Prix Goncourt pro Jonathana Littella
Littell, Jonathan

Prix Goncourt pro Jonathana Littella

Jonathan Littell vypráví o druhé světové válce – ovšem dívá se na ni očima esesáka. Za skvěle napsané, ale pojetím poněkud kontroverzní dílo získal Littell letošní Prix Goncourt. Ještě před vyhlášením vítěze této literární ceny se prodalo přes 250 000 výtisků románu.

Novopečený francouzský spisovatel, Američan* Jonathan Littell, se narodil roku 1967 v New Yorku. Když mu byly tři, s rodiči se přestěhovali do Francie. Vychodil tu základní i střední školu. Později se vrací do USA a studuje na univerzitě v Yale. Cestuje, roku 1993 odjíždí na humanitární misi do Sarajeva, posléze pracuje jako dobrovolník pro Action contre la faim v Bosně, Čečensku, Afghánistánu, Rwandě, Kongu, v Sierra Leone.

Jonathan Littell píše francouzsky, občanství má americké, o francouzské už prý dvakrát marně žádal... V roce 1989 ve Spojených státech vydal anglicky napsaný sci-fi román (sám říká, že „velmi špatný“) s názvem Bad Voltage. Šlo o knihu vytvořenou na objednávku a narychlo.

Ve Francii vydal Jonathan Littell roku 2006 svůj debut, francouzsky napsaný román Les Bienveillantes (Gallimard, 2006, 916 stran). Na základě skutečných událostí sepsaný fitkivní příběh německého esesáka, homosexuála, skutečně rozvířil francouzskou literární scénu.

Kritika prvotinu mladého autora vesměs chválí, označuje ji za neobyčejně vyspělé dílo překvapivě dokonalého stylu, za „barokní i dekadentní operu, v níž se mísí realismus, násilí a snové halucinace“ (Lire), za dílo znepokojivé a fascinující...

Devítisetstránková kniha vychází z pečlivého sběru dokumentů, které Littell dával dohromady pět let, přičemž konečnou verzi románu prý sepsal asi za deset měsíců. Text obsahuje mnoho přímých i nepřímých odkazů na velké autory francouzské literatury. Méně nadšený ohlas kniha ovšem získala mezi historiky: obviňují Littella z překrucování historických údajů a zejména ho odsuzují, že v určitých konkrétních scénách podává smutná dějinná fakta bez úcty k jejich účastníkům.

Jeho otec, Robert Littell, je americký novinář a spisovatel, mj. autor slavného špionážního románu The Company: A Novel of the CIA (2002). Právě snaha neusnadnit – či neznesnadnit vstup mladého autora na francouzskou literární scénu vedla jeho agenta Andrew Nurnberga k tomu, že rukopis románu nabídl nakladatelství pod pseudonymem Jean Petit (Petit znamená „malý“ a „littell“ je typicky francouzský způsob, jak ne zrovna správně vyslovit anglické slovo „little“).

Na otázku, proč si vybral právě téma druhé světové války, Littell mj. odpověděl, že má židovský původ, jeho rodina údajně přišla kdysi do USA z Polska – ovšem už dávno před válkou. Události popisované v románu tedy i jeho blízcí mohli znát pouze zprostředkovaně. Některé kritiky oceňují, že Littellova kniha, ač historicky velmi konkrétně ukotvená, je nadčasová – a autor k tomu dodává, že s přízrakem holocaustu, s obrazy krutostí dalších válek, od Vietnamu až po Irák, žila a žije celá jeho generace.

Littell je bilingvní, mluví anglicky stejně dobře jako francouzsky, umí prý také srbochorvatsky a rusky. Jeho žena, původem Belgičanka, pracuje pro organizaci Lékaři bez hranic. Mají dvě děti, v době závěrečných licitací porot francouzských literárních cen, kdy byl všeobecně považován za nejnadějnějšího kandidáta přímo na Prix Goncourt, se Jonathan Littell s rodinou zrovna stěhoval z Paříže do Barcelony. Cenu převzal v zastoupení jeho nakladatel (Gallimard).

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

aldebarant,

Robert Littell zije deset let s pritelkyni.Nejsou manzele.

jovanka,

Jasně, díky, pane Vaňku, ještě že vás mám :-)

Jan Vaněk jr.,

Um, národnost, nebo státní občanství (nationality/nationalité)?


Ten svět je ale maličký: Bad Voltage jsem si v létě 1994 koupil ve výprodeji anglických knížek, který tehdy sídlil v patře budovy Mezinárodní organizace novinářů (dnes tam snad je casino); a byla to docela zajímavá variace na kyberpunk, odehrávající se (především) v pařížském podzemí.


Robert Littell je u nás nejspíše znám prostřednictvím čtvrt století starého zfilmování (s Jany Třískou a Rubešem!) románu The Amateur, jehož hrdina plní špionážní poslání v Československu; působilo dosti naivně, ale jeho knihy jako takové by měly být o dost lepší, koneckonců v Británii je jednu dobu vydával Faber & Faber (pár jsem jich sehnal, hm, před deseti a půl lety, a od té doby nepřečetl :-( ovšem česky mu vyšlo akorát Pět rozhovorů se Šimonem Peresem (NLN 1998); teď koukám, že zřejmě taky měl něco společného s anglickým vydáním Černé knihy ze srpna 1968.