Zaimoglu, Feridun: Leyla

Zaimoglu, Feridun
Leyla

recenze beletrie zahraniční

Jeden z momentálně nejúspěšnějších německých autorů tureckého původu Feridun Zaimoglu, který se představil i na letošním pražském veletrhu Svět knihy, vydal v Německu na začátku letošního roku nový román Leyla.

Bildungsromán z tureckého maloměsta
Feridun Zaimoglu: Leyla, Kiepenheuer & Witsch, 2006

Jeden z momentálně nejúspěšnějších německých autorů tureckého původu Feridun Zaimoglu, který se představil i na letošním pražském veletrhu Svět knihy, vydal v Německu na začátku letošního roku nový román Leyla.

Feridun Zaimoglu se do německého povědomí zapsal již svou prvotinou Kanak Sprak (Kanak Sprak, 1995), v níž se zabýval současnou situací turecké menšiny v Německu. V knize nechává promlouvat dvacet čtyři Turků žijících v Německu a jejich příběhy zaznamenává v podobě, v jaké byly vyřčeny, tedy směskou pouliční němčiny a turečtiny – kanak. Jsou to většinou příběhy lidí bez naděje na spokojenou budoucnost – prostitutky, nezaměstnaného, rappera, malého živnostníka. Právě tímto souborem textů psaných experimentální formou, které vyvolaly bouřlivý ohlas, protože v nich autor jako jeden z prvních veřejně upozornil na situaci turecké menšiny, se Feridun Zaimoglu uvedl jako mluvčí „Kanaků“, Turků žijících v Německu.

Od roku 2000 vychází téměř každý rok nový román Feriduna Zaimoglu, který je většinou spjatý s tureckou problematikou. K fenoménu Kanaků se vrací poněkud humornější formou v knize O krk (Kopf und Kragen, 2001), v níž nechává promlouvat ve vymyšlených rozhovorech originální postavy, líčí kanakiády a vtipné historky. V posledních dvou knihách, v souboru povídek Dvanáct gramů štěstí (Zwolf Gramm Glück, 2004) a románu Leyla (Leyla, 2006) však dochází k proměně poetiky, a přestože autor zůstává věrný tématu konfrontace Turecka a Německa, upouští od jazykových experimentů a obrací se k „čisté“ němčině. V povídkách se Feridun Zaimoglu oprošťuje poprvé od kanakštiny a líčí často eroticky zabarvené příběhy o hledání štěstí a lásky uprostřed německých velkoměst i na tureckém, exoticky působícím venkově.

Poslední román Leyla, který sklízí pozitivní kritiky, se odehrává v tureckém maloměstě v padesátých letech. Leyla je nejmladší z pěti dětí a jejím snem je uniknout sevřenému kruhu rodiny a příbuzných a násilnému otci. Autor se v knize vrací do země svého dětství a líčí všední den turecké dívky v patriarchální společnosti, v níž je ženě vymezeno přesně dané místo určené mužem – otcem a později manželem. Každodenní život v chudých poměrech, boj o alespoň malé svobody, a jejich ztráta, když začne Leyla dospívat, končí teprve přestěhováním do Istanbulu, kde se hlavní hrdince otevřou nové možnosti. Leyla i muž, do nějž se zamiluje, však nevěří v budoucnost v Turecku a rozhodnou se odejít s první vlnou „gastarbeiterů“ do Německa. Zda však tento odchod Leyle přinese žádané osvobození, nechává autor otevřené.

Feridun Zaimoglu svou knihou, plnou touhy, ale také brutality, navázal na tradici německého „bildungsrománu“ a kritici jej konečně zařadili do kánonu současné německé literatury.

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 122 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

57%čtenáři

zhlédnuto 2844x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce