Durrell, Lawrence: Setkání s mořskou Venuší (2)

Durrell, Lawrence
Setkání s mořskou Venuší (2)

recenze beletrie zahraniční

Cestopis známého anglického romanopisce Lawrence Durrella, který strávil poválečnou dobu na řeckém ostrově Rhodos, o němž napsal knihu.

Rhodos a Venuše
Durrell, Lawrence: Setkání s mořskou Venuší, z angl. originálu přel. Simona Mazáčová, nakl. BB art, Praha 2005, 232 stran

Jedna z u nás doposud neznámých knih slavného romanopisce L. Durrella byla vydána poprvé roku 1953 a přináší autorův popis ostrova Rhodu, kam se uchýlil po skončení 2. světové války z Egypta. Kniha nese podtitul „Průvodce krajinou Rhodosu“, a přestože jde o poněkud starý cestopis, jistě zaujme mnohé příznivce nejen Durrellovy, ale i cest do východního Středomoří. Autor dosti neutříděně vypráví o svém přebývání na ostrově, o svých vesměs anglických přátelích, ale hlavně o ostrově samotném, který byl válkou hodně poničen. Vystřídalo se na něm mnoho okupačních sil, což jen podtrhuje historii ostrova, kterou autor prokládá své téměř deníkové dílko.

Rhodos byl jednou z východních výsep johanitského řádu, předposlední zastávkou západního světa na cestě na Blízký východ. Tím vším je jeho osud poznamenán. Nezapře se Durrellův smysl pro detail a mnohavrstevný text, který nás zvláště v zimním období sladce přenáší do kouzelné slunečné zahrady Dvanáctiostroví, do sladkého dřímání, které nemůže porušit ani poválečná atmosféra pomalé rekonstrukce tohoto řeckého ostrova. Textem se prolínají Durrellova pozorování, popisy přátel, jejich společné dialogy se vsuvkami o historii ostrova, jeho přírodě, obyvatelích.

Zvláště u této knihy je patrná příbuznost psaní L. Durrella a knihy Kolos z Marussi H. Millera. Ne nadarmo se oba spisovatelé ovlivňovali a Durrell získal Millera pro Řecko a cesty po něm. Jde o jakýsi druh novodobého poválečného filhelénismu, který však bere v potaz rozdílnost novodobých Řeků a neklade na ně příliš vysoké nároky, jak tomu bylo u milovníků antiky 19. stol., kteří byli znechuceni, když řečtí venkované nedovedli citovat Homéra a naprosto je nezajímala archeologie.

Škoda, že si překladatelka (popř. redaktor či jazykový korektor) nedala větší práci s přepisem zvláště řeckých jmen a reálií, která se v angličtině přepisují jinak než v češtině, a i když je z textu cítit snaha po jednotném skloňování jmen starořeckých i novořeckých, vyčnívá z textu nejistota, kterou nelze přehlédnout. (Jen namátkou: Kaló taxídi! neznamená Šťastnou plavbu!, ale obecně Šťastnou cestu!, Heraclides apod. netřeba psát poangličtělé s -c-, ale s -k- (jako Héraklés), kapheneion by bylo lépe přepsat jako kafenion, neboť čeština má stejně jako řečtina -f-, název Khalki je správně Chalki (viz Chalkidiki), nejednota panuje i v celkem známých slovech – jednou je loukoumades jindy loucoumades, přestože existuje český ekvivalent lukum, 5. pád některých jmen je vyloženě pomatený – vedle sebe najdeme Pavlosi! Spiro!, kde tvar Pavlosi je vysloveně špatný, neboť právě u tohoto jména se české i řecké zvolání shodují: Pavle!, popř. mohla překladatelka použít jednotné formy pro obě jména: Pavlosi, Spirosi! atd., o nejednotě ve skloňování názvů ostrovů ani nemluvě.)

Bohužel, jako u většiny knih s řeckou tematikou, ale překládaných z jiného jazyka, je znát nedostatečná znalost balkánského a středomořského prostředí a neochota se buď zeptat znalce nebo předpoklad, že je to českému čtenáři jedno. Trpí tím velké množství současných překladů, zvláště klasických děl.

 

© Rita Kindlerová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 139 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Jan Vaněk jr., 19.04.2006 13:47
Durrell, Lawrence: Setkání s mořskou Venuší (2)
Já ještě přidám odkaz na tu pochvalu v LN (a doporučení v rámci Knihy měsíce) - ostatně, proč ještě není... převzata tady, jak bývá u Nagyových textů pravidlem? Přece jenom je to plnohodnotnější recenze od odborníka anglisty, zatímco tento článek by se při vší úctě dal lépe označit za glosu zaostřující na jeden dílčí aspekt.
Vložil: RitaK., 19.04.2006 09:58
Durrell, Lawrence: Setkání s mořskou Venuší (2)
Zdravím a díky za reakci, nebývá u nás časté, že se kritik i překladatel vůbec "baví". Myslím si, že nedostatky, které jsem knize vytkla, měl v první řadě napravit redaktor, anebo na ně překaldatele minimálně upozornit. Sama jsem jak překladatelka, tak redaktorka i korektorka a není to zase tak strašná... dřina podobné věci dohledat. Velice nerada podobné kritiky píši, ale bohužel, knih, které mohly dopadnout přinejmenším velmi dobře, je stále méně, jak se mi zdá. A nejvíce jich je na jakémsi pomezí, kde se střetává kultura západní Evropy a okolí. Několikrát jsem na podobné věci poukazovala a navrhovala alespoň jakási minimální doporučení v přepisu z jazyků jako je novořečtina, ukrajinština, turečtina, arabština etc., aby právě překladatelé knih ze západních jazyků, ale tematicky věnovaných jiným kulturám, měli ulehčenou práci a nedocházelo k podobným excesům. Paní překladatelku mohu uklidnit, že jsem za minulý rok recenzovala hned několik knih - taktéž z produkce BBart -, které byly tak špatné už v originále a ještě přeložené tak mizerně (přestože prošly redakcí i jazykovou korekturou), že cokoli vedle těchto "děl", mlůže být považováno za mistrovskou práci. Doufám jen, že si toho vedení nakl. BBart už konečně všimne.
Vložil: darkart, 19.04.2006 07:03
Durrell, Lawrence: Setkání s mořskou Venuší (2)
Té knize to už asi nepomůže, jen bych chtěl podotknout, že reakce překladatelky je na místě a je "chlapská". Jako opak lze vygooglovat reakci překladatelky všude omílaného zmršeného překladu básniček Tima Burtona.
Vložil: Simona Mazáčová, 18.04.2006 18:46
Durrell, Lawrence: Setkání s mořskou Venuší (2)
Jeden můj vážený přítel a kritik překladu mi odkaz na tento článek přeposlal s poznámkou, ať (parafráze) neklikám, pokud nedokážu přijmout kritiku jako muž (tedy žena)... Doufám, že dokážu, takže hořkou pilulku polykám a děkuji za upozornění na problémy – u tvarů řeckých vlastních jmen jsem opravdu... mohla být ještě svědomitější při ověřování a nespoléhat na záchrannou „náruč“jazykového redaktora. Nezbývá mi než věřit, že můj překlad jako celek Durrellovi úplně medvědí službu neprokázal, jakkoli byl náročný z pohledu stylistického i kvůli recenzentkou zmiňované mnohovrstevnatosti textu – jinak by ho doufám Ladislav Nagy (Lidové noviny, 21. 12. 2005) nehodnotil pozitivně a nevybral by „Setkání s mořskou Venuší“ za svou prosincovou knihu měsíce (omluva Ladislavu Nagyovi, že takto beru jeho jméno nadarmo; dělám to v prvé řadě kvůli Lawrenci Durrellovi, který je v tom zcela nevinně : )). Prosím tedy případné čtenáře, aby se kvůli zmíněným chybám nenechali od četby zajímavého autora odradit, mea culpa. Zároveň přeji českým překladům a překladatelům co nejvíce kritického čtení, jakého se jim od přispěvatelů iliteratury.cz (jako jednoho z mála českých periodik) dostává – zaslouží si to.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

58%čtenáři

zhlédnuto 4482x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce