Flisar, Evald
Šarlatán

ukázka beletrie zahraniční

Ukázka z českého překladu knihy povídek Povídky z cest Evalda Flisara, uznávaného slovinského spisovatele, který se inspiruje především svými cestami.

Evald Flisar: Šarlatán

Astrolog byl velice hubený, ale zároveň působil dojmem, že má svaly, díky nimž by mohl zvednout koně. Jeho kůže byla hladká a namodrale černá. Seděl v poloze lotosového květu pod košatým stromem na předměstí Madrásu. Většinou se soustředil na své myšlenky a prsty pravé ruky posunoval kuličky na růženci. Kolem boků měl ovinutý černý hadr, jinak byl nahý. Bylo mu zima? Ve dne určitě ne, protože dny v jižní Indii jsou horké dokonce i v zimě. V noci se určitě zabalil do deky, která ležela na zemi hned vedle něj. Na utěrce před sebou měl kovový hrnek, několik barevných mušliček, nádobku s popelem a balíček pomačkaných astrologických kreseb.

Kdykoliv jsme šli cestou do města přes trh, zastavili jsme se a pozorovali ho. Když byl sám, seděl vzpřímeně, a nikoho si nevšímal. Pokud měl nějakého zákazníka, choval se tak uvolněně, že byl k nepoznání. Napůl sedě napůl v kleče se nakláněl dopředu a přitom jeho pohyby budily dojem, že lidem o budoucnosti povídá, spíše než že by ji předpovídal. Lidem, kteří k němu přicházeli, se to očividně zamlouvalo. Místo aby se odtahovali a nevěřícně krčili rameny, nakláněli se k němu, jako by se báli, aby jim neušlo jediné slovíčko.

„Šarlatán,“ ušklíbl se jednoho dne Gregory. „Vsadím se, že nevěří ani slovíčku z toho, co vykládá důvěřivým lidem.“

Rozpoutala se mezi námi debata o tom, jestli je astrologie věda nebo výmysl, jestli budoucnost závisí na náhodě nebo jestli je předurčená. A když, tak kdo ji předurčuje?

„Planety a hvězdy?“ posmíval se Gregory. „Nikdo mě nepřesvědčí, že můj osud a povaha závisí na postavení nebeských těles v momentu mého narození.“

Zeptal jsem se ho, jestli slyšel o skeptickém francouzském psychologovi, který zkoumal astrologická znamení slavných atletů, vědců, umělců a vojevůdců a celý překvapený zjistil, že se většina slavných generálů a svůdců narodila pod vlivem Marsu, vědců pod vlivem Uranu a básníků pod vlivem Venuše. Jen mávnul rukou, že statistika dokazuje všechno možné – kromě toho, že věc, která byla dokázána, ve skutečnosti existuje.

Téma však ještě nebylo vyčerpáno.

„Nezdá se ti,“ řekl jsem, „že každou planetu a každé druhé nebeské těleso obklopuje pole magnetické energie, které má vliv na věci ve svém dosahu podobným způsobem, jako měsíc ovlivňuje příliv a odliv?“

„To přece vůbec není to samé,“ namítl Gregory. „Voda je mrtvá věc, bez vědomí vlastní existence, bez vůle. U lidí je to něco jiného. I když nás bude neviditelná moc tlačit určitým směrem a nutit nás k nějakým činům, můžeme se jí vzepřít. Žádná moc nám nemůže odebrat svobodu rozhodování.“

„Samozřejmě, že ne,“ řekl jsem. „Hvězdy nerozkazují, pouze usměrňují. Jejich vibracím se můžeme vzepřít. Ale pouze tehdy, když si přiznáme, že jejich moc existuje. Jinak jim nevědomky dovolujeme, aby nás odnesly směrem, který může být škodlivý a chybný.“

Ani jsem sám nevěděl, proč tak zaníceně obhajuju něco, o co jsem se až do té doby nijak zvlášť nezajímal. Má slova se mi však zdála opodstatněná a logická.

„Nechápu, co mi tím chceš říci,“ odpověděl Gregory. „To, co dneska nebo zítra udělám, ovlivňuje postavení planet, ale zároveň záleží na mně, jestli udělám to, co mi přikazují?“

„Tak nějak,“ řekl jsem. „Představuj si, že plaveš v moři. Planetární vlivy jsou jako vlny, které s tebou pohazují sem a tam a vytvářejí tak dynamiku tvého života. Jestli se jí poddáš, odhodí tě hned na jednu, hned na druhou stranu, zcela neosobně, stejně jako mořské vlny, které si vůbec neuvědomují, že v nich plaveš. Náhodnosti pohybu vln se můžeš vzepřít pouze silou, která je řízená, tedy plaváním. A v tom je podstata astrologických předpovědí. Informují tě o situaci na moři, varují tě, když se blíží bouře, zkrátka ti řeknou, jak máš plavat.“

„Jestli je to tak,“ řekl Gregory, „je to důkaz, že je předpovídání budoucnosti nemožné, a že muž, který sedí pod stromem, je skutečný šarlatán. Protože jestli mají planetární síly opravdu vliv na život, určitě se nedají vyčíst z astrologických map, protože planety jsou neustále v pohybu.“

„Předvídatelným způsobem,“ zdůraznil jsem, „protože obíhání a velikost planet a hvězd jsou konstantní a dají se matematicky vypočítat.“

„To je sice možné,“ trval na svém Gregory, „ale ten chlap pod stromem o tom nemá ponětí. To, co říká, je normální blábol, který si vymýšlí, když má zákazníka. Podívejte se, teď čte někomu z dlaně. Jestli je aspoň průměrný psycholog, může třeba z ženského obličeje vyčíst, čeho se dotyčná bojí a co si přeje. Potom prohlásí něco obecného, řekněme: ve vaší rodině nebo ve vašem okolí je někdo, kdo vám není nakloněn. Nebo něco podobného. Takhle umím předpovídat budoucnost taky!“

Moje manželka už měla dost našeho dohadování a chtěla pokračovat v cestě. Po několika krocích se však Gregory zastavil a pohybem ruky nás zadržel. „Chcete důkaz, že je ten astrolog šarlatán?“

Zamával na jednoho z kluků, kteří nás už nějakou dobu zvědavě pozorovali. Přiběhla jich hned celá tlupa. Gregory strčil jednomu šťastlivci do ruky rupii a poprosil ho, aby něco vzkázal astrologovi. „Řekni mu, že i já jsem věštec. Z Ameriky. A že bych se rád podíval na jeho dlaň a předpověděl mu budoucnost. Rozumíš?“

Kluk přikývl a přeběhl silnici. Astrolog ho vyslechl. Viděli jsme, jak se trochu zaklonil a nenápadně se podíval naším směrem. Potom nějakou dobu mluvil a něco klukovi vysvětloval. Kluk vstal a přiběhl zpátky. Byli jsme přesvědčení, že astrolog naši nabídku odmítl. Ve skutečnosti si však stanovil neobvyklou podmínku. Máme počkat, až skončí se svým zákazníkem a potom můžeme přijít. Pod podmínkou, že až pán z Ameriky dočte z jeho ruky, bude na oplátku on moci číst z jeho ruky a navíc ještě dostane dvě stě rupií.

„Platí,“ řekl Gregory. A čekali jsme. Astrolog přehazoval mušličky. Pak vytáhnul jednu ze svých map. Žena, která seděla před ním na bobku, mluvila a on poslouchal. Potom mluvil on a mával palcem ve vzduchu, jako by ji chtěl před něčím varovat. Nakonec žena vstala, vyndala z peněženky několik bankovek a hodila je na plátno před astrologa a ne právě spokojená se skloněnou hlavou odešla.

„Jdeme,“ řekl Gregory. Přešli jsme ulici a došli k astrologovi. Mávnul na nás, abychom si přisedli. Zblízka vypadal dost mladě, skoro chlapecky. Oči měl přivřené, jako by podřimoval. Na prsou, krku, čelu a rukou měl namalovaná bílá znamení, která měla asi nějaký astrologický význam. Trochu roztáhnul ruce a prohlížel si nás. Potom natáhnul dlaň ke Gregorymu.

Nečekaný pohyb Gregoryho zneklidnil. Ukazováčkem a palcem se opatrně dotknul nabídnuté dlaně a přitáhl si k sobě jeho téměř černou ruku. Na moment to vypadalo, že vůbec nebude schopen ze sebe vypravit ani slovo. Konečně se uklidnil a začal si prohlížet čáry na astrologově dlani.

„Vidím, že se ve vašem životě zatím neobjevila žádná událost, která by vás donutila, abyste změnil své myšlení,“ řekl.

Astrolog přikývl. To dodalo Gregorymu odvahu.

„Vidím, že děláte svou práci pod tímto stromem už pěknou řádku let.“

Astrolog přikývl.

„Bohužel zde vidím, že se nad vámi stahují mračna. Něco vám hrozí, nevím přesně co, ale řekl bych, že to bude velké neštěstí, které se vám přihodí zítra, za rok nebo možná už dnes.“

Astrologův obličej zůstal nehybný. Vůbec se nedalo poznat, jaký účinek na něj mělo Gregoryho proroctví.

„Zdá se mi,“ pokračoval Gregory, „že je stín spojen s tímto stromem. Neštěstí se vám přihodí pouze tehdy, když zůstanete zde. To je všechno, co můžu říct. Závisí jen na vás, co s tím uděláte.“

Astrolog se zadíval na čáry na své dlani. Pletl jsem se tehdy nebo jeho obličej opravdu pokryl stín sotva viditelné obavy? Zavřel oči, zhluboka se nadechl a potom pomalu několikrát hlasitě vydechl. Nakonec Gregoryho zpěvavým tamilským přízvukem požádal o hodinu, den a rok jeho narození. Když mu Gregory sdělil všechny potřebné údaje, rozvázal svazek astrologických map a vyndal jednu z nich. Nějakou dobu ji pozorně studoval.

Potom řekl: „Vidím, že se ve vašem životě zatím neobjevila žádná událost, která by vás donutila, abyste změnil své směřování nebo svůj život.“

Všichni tři jsme na něj nevěřícně zírali. Proč astrolog zopakoval skoro do písmene Gregoryho slova? Ale rozdíl tu přece jen byl, a to ne nepodstatný: místo myšlení zmínil směřování a život.

„Vidím,“ pokračoval astrolog, „že jste si nikdy nepoložil otázku, jestli je to, co si o sobě i světě myslíte, pravda nebo pouze názor, který nechcete změnit, protože se na něj fixujete.“

Gregory na nás zablýskal očima a koutky jeho úst sebou zacukaly, jako by říkaly: co mi to ten chlap vykládá za blbosti.

„Teď ale vidím,“ pokračoval astrolog, že vás planetární vlivy přivedly na rozcestí. Něco se stane. Zjistíte, možná zítra, příští rok nebo už dnes, že už nesmíte nikdy cestovat na jih. Na jihu vás bude stále, až do konce života, čekat smrtelné nebezpečí. Navždy už budete mít na výběr jen tři směry: sever, východ a západ.“

Sbalil si mapu a strčil ji zpátky mezi ty ostatní. Potom ruličku převázal provázkem a položil ji před sebe na chodník. Zdál se být spokojen sám se sebou. Natáhnul dlaň. Gregory, který byl tak trochu duchem nepřítomný, se probral, usmál se a vytáhnul dvě storupiové bankovky. Rozloučili jsme se.

„No,“ řekl Gregory, když jsme zahnuli za roh, „dokázal jsem, že je ten chlap šarlatán. Jestli věří, že mi může předpovědět budoucnost, musí také věřit, že mu můžu já předpovědět tu jeho. Jestli zůstane pod stromem, tak mi neuvěřil. A jestli mi neuvěřil, dokazuje to, že považuje předpovídání budoucnosti za podvod a tím přiznává, že je sám podvodník.“

I když jeho slova zněla na první poslech logicky, nemohl jsem se zbavit pocitu, že celá věc není zas až tak jednoduchá. Jestliže má člověk schopnost vidět do budoucnosti, znamená to, že může vidět i tu svou, nebo jen budoucnost ostatních? Řekněme, že astrolog zůstane pod stromem. Skutečně to bude znamenat, že je podvodník? V žádném případě, protože je možné, že ví, že ho nečeká to, co mu předpověděl Gregory. Gregory si přece všechno vymyslel. Jak můžeme vědět, že si své proroctví vymyslel také astrolog? Když jsme se o tři hodiny později vraceli z města do hotelu, astrolog stále ještě seděl nehybně pod stromem v jogínské pozici, s růžencem v pravici a s očima upřenýma na neviditelný bod před sebou.

„Pro mně je tedy všechno jasné,“ řekl Gregory.

Další ráno jsme odjeli autobusem na prohlídku kláštera v Mahabalipuramu, který leží jižně od Madrásu. Autobus byl nabitý a lidé se živě nahlas bavili, někteří tamilsky, jiní hindsky a další anglicky. Netrvalo dlouho, a zaslechli jsme, jak se někdo za námi baví o astrologii. Našpicovali jsme uši.

Někdo vyprávěl, že se včera večer stala na předměstí Madrásu nehoda. Auto přejelo astrologa, který dlouhá léta seděl pod stromem na náměstíčku. Prý chtěl opustit své místo pod stromem a usadit se na chodníku. Dost podivné rozhodnutí po tolika dlouhých letech, kdy byl pod stromem šťastný a spokojený. Prý si vyprosil místo vedle stánku s praženými arašídy a když nesl svůj skromný majetek přes silnici, srazilo ho auto.

Pokoušel jsem se zachytit Gregoryho pohled, ale on jen tupě zíral před sebe. Autobus se kolébal po cestě plné výmolů směrem na jih. V další vesnici vystoupilo několik lidí a řidič vylezl na střechu, aby sundal jejich zavazadla. Gregory rychle vstal, popadnul svoji plátěnou tašku a s podivným výrazem v očích se na nás podíval a řekl: „Uvidíme se, až se vrátíte do Madrásu.“

Skoro hrubě, jako by velice spěchal, si probil cestu ven. Když se autobus rozjel, zahlédl jsem, jak stojí na vesnické zastávce a celý sklíčený a zamyšlený čeká na autobus směrem na sever.

 (Povídka pochází z knihy Povídky z cest, kterou v překladu Kamila Valšíka připravuje k vydání nakladatelství Větrné mlýny)

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1861x

Inzerce
Inzerce