Syn zítřka 
Bernard Jean: Le Fils du lendemain (Syn zítřka, Zoé 2006)

Neuchâtelský spisovatel žijící v La Chaux-de-Fonds, držitel Schillerovy ceny za rok 1995, kronikář dynastie Suchardů Jean-Bernard Vuillème (1950) vydává u nakladatelství Zoé své dosud nejosobitější a existenciálně nejangažovanější dílo, Le fils du lendemain (Syn zítřka). Tento fiktivní a zároveň hluboce autobiografický příběh byl vydán pod pseudonymem Bernard Jean, jenž skrývá autorovo převrácené křestní jméno. Podle Jeana-Bernarda Vuillèma bylo přirozené podepsat knihu tímto jménem, které tvoří součást vyprávění, i když zpočátku byl pseudonym určen především k ochraně autorova nevlastního otce před pozorností veřejnosti.

Vypravěč se vydává na cestu, jež představuje jakousi bilanci života a konec identiční prázdnoty. Cílem této cesty je hřbitov, kde je pochován jeho vlastní otec. Vypravěč alias autor měl již v časném věku podezření, že jeho otec není vlastní, toto vnitřní hledání bylo však završeno až v jeho 45 letech. Intimní, bolestný příběh hledání pravého synovství probíhá v jednom dni, odvíjí se ve spirále, kdy s každou otočkou přichází jiný úsek života, přinášející katarzi vyznání.

Autor vydal většinu románů a kronik pod svým pravým jménem. Mezi nejznámější patří Face à dos (Tváří v záda, Zoé 1999), román fascinace, pasivity a ztráty sebe sama, dále román Lucie (Zoé 1995), za nějž získal roku 1995 Shillerovu cenu, a kroniky Suchard, la fin des Pères, chronique historique (Suchard, konec otců, historická kronika, Editions Gilles Attinger 1993) a Meilleures pensées des Abattoirs (Srdečné vzpomínky na jatka, Association pour l'aide à la création littéraire, Neuchâtel, 2002).