již vdaná, a dospívající Rivy. Rivina matka nakonec deníky najde a po jejím výstupu u vedení školy je Michaela nucena školu opustit a i s rodinou odchází do New Yorku. Většinu knihy tvoří deníky, které Rivy psala od 13 do 17 let a je v nich zachycen rozvíjející se vztah k Michaele, hledání vlastní sexuální orientace i autorské zrání.

Pere Acil (Ušlechtilý surovec, Jeruzalém, Keter, 2003. 270 str.) je v pořadí druhým románem mladého spisovatele jménem Dudu Busi (1969, v anglické verzi se jeho jméno uvádí jako Dudi Busi). Příběh se odehrává v jižní, poněkud zanedbané části Tel Avivu, kde žije hlavní hrdina, patnáct a půlletý Eli, který trpí nadváhou. Jeho rodinná situace není z nejrůžovějších, zůstává se svou rozvedenou matkou Simou, jež má za sebou drogovou závislost, a nevlastním otcem, kterého dosti špatně snáší, proto by tedy raději bydlel se svým poněkud excentrickým otcem biologickým. Milostný rozměr samozřejmě nechybí, Eli se zamiluje do Rusky Anny, nicméně svou první sexuální zkušenost prožije s vlastní matkou, což ho posléze vede až k pokusu o sebevraždu. Nakonec sděluje nevlastnímu otci, že mu byla matka nevěrná, a zabije jednoho ruského mládence, který se pokusil znásilnit Annu. Eliho lidská tragédie vrcholí v momentě, kdy se matka zabije a Anna jej opouští.

Další vycházející hvězdou je Busiho vrstevník Kobi Oz (1969), i on má na svém kontě již dva romány, břitce humorný Moše Chuvato veHaOrev (Moše Chuvato a havran, Kešet, 1997), jenž sklidil velmi pozitivní kritiky a nedávno byla dokonce prodána filmová práva. Následující román Avarjan Caacua (Nepříliš významný kriminálník, Tel Aviv, Kešet, 2002. 201 str.) vykresluje lehce bizarní společnost složenou z pouličních spratků, zlodějíčků, policajtů, týpků ze střední Evropy i členů východoevropských elit. Stejně jako u Ozovy prvotiny je poměrně těžké popsat pár větami základní osu příběhu, neboť každá z postav žije svým vlastním, zapeklitým životem, starší generace se střetává a mladší, což Kobi Oz dokáže velmi trefně vyjádřit změnami stylu a jazyka. Nicméně si dovolíme pár slov o hlavním hrdinovi. Je jím Nir Damti, devatenáctiletý kriminálníček, napůl Marokánec, napůl Jemenec, který se narodil s velikým potenciálem a odporuje všem snahám okolí obrátit jej k lepšímu.

Poslední z trojice autorů mladší generace je již renomovaný Etgar Keret (1967), který vydal v uplynulém roce ve spolupráci s ilustrátorem Asafem Chanukou komiks Pizzeria Kamikatze (Pizzeria Kamikatze, Kinneret/Zmora Bitan a Keter, 2004), vyprávějící příběh, který Keretovi čtenáři znají z o několik let dříve publikované novely HaKajtana Šel Kneller (Knellerův letní tábor, Keter a Zmora Bitan, 1998), odehrávající se v zásvětí sebevrahů, kam se po úspěšném skoncování se životem dostává Chajim, najde si práci v pizzerii jménem Kamikatze a poté se se svým přítelem Ari Galfandem vydává hledat svou pozemskou lásku, která se do tohoto podivuhodného světa vlastním přičiněním dostala též. Díky automobilové nehodě se potkávají s Knellerem vlastnícím jistý pozemek, kde se shromažďují lidé všeho druhu a povahy, chvíli zůstávají a posléze hledání pokračuje, nicméně Kneller ještě sehraje významnou roli na konci celého příběhu. Český čtenář bude mít možnost seznámit se s touto novelou v dohledné době, neboť byla zařazena do povídkové sbírky, kterou chystá nakladatelství G plus G (název je zatím neznámý).

Zastavme se ještě na chvilku u dvou autorů starší generace. David Grossman (1954) je spisovatel známý i v českých vodách svým významným románem Ajen Erech Ahava (Viz: LÁSKA, Jeruzalém, HaKibuc HaMeuchad, 1986, česky vyšlo v Mladé frontě 1996). Za zmínku stojí Grossmanova předposlední kniha BaGuf Ani Mevina (Fyzicky tomu rozumím, HaKibuc HaMeuchad, 2002), tou poslední je sbírka novinových článků a esejů napsaných po dobu deseti let uplynulých od mírových jednání v Oslo (1993) – Mavet keDerech Chajim (Smrt jako způsob života, HaKibuc HaMeuchad, 2003). Zpět k beletrii, Grossmanova kniha obsahuje dvě povídky, které mají společné téma žárlivosti a nevěry. První povídka líčí příběh muže středních let, který vášnivě prožívá románek vlastní ženy Eliševy s jiným mužem. Jeho vztah k ní i jejímu milenci je značně ambivalentní, utápí se v žárlivosti a současně oba dva miluje. Hrdinkou druhé povídky je mladá žena, Rotem, která bolestně prožívá vzájemné odcizení s matkou. Nyní sedí u matčina nemocničního lůžka a předčítá jí příběh, který o ní sama napsala. Pomocí tohoto příběhu se snaží rozluštit matčin podivný vztah k jistému mládenci, jehož k ní před lety přivedl jeho otec, aby z něj „udělala muže“.

Další legendou izraelské moderní literatury je Avraham B. Jehošua (1936), který v minulém roce vydal román Šlichuto Šel HaMemune Al Mašavej Enoš (Mise člověka pověřeného pátráním po lidských zdrojích, Hocaat HaSifria HaChadaša, 2004. Str. 238). Celý příběh začíná útokem na jeruzalémském tržišti při němž je těžce zraněna asi čtyřicetiletá žena bez jediného průkazu totožnosti. Dva dny po útoku žena zraněním podléhá a začíná pátrání po tom, kým vlastně byla. Při prozkoumávání jejích věcí je nalezena výplatní páska z jednoho jeruzalémského pekařství. Zaměstnanci pekárny ale nikoho nepostrádají a nakonec vyjde najevo, že jde o vystudovanou inženýrku, Julii Ragajev, která byla zaměstnána jako uklízečka a zhruba před měsícem byla propuštěna. Byrokratickou chybou jí však přišla další výplatní páska. Jehošua ve svém novém románu rozehrává psychologický příběh hledání jednoho lidského osudu.