Začněme oficiálně: posledního května tohoto roku předal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Sofii Petr Dokládal v zastoupení ministra kultury Vítězslava Jandáka rezortní medaili Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury v zahraničí sdružení bulharských bohemistů Bohemia klub. Slavnostního udělení se zúčastnili vůdčí osobnosti Bohemia klubu i jeho členové z řad studentů, bohemistů a literátů. Pro úplnost dodejme, že rezortní medaile putovala do Bulharska podruhé - v minulém roce byla udělena básníkovi a překladateli Vaťovi Rakovskému.

Společnost Bohemia klub založila na podzim roku 1993 skupina sofijských bohemistů. Hlavním cílem tohoto sdružení (první organizace svého druhu v Bulharsku) je soustředit bohemistickou činnost a přispívat tak k popularizaci české kultury a českého jazyka. Bohemia klub sice vznikl jako univerzitní seskupení nadšenců pro vše české, jeho členy však jsou nejen absolventi a studenti bohemistiky, ale i bulharští intelektuálové se zájmem o českou kulturu. Činnost klubu zahrnuje besedy, přednášky, vzpomínkové večery, prezentace knih, vědecká fóra, setkání s představiteli české vědy, kultury a umění i překladatelské a odborné soutěže. Čestným předsedou je významný bulharský literární vědec prof. Nikola Georgiev, ve funkci předsedů doposud působili přední bohemisté ze Sofijské univerzity sv. Klimenta Ochridského doc. Janko Băčvarov, doc. Vladimir Penčev a doc. Margarita Mladenova; současným předsedou je v druhém mandátu doc. Vladimir Penčev.

Stěžejní činnost Bohemia klubu představuje práce vydavatelská, přičemž zdůrazněme, že se toto sdružení jako jediné zabývá vydáváním české literatury v Bulharsku soustavně. Existuje časopis Homo bohemicus a k němu se přiřazují dvě edice Malá česká knihovnička, která vydává dosud nepublikované překlady z české krásné literatury, a Velká česká knihovna, kde se objevují spíš odborné práce s bohemistickou problematikou; ročně jsou to v průměru čtyři překlady české beletrie nejen současných, ale i klasických autorů a jeden až dva tituly odborné literatury. Hlavní redaktorkou časopisu Homo bohemicus a obou vydavatelských řad je od letošního roku Ani Burova. Finančně časopis Homo bohemicus zaštiťuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Odbor kulturních a krajanských vztahů. Ministerstvo kultury ČR se pak formou grantů podílí na vydávání překladové literatury v literárních přílohách. Bulharskému čtenáři tak byli představeni významní autoři klasické i současné české literatury; jmenujme alespoň Karla Hynka Máchu, Karla Jaromíra Erbena, Julia Zeyera, Vladislava Vančuru, Karla a Josefa Čapka, Vítězslava Nezvala, Jakuba Demla, Ladislava Klímu, Karla Michala, Jiřího Kratochvila, Ivana Klímu, Sylvii Richterovou či Michala Viewegha.

„Jistý bulharský časopis je pozoruhodný: čtyřikrát ročně vydávaná revue solidního rozsahu – pokaždé se samostatnou knižní přílohou a přitom věnovaná české literatuře, kultuře, vztahům s Českou republikou,“ napsal o Homo bohemicus Vladimír Macura (Tvar, 14/1995). Podrobnou sondu do jeho čísel uzavírá slovy: „Nepřehlédnutelná je osobitá atmosféra časopisu – přátelsky intimní, euforická, mísící vážnou práci na poli bulharsko-českých vztahů s humorem a rozverností... Ale i přes ty očividné praporce radosti a hravosti nemůže ujít pozornosti také, kolik je tu za vším práce: ... v oblasti redakční a ediční, ale konečně i práce pedagogické ve snaze zapojit do činnosti Bohemia klubu a přitáhnout k časopisu mladé bohemistické a čechofilní pokolení.“

Jakousi „ochrannou známkou“ časopisu se stává hned od počátku v roce 1994 postava Švejka; ostatně i čestného předsedu Bohemia klubu významného literárního teoretika Nikolu Georgieva pojí s českou literaturou ponejvíce právě jeho švejkologické bádání. Novinářský jazyk nese stopy stylistiky jednoho ze zakladatelů Bohemia klubu Velička Todorova (1954-2000) - vyznačuje se neologismy, slovními hříčkami a hrou s českými reáliemi na bulharské půdě. Postupně se vyhraňují určité stálé rubriky (nota bene je tu i Švejknews), zdůrazňuje se však i specifický charakter čísel, což v praxi znamená tematické zaměření na určitý aspekt česko-bulharských literárních a kulturních vztahů; uveďme třeba bulharsko-český eros či sto let českého filmu. Časem se rozšiřuje okruh lidí kolem časopisu o spolupracovníky „zvenčí“, jak tomu bylo například u čísla věnovaného české hudbě v Bulharsku či politologické problematice. Nezanedbatelný je i fakt, že jak redakce, tak i autoři jednotlivých příspěvků pracují bez nároku na honorář.

Česká veřejnost se měla možnost seznámit s činností Bohemia klubu prostřednictvím výstavy v Národní knihovně ČR – Slovanské knihovně v roce 2001; na besedu v rámci její vernisáže do Prahy přicestoval předseda Vladimir Penčev. Na své hostování v Sofii tehdy zavzpomínali i Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, s jejichž jménem je spojeno zvláštní vydání Bohemia klubu z roku 1996 u příležitosti prvního výročí bulharské cimrmanologie Cimrman a la Bulgarie.

Co popřát bulharským „přátelům českého umění“ na závěr? Bohemia klub je dítětem bulharské bohemistiky. A ta patří k nejsilnějším ve světě. Nechť je tedy rezortní medaile Artis Bohemiae Amicis výrazem díků i impulsem k další práci, jež ponese plody radostné i erudované, veselé i vážné...