Flisar, Evald

Flisar, Evald

portrét beletrie zahraniční

Portrét uznávaného slovinského spisovatele, jehož díla jsou často inspirována jeho cestami.

Evald Flisar

Evald Flisar se narodil 13. 2. 1945 ve slovinském Zámuří (Prekmurje). Navštěvoval gymnázium v Murské Sobotě, studoval srovnávací literaturu v Lublani, angličtinu a literaturu v Londýně a psychologii v Austrálii. Během svých cest po světě (navštívil více než 80 států, Indii dokonce sedmkrát) se živil nejrůznějším způsobem: v australském Sydney byl řidičem podzemní železnice, v Londýně byl (mimo jiné) redaktorem Encyklopedie věd a techniky, psal příběhy a hry pro BBC, v Holywoodu psal scénář atd. V letech 1995 a 2002 byl předsedou Svazu slovinských spisovatelů, od roku 1998 je šéfredaktorem časopisu Sodobnost, nejstaršího slovinského (i evropského) literárního časopisu, fungujícího již od roku 1933. Sedmnáct let žil v Londýně; od roku 1990 žije převážně v Lublani. Literární čtení měl po celém světě: v Londýně, Oslu, Kodani, Stockholmu, Helsinkách, Rio de Janeiru, Sao Paolu, Salvádoru, Kuala Lumpuru, Kalkatě, Bombaji, Sydney, Adelaide, Melbourne, Canbeře, Frankfurtu, Budapešti, Lisabonu, Aténách, Káhiře, Alexandrii a jinde. Jeho prózy a dramata byly přeloženy do 22 jazyků, včetně tak exotických jako jsou islandština, bengálština, malajština, marati a arabština.

Flisarovým nejznámějším dílem je šestkrát vydaný román Čarovnikov vajenec (Čarodějův učedník). Mezi jeho další romány patří Mrgolenje prahu (Mrholení prachu), Noro življenje (Bláznivý život), Potovanje predaleč (Příliš daleká cesta; tři vydání a televizní seriál slovinské televize), Velika žival samote (Veliké zvíře samoty), Ljubezni tri in ena smrt (Lásky tři a jedna smrt) a Čaj s kraljico (Čaj s královnou). Vydal dvě sbírky povídek, Lov na lovce a Zgodbe s poti (Příběhy z cest). Je také autorem tří cestopisných knih, které jsou považovány za nejlepší slovinské cestopisy vůbec: Tisoč in ena pot (Tisíc a jedna cesta), Južno od severa (Na jih od severu), Popotnik v kraljestvu senc (Poutník v království stínů; za něj obdržel cenu Prešernovy nadace).

Napsal čtrnáct dramat: Kostanjeva krona (Kaštanová koruna), Nimfa umre (Nymfa umře), Kaj pa Leonardo? (A co Leonardo?), Jutri bo lepše (Zítra bude lépe), Stric iz Amerike (Strýc z Ameriky), Tristan in Izolda: zgodba o ljubezni in smrti (Tristan a Isolda: příběh o lásce a smrti), Iztrohnjeno srce (Srdce v rozkladu), Sončne pege (Sluneční skvrny), Poslednja nedolžnost (Poslední nevinnost), Enajsti planet (Jedenáctá planeta), Hamlet in Jaz (Hamlet a já), Nora Nora, Akvarij (Akvárium), Trgovec z dušami (Obchodník s dušičkami). Nejznámějšími z nich jsou Kaj pa Leonardo? (Grumova cena za nejlepší drama, 1993) a Jutri bo lepše (cena Prešernovy nadace, 1993). První z nich bylo několikrát inscenováno v zahraničí, mimo jiné i v londýnském West Endu, druhá v 18 zemích, před dvěma lety v Rakousku, kde bylo kritikou ohodnocena jako „divadelní zázrak“ a „mistrovské dílo, které zobrazuje zrození postmoderní společnosti.“ Jeho novější hra, Nora Nora (Grumova cena za nejlepší drama, 2004) byla úspěšně inscenována v Prešernově divadle v Kranji. Další uvedení Flisarových dramat se připravují v Mariboru (Enajsti planet), Kalkatě (Kaj pa Leonardo?), Aténách (Jutri bo lepše) a v Káhiře (Enajsti planet). Nora Nora měla zahraniční premiéru v káhirském divadle Hanager 14. února 2005. Nakladatelství Texture Press připravuje vydání deseti Flisarových dramat v angličtině (Collected Plays, 1). Jeho poslední divadelní hra, Akvarij, je nominována na Grumovu cenu za rok 2005.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2218x

Inzerce
Inzerce