Nejnovější román Jean-Françoise Duvala, L’année où j’ai appris l’anglais (Rok, kdy jsem se naučil anglicky, Editions Ramsay 2006), nachází stejně jako jeho předchozí díla inspiraci v autorově vlastní zkušenosti z cest - tentokrát se však Jean-François Duval vrací do svého mládí, kdy se téměř před čtyřiceti lety ocitl na ročním studijním pobytě v Cambridge.

Hlavní hrdina a autorovo alter ego, sedmnáctiletý Chris, propadá kouzlu první lásky, když se zamiluje do anglické dívky Maybelene (upomínající na stejnojmennou píseň Chucka Berryho), a zároveň prožívá sílu přátelství, když s partou nových kamarádů v cizí zemi objevuje svobodu, sebe sama a druhé, to vše na pozadí bluesových klubů, anglických hospůdek a filmových sálů. Román evokuje jemným, melodickým stylem nejen období Beatles, Elvise Presleyho, Rolling Stones a Bergmanových filmů na konci 60. let, ale především období dospívání nabitého nečekanými emocemi. K dokonalé rekonstituci svěžesti dojmů pomohly autorovi i poznámky, které si v době svého pobytu v Anglii vedl.

Jean-François Duval ve svém novém románu umně spojuje živost a sílu pocitů dospívajícího Chrise s věcným nadhledem o čtyřicet let staršího tvůrce, a dává tak čtenáři s působivou lehkostí nahlédnout do období složitého přechodu do dospělosti, kdy se bezstarostné mládí postupně rozplývá na cestě za skutečným životem.