Odraz izraelsko-palestinského konfliktu v literatuře pro děti a mládež

studie beletrie zahraniční

Spisovatelky, které v knihách pro děti a mládež zpracovávají téma izraelsko-palestinského konfliktu: Daniela Karmi, Dorit Orgad, Anat Israeli, Orit Raz, Amela Einat.

Odraz izraelsko-palestinského konfliktu v literatuře pro děti a mládež

Izraelsko-palestinský konflikt se samozřejmě odráží i v literární tvorbě určené dospělému publiku, ať již jde o pozitivně či negativně laděné reakce, se kterými se čtenář dokáže nějakým způsobem vyrovnat po svém. V literatuře určené nižší věkové kategorii však můžeme sledovat více méně podobná příběhová schémata či zápletky, přičemž převažujícími tématy jsou zodpovědnost, lidské a společenské hodnoty, popřípadě vyrovnávání se s vlastním svědomím, křivdou či ponižováním a rozhodnutí postavit se na tu „správnou stranu“.

Mezi autory věnující se tomuto tématu patří například telavivská rodačka Daniela Karmi. Z jejích knih jmenujme alespoň některé: HaPicuc biRchov Ahalan (Výbuch na ulici Ahalan, Keter, 1987. 135 str., věková kategorie 10-14 let) líčí příběh dvanáctileté dívenky z Jeruzaléma, jejíž palestinský otec (matka je Židovka) byl nespravedlivě obviněn z bombového útoku, což s sebou nese otázky po vlastní identitě, národní příslušnosti a také střet s otevřeným nepřátelstvím a odcizením. Zápletka knihy Samir veJehonatan beKochav Maadim (Samir a Jonatan na Marsu, HaKibuc HaMeuchad, 1994. 124 str., věková kategorie 10-14 let) sleduje poněkud odlišný vzor, totiž přátelství dvou chlapců, Palestince Samira a Izraelce Jonatana, kteří leží ve stejném nemocničním pokoji a společně se sbližují při hraní počítačové hry umožňující jim navštívit vzdálené planety. Celý příběh se odehrává na pozadí první intifády.

BeŠaat Mivchan (V hodině rozhodnutí, Hadar, 1979. 105 str., věková kategorie od 13 let výše. Druhé vydání 1993), kniha další z autorek, Dorit Orgad (1936), vypráví příběh Hamida, studenta medicíny z arabské vesnice, jenž po počátečních problémech spojených s lidskými předsudky – bydlet na studentských kolejích mu nebylo umožněno – najde podnájem v městském bytě. Jeho nová domácí, Miriam Rosen, ztratila syna v jedné z izraelských válek a v Hamidově příchodu spatřuje návrat vlastního syna. Mirjamina dcera se však na arabského podnájemníka dívá dosti podezřívavě a nakonec se jí ho podaří vyštvat. Mirjam se ale svého nově nabytého „syna“ nevzdává a odchází za ním do oné arabské vesnice, kde potkává jeho tetu, jíž válka také vzala syna.

Zmiňme ještě některé z knih, které vyšly po vypuknutí druhé intifády, nazývané – podle druhé z mešit na jeruzalémské Chrámové hoře – intifáda Al-Aksá. Lirot BeEjnajim Acumot (Vidět zavřenýma očima, Tel Aviv, HaKibuc HaMeuchad, 2000. 105 str.) je titul prvotiny Anat Israeli, která se narodila (1955) v Petach Tikvě a nyní žije v Tel Avivu. Vystudovala sociální práce na telavivské universitě, po absolvování pracovala s dětmi v internátní škole a nyní je editorkou. Výše zmíněná kniha získala v roce 2000 Zeevovu cenu a je určena jedenácti- až čtrnáctiletým čtenářům. Základní kostra příběhu sleduje poměrně osvědčený vzor, totiž setkání dvou izraelských dětí v nemocnici. Obě byly zraněny při jednom ze sebevražedných útoků a kovové úlomky bomby jim poranily oči. Protipól „izraelské straně“ tvoří arabský doktor, který o obě děti pečuje.

Další rodačkou z Petach Tikvy je Orit Raz (1953), která vystudovala literaturu na Hebrejské universitě v Jeruzalémě. Její tvorba se zaměřuje z větší části právě na děti a mládež. Za svou knížku Af mila leJasmin (Jasmíně ani slovo, Bnei Brak, Sifriat Poalim, 2001. 101 str.) získala v roce 2002 cenu Hadasa. Zápletku svého vyprávění umístila Orit Raz do školního prostředí, kde se v jedné třídě setkávají tři dívky, Izraelka Revital, její nejlepší přítelkyně Marina, jejíž rodina imigrovala z Ruska, a Jasmína, arabská dívka. Jasmínin původ vyvolá rozporné reakce a jako její největší protivnice se projeví třídní hvězda, která ji obviní z krádeže. Tato situace pak staví do nezáviděníhodné situace Revital i Marinu, jež se mezitím s Jasmínou začaly sbližovat.

Poslední knihou tohoto typu v našem nepříliš podrobném přehledu je Amani – HaJalda MiRajar (Amani, dívka z Rajaru, Bnei Brak, Sifriat Poalim/HaKibuc HaMeuchad, 2003. 47 str.) Amely Einat (1939) narozené v Kfar Sabě. Amela Einat vystudovala literaturu a psychologii a nyní vyučuje na Tel Hai College. Vedle beletrie píše i literaturu odbornou. Děj knihy se odehrává v severoizraelské vesnici Rajar ležící na hranicích se Sýrií a Libanonem. Amani, hlavní hrdinka se symbolickým jménem, které v arabštině znamená „naděje“, se narodila v autě, protože jejím rodičům nebylo dovoleno opustit vesnici a dojet do nemocnice. Později se seznamuje s Josim, izraelským důstojníkem z blízké jednotky, která dohlíží na bezpečnostní situaci. Přestože je Josi raněn a osmileté dívence není dovoleno navštívit jej v nemocnici, nepřestává Amani doufat, že se situace v budoucnu změní a ona bude moci být nejen se svými izraelskými přáteli, ale i s rodinou, která žije za libanonskou hranicí.

 

© Tereza Černá

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2933x

Inzerce
Inzerce
Inzerce