Jošimotová, Banana: Tugumi / Cugumi

Jošimotová, Banana
Tugumi / Cugumi

recenze beletrie zahraniční

Novela Cugumi přináší křehký příběh z přímořského lázeňského městečka. Jeho hlavní hrdinkou je Cugumi, neurotická dívka s vážně podlomeným zdravím, která svým chováním, neustálými schválnostmi a výbuchy zlosti terorizuje své nejbližší okolí a především sebe samotnou.

Cugumi
Banana Jošimotová: Tugumi / Cugumi, nakladatelství Čúókóron-ša, 1992, 245 stran

Novela Cugumi přináší křehký příběh z přímořského lázeňského městečka. Jeho hlavní hrdinkou je Cugumi, neurotická dívka s vážně podlomeným zdravím, která svým chováním, neustálými schválnostmi a výbuchy zlosti terorizuje své nejbližší okolí a především sebe samotnou, neboť každý její výstup či zlomyslnost končí prudkým zhoršením jejího zdravotního stavu.

Děj novely se odehrává v rodinném penzionu, jehož majitelé se v souvislosti s chystanou výstavbou obrovského hotelu chystají na stěhování a otevření svého nového penzionu v jiné lokalitě. Vypravěčkou je Maria, sestřenice hlavní hrdinky, která v penzionu se svou matkou strávila dětství a po přestěhování do Tokia přijíždí strávit v přímořském městečku poslední léto před uzavřením penzionu.

Právě kontrast mezi někdy až těžko pochopitelnou vlídnou shovívavostí a láskou, se kterou Maria a Cugumina starostlivá rodina (především její matka a sestra Jóko) snášejí náladovost Cugumi, a neustálým vnitřním nepokojem, kterým nezkrotná Cugumi bez přestání ztrpčuje život svému okolí, vytváří zvláštní napětí v tomto lyrickém, nikam nespěchajícím, a přesto svěžím příběhu.

Ve druhé polovině knihy vstupuje do děje též mladík Kóiči, do kterého se Cugumi nakrátko zamiluje, než své city i zbytky fyzických sil soustředí na pomstu skupině výrostků, kteří surově zabili Kóičiho psa.

Příběh plyne pomalu a jakoby bez většího vzruchu, a přesto čtenáře udrží až do konce ve zvláštním napětí. Literární styl Jošimotové spočívá v postupném hromadění krátkých, zdánlivě až banálních vět, které čtenáře postupně lapají do přediva své pavučiny a způsobují, že se stále více a více noří do samotného příběhu. Odzbrojující jednoduchost vyprávění je mistrně postavena do přímého protikladu k nevyzpytatelnému chování Cugumi. Nenásilně jsme zatahováni do úvah o rozdílnosti dvou životních postojů – Maria je plná lidskosti, laskavosti a vstřícnosti, kdežto Cugumi je přes vlídný tón vypravěčky osoba sobecká, která žije svůj krátký život naprázdno a povrchně. Právě pocit zmaru a mrhání energií i časem bolí, v případě Cugumi o to více, že víme, že její smrt se podle lékařů již blíží. Motivy slunce, deště a moře a neodvratitelná blízkost smrti navozují atmosféru tradiční japonské melancholické estetiky s přírodními prvky. Nostalgie konce – konce léta, konce krátké letní lásky, blížícího se konce krátkého života hlavní hrdinky...

V loňském roce vydalo tuto novelu pod názvem Dovidenia, Cugumi slovenské nakladatelství Ikar v edici NEO. Se zvědavostí překladatele jsem si nakonec sehnal též tento slovenský překlad, abych jej mohl dodatečně porovnat s japonským originálem. Jsem toho názoru, že autorce slovenského překladu Lucii Preuss se podařilo opravdu citlivě přenést do slovenštiny specifický styl Jošimotové, zachovat její krátké, jakoby průzračné věty i půvabnou melancholickou poetiku celého příběhu.

Jan Levora, duben 2006

 

 

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 52 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

65%čtenáři

zhlédnuto 1966x

štítky k článku

Inzerce