Appelfeld, Aharon: Sebeklam

Appelfeld, Aharon
Sebeklam

recenze beletrie zahraniční

Dosud jediný český překlad z rozsáhlého Appelfeldova díla vyšel pod názvem Sebeklam. Nejedná se, jak by se na první pohled mohlo zdát, o román, nýbrž o dvě samostatné novely, jejichž tématem je holocaust, přesto se však nesetkáváme s žádným drsným líčením reality v koncentračních táborech

 

Sebeklam
A
haron Appelfeld: Sebeklam. Z hebrejských originálů Ha-pisga a Badenheim, Oir Nofeš přeložila Jiřina Šedinová. Academia, Praha 2002, 260 s.

Dosud jediný český překlad z rozsáhlého Appelfeldova díla vyšel pod názvem Sebeklam. Nejedná se, jak by se na první pohled mohlo zdát, o román, nýbrž o dvě samostatné novely: Útulek (Ha-pisga) a Badenheim 1939 (Badenheim, Oir Nofeš). Do češtiny je přeložila Jiřina Šedinová. V edici Scarabeus (sv. 16) knihu poprvé vydalo nakladatelství Academia v roce 2000.

Novela Badenheim 1939 (v hebrejském originále vyšla v roce 1979 v Jeruzalémě v nakladatelství Ha-kibuc Ha-meuchad) je pro Aharona Appelfelda typická. Jejím tématem je holocaust, přesto se nesetkáme s žádným drsným líčením reality v koncentračních nebo vyhlazovacích táborech ani s líčením autobiografického typu. Novela časově pokrývá jednu sezonu – tedy dobu od začátku léta do příchodu podzimu. Děj je zasazen do rakouského městečka Badenheim, jež vždy na začátku léta ožívá příjezdem lázeňských hostů, kteří zde tráví ničím nerušený čas, posedávají v cukrárně, poslouchají hudbu. Líčení celkové atmosféry života ve městě obklopeném přírodou se střídá s dialogy vyjadřujícími každodenní starosti hostí i stálých obyvatel Badenheimu.

Nicméně léto roku 1939 je poněkud zvláštní. I čtenář neznalý postupu při vyhlazovaní Židů za druhé světové války poznává, jak se městečko postupně mění v ghetto, všichni Židé jsou postupně zapsáni na úřadě, je spočítán jejich majetek, omezeny styky s okolím… Vše se děje pod rozšířenou pravomocí „místní hygienické správy“. Autor zachycuje v dialozích a v konkrétních drobných událostech to, jak Židé byli až do konce přesvědčeni, že se nic nemůže stát, a nebrali vážně události, které napovídaly jejich tragickému osudu. I asimilovaní Židé, kteří svou židovskou identitu předtím nijak nepociťovali a nehlásili se k ní, jsou najednou ke svému velkému překvapení označeni jako Židé a týkají se jich všechna nařízení hygienické správy.

V chystané cestě do Polska vidí někteří z protagonistů dobrodružství, jiní se tam narodili a těší se na krajinu svého dětství. Appelfeld této dějové zápletky využívá k vylíčení jakéhosi despektu rakouských Židů, asimilovaných občanů západního státu, k Židům východním (Ostjuden) s jejich jidiš a podomním obchodováním. Přes všechny pochyby a obavy z „necivilizovaného“ Polska zůstává jistota, že na východě je Židů hodně a že nově příchozí Židé ze západu tam mezi svými rychle najdou obživu. Celý příběh vrcholí scénou odchodu všech obyvatel a (dobrovolných i nedobrovolných) hostí Badenheimu k místnímu nádraží – pěšky, protože pro ně nebyly přistavěny povozy – a jejich nacpání do čtyř špinavých nákladních vagonů.

Také v novele Útulek (poprvé vyšla v americkém časopise BICARON roku 1982) Aharon Appelfeld zachycuje atmosféru začínajícího pronásledování Židů a snahu asimilovaných Židů zbavit se svých židovských rysů a zcela splynout s okolním obyvatelstvem.

 

© Jana Valová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 101 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%čtenáři

zhlédnuto 2580x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce