Mazia, Edna: Roman Mišpachti

Mazia, Edna
Roman Mišpachti

recenze beletrie zahraniční

Rodinný román otvírá scéna, kdy Naomi Kellerová roku 1999 odjíždí do Vídně a zde se rozchází se svým irským přítelem. Současně navštěvuje Heidelberg, kde po dlouhá léta žila její rodina až do druhé světové války. Celý příběh začíná u Naominy babičky Rut Steinové.

Rodinný román
Edna Mazia: Roman Mišpachti (Rodinný román), Kešet, Tel Aviv, 2005, str. 427

Rodinný román otvírá scéna, kdy Naomi Kellerová roku 1999 odjíždí do Vídně a zde se rozchází se svým irským přítelem. Současně navštěvuje Heidelberg, kde po dlouhá léta žila její rodina až do druhé světové války. Celý příběh začíná u Naominy babičky Rut Steinové, značně dekadentní a věčně nespokojené vdané ženy, jež žije v jedné domácnosti nejen s manželem a dcerou, ale i se svým bratrem a tetou. Většinu času tráví po kavárnách a se svým milencem Robertem, ačkoliv musí dosti často na dostaveníčka brát i svou dceru. Protože je Rut zaměstnaná výhradně svými osobními problémy, nevěnuje přílišnou pozornost politické situaci, a jen díky tetinu včasnému zásahu se celá rodina ještě před válkou dostane do Tel Avivu, kde se usazuje.

Když Naomi dosáhla věku dvaceti pěti let, dostala od právníka deníky své babičky Rut. Ve snaze zůstat nedotčená Naomi vědomě ignoruje to, co čte, a až mnohem později, jako sedmačtyřicetiletá, se znovu vydává do Heidelbergu a konečně objevuje část rodinného příběhu.

Ve svých sedmačtyřiceti přijíždí Naomi do Vídně, deníky čte poprvé až tehdy. Rut ji vychovávala, a Naomi se proto rozhoduje napsat román podle babiččiných deníků; píše román, jehož hlavní hrdinkou je narcistická Rut, příběh německých Židů žijících dekadentní život a neberoucí na vědomí Hitlera, příběh o jejich útěku z Německa, příběh o pokusu zapadnout jako elegantní imigranti v neelegantní Palestině. Je to také příběh o pokaženém/špatném mateřství a o ceně, již za něj platí budoucí generace až po Naomi, která děti nemá. Libido nenechává ženy z rodu Steinů/Kellerů v klidu a žene je k tomu, aby přilnuly buď k nějakému muži (Rutin milenec Robert), anebo ideologii (Naomina matka je vášnivou stoupenkyní komunismu). Až v momentě, kdy je Rut schopna potlačit sebe sama, může se stát dobrou matkou, respektive babičkou pro Naomi. Všechno je pouze černobílé, matky buď dobré, anebo špatné. Mazia nechává své hrdinky pojímat život a skutečnost dosti ironicky, což je dělá odtažitými a chladnými.

Ynet – Naomi Keller je karieristka, 47 let, svobodná. Jako malou ji opustili oba rodiče, matka – komunistka odcestovala v padesátých letech do Sovětského svazu, aby pečovala o válečné sirotky, a otec – také komunista – ji zanechal samotnou nedlouho poté a vydal se s Albertem Schweitzerem do Afriky léčit nemocné. Naomi vyrůstala u své babičky Rut Steinové v Tel Avivu. Babička zemřela na zástavu srdce, když bylo Naomi šestnáct. Ve hře nazvané Rodinný příběh, kterou uvedlo divadlo Kameri roku 1996 a sloužila jako předloha pro celý román, spáchala babička sebevraždu předávkováním léky. Ta možnost je obsažena i v románě, Rutina smrt je dosti neprůhledná. Rut je ženou, která bojuje se svým osudem i charakterem, a ačkoli se jí nakonec podaří život nějakým způsobem naplnit, předává dál svým potomkům dědičnou nevyrovnanost a sklony k sebevraždě.

Hlavní hrdinkou celého románu je ale Rut, přestože děj vypráví vnučka Naomi, která zprvu odmítá jakékoli pátrání po rodinné historii, nakonec se však – díky tomu, že se sama ocitá na životní křižovatce – vydává do Vídně a Heidelbergu, a dokonce poprvé čte babiččiny deníky, díky nimž se dozvídá i pozapomenuté události z vlastního dětství. Román psychologicky vrcholí v okamžiku, kdy padesátiletá Naomi dokončuje svůj vlastní román, jehož hlavní hrdinkou je právě Rut.

Oto, Rutin manžel byl anti-sionista a po skončení války se vrátil do Německa. Rut sama do Izraele přijela jen kvůli tomu, aby se tam setkala s Robertem.

Z tohoto hlediska se Rodinný román řadí po bok dalších děl moderní literatury, která reflektují druhou světovou válku a její psychologický dopad, - zde skrze pokus navázat na předchozí generaci. Autorce se podařilo velmi dobře vystihnout historickou atmosféru a i v detailech je velmi přesná, přesto se do textu vloudilo pár drobných chybiček. Například Robertův dopis na rozloučenou, který napsal poté, co opustil izraelskou komunistickou stranu, když došlo k zveřejnění Stalinových zločinů, je datován 12. 2. 1956, což je příliš brzy. Další nesrovnalostí je jistý film, který měla shlédnout Naomi se svými rodiči, jenž byl ovšem natočen až několik let poté, co rodiče Naomi opustili.

Začátek románu, který je psán v ich formě a kde je vypravěčkou Naomi, popisuje život ve Vídni a Heidelbergu během prvních let po nástupu nacistů k moci. Děj se posléze přesouvá do Palestiny třicátých a čtyřicátých let, kde se Rut, nešťastně provdaná za deprimovaného muže, stará o svou malou dceru a sní o setkání s Robertem. Když k němu ale konečně dojde, zjišťuje Rut, že její láska poněkud vyhasla. Poslední část románu se odehrává na témže místě v letech padesátých a šedesátých. Rutina dcera je již dospělá, stává se rebelantkou a socialistkou a nakonec si bere matčina starého milence.

Román se zabývá i složitým sžíváním německých Židů s Ostjuden přišedšími z východní Evropy; samotným antisemitismem; debatami o nutnosti osídlení Palestiny a sionismem; podzemním hnutím a marxismem; vztahem sionismu a izraelským komunistickým hnutím. Jde také o příběh tří žen, babičky Rut, která nedokázala dostatečně milovat svou dceru Chanu, protože se cele věnovala svému románku s Robertem, Chany, která, podobně jako matka, opouští dívenku Naomi, aby se mohla věnovat práci v komunistické straně, a nakonec Naomi, která se po všech těchto životních lekcích rozhoduje raději žádné děti nemít.

Maariv – jde o román, který v sobě obsahuje další román. Tím prvním je milostný příběh Naomi a vídeňského divadelního režiséra, druhým příběhem je rodinná historie, která začíná u babičky Rut a jejího milostného příběhu, který zahrnuje jak milence Roberta, tak manžela, jehož Rut začíná milovat přesně v okamžiku, kdy se ji rozhodne opustit.

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 88 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

47%čtenáři

zhlédnuto 1900x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce