Agualusa, José Eduardo

José Eduardo Agualusa

José Eduardo Agualusa Alves da Cunha se narodil v roce 1960 v druhém nejlidnatějším městě Angoly Huambo, do domu plného knih uprostřed fascinující africké přírody. Rodina autorovy matky pochází z Portugalska, po otci má brazilské předky. V Angole žil do svých patnácti let. I když je těch patnáct let totožných s dobou, kdy v Angole, potažmo v celé tehdejší portugalské Africe probíhala válka za nezávislost, mnoha oblastí, včetně vnitrozemského Huamba, se dotýkala jen okrajově. Latentní či podvědomá přítomnost válečného konfliktu ale na pozadí všedních dní existovala. Stopy toho lze nalézat v Agualusových románech, jejichž příběhy jsou s autorovým životem a dějinami Angoly pevně spojeny. Například v Agualusově slavném románu Prodavač minulostí jedna z postav vzpomíná na prázdninové výpravy na rodinný statek. Ovšem vyprávění o klukovských dobrodružstvích se postupně dramatizuje a nabývá tragických rozměrů. Mravenčí nálety, kterým musí obyvatelé usedlosti čelit, se změní v děsivý a do jisté míry marný boj o přežití, děsivou noční můru, plnou zmatku, krve a smrti. Je to předzvěst či reflexe konfliktu, který Angola prožívá a který neskončí, ale jen se převalí do krvavé občanské války v roce 1975, kdy Angola vyhlásila nezávislost. Ve stejném roce odjel José Eduardo Agualusa do Lisabonu, kde začal studovat lesnictví a zemědělství. V Lisabonu studovalo několik generací budoucí angolské intelektuální elity, byla to líheň spisovatelů, básníků, novinářů, ale i politiků, což v první generaci veřejných činitelů nezávislé Angoly často splývalo. Mnozí z těch, kteří stáli v čele osvobozeneckých hnutí, zejména až dodnes vládnoucí MPLA (Lidového hnutí za osvobození Angoly), se předtím setkali na studiích v Evropě, protože školy portugalské Afriky vzdělání na odpovídající úrovni nenabízely.

Agualusa ještě během studií na fakultě agronomie založil dva časopisy. První, Caminho Longe (Cesta do daleka), vznikl jako společný časopis afrických studentů, na druhém s názvem Angolando (Angolštění) spolupracoval výhradně se studenty z Angoly. Postupně se novinářské práci a literární tvorbě začal věnovat naplno. Psal pro mnohé noviny a časopisy, například pro přílohu portugalského deníku Público, literární časopis Ler, týdeník Expresso, pro brazilské noviny Globo nebo angolský list Capital. V africkém vysílání Portugalského rozhlasu a televize RDP África vedl pořad A hora das cigarras (Hodina cikád), věnovaný africké literatuře a hudbě.

Vzhledem k vývoji politické situace se Agualusa už nikdy do Angoly nevrátil natrvalo. Stal se „potulným Angolanem“, pobývá střídavě v Lisabonu, v Riu de Janeiru, v Recife a v současnosti je jeho domovem ostrovní Ilha do Moçambique. Kromě zmíněných destinací žil kratší dobu v Berlíně, kde díky tvůrčímu stipendiu psal román O Ano em que Zumbi Tomou o Rio (Rok, kdy se Zumbi zmocnil Ria), a zhruba rok pobýval v Amsterdamu, kde dokončoval román Barroco Tropical (Tropické baroko).

Za řadu svých knih získal literární ocenění. Hned první román Conjura (Spiknutí) mu v roce 1989 přinesl angolskou literární cenu Sonangol určenou pro mladé autory a literární objev. Knihu Estranhões e Bizarrocos (Nevídaní a podivní) ocenila v roce 2002 portugalská Gulbenkianova nadace jako nejlepší titul pro děti a mládež. Za povídkovou sbírku Fronteiras perdidas, contos para viajar (Ztracené hranice, povídky na cestu) autor získal hlavní cenu udělenou Portugalskou asociací spisovatelů. Za román Nação crioula (Kreolský národ) obdržel Velkou cenu portugalské televize a rozhlasu. V roce 2007 britský The Independent udělil Agualusovi jako prvnímu africkému spisovateli svou prestižní literární cenu za zahraniční literární dílo, a to za román O Vendedor de Passados (Prodavač minulostí). Další významné mezinárodní ocenění mu přinesl jeho nejpřekládanější román Teoria geral do esquecimento (Obecná teorie zapomínání), díky němuž se Agualusa dostal mezi finalisty Man Booker Prize a v roce 2017 za něj získal Dublinskou literární cenu (autorem anglického překladu je Daniel Hahn).

V roce 2019 se José Eduardo Agualusa stal laureátem angolské Národní ceny za kulturu a umění za souborné dílo.

Výběr z díla
1989 Spiknutí (A Conjura), román (přeloženo do francouzštiny)
1996 Období dešťů (Estação das Chuvas), román (přeloženo do španělštiny, francouzštiny a angličtiny)
1997 Kreolský národ (Nação Crioula), román (přeloženo do němčiny, katalánštiny, španělštiny, angličtiny, švédštiny, nizozemštiny, chorvatštiny)
1999 Ztracené hranice, povídky na cestu (Fronteiras Perdidas, contos para viajar), povídky (přeloženo do dánštiny, švédštiny, italštiny)
2000 Cizinec v Goy (Um Estranho em Goa), cestopisný román (přeloženo do švédštiny, italštiny)
         Nevídaní a podivní, vyprávění pro uspávání andělů (Estranhões e Bizarrocos, histórias para adormecer anjos), pohádky
2002 Rok, kdy se Zumbi zmocnil Ria (O Ano em que Zumbi Tomou o Rio), román (přeloženo do italštiny, španělštiny, francouzštiny)
2003 Katalog stínů (Catálogo de Sombras), povídky
2004 Prodavač minulostí (O Vendedor de Passados), román (přeloženo do angličtiny, francouzštiny, nizozemštiny, srbštiny, němčiny, italštiny, slovenštiny, turečtiny, rumunštiny, španělštiny, maďarštiny, estonštiny, polštiny, finštiny, češtiny)
2006 Cestující v tranzitu (Passageiros em Trânsito), povídky (přeloženo do italštiny)
2009 Tropické baroko (Barroco Tropical), román (přeloženo do nizozemštiny, chorvatštiny, francouzštiny, němčiny, srbštiny)
2010 Osobní zázračník (Milagrário Pessoal), román (přeloženo do srbštiny)
2012 Obecná teorie zapomínání (Teoria Geral do Esquecimento), román (přeloženo do angličtiny, francouzštiny, nizozemštiny, němčiny, chorvatštiny, norštiny, italštiny, slovenštiny, turečtiny, španělštiny, dánštiny, švédštiny, katalánštiny, ruštiny)
2014 Královna Ginga, a jak Afričané vymysleli svět (A Rainha Ginga, e como os africanos inventaram o mundo), román (přeloženo do italštiny, srbštiny, francouzštiny, ruštiny)
2017 Společnost nedobrovolných snivců (A Sociedade dos Sonhadores Involuntários), román, (přeloženo do norštiny, nizozemštiny, španělštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny, katalánštiny)
2019 Elegantní terorista a další povídky (O terorista elegante e outros contos), tři krátké novely, které vznikly ve spoluautorství s Miou Coutem
2020 Živí a ti ostatní (Os vivos e os outros), román

© Lada Weissová