Cena Jiřího Ortena

aktualita beletrie česká

Na pražské Staroměstské radnici byla 14. 11. udělena Cena Jiřího Ortena mladému básníku Marku Šindelkovi (1984). Ačkoli bylo slavnostní předávání veřejnosti přístupné, odehrávala se celá akce v poněkud komornější atmosféře. Vypovídá o tom i fakt, že nemalou část z přítomného publika tvořili novináři a fotografové.

Na pražské Staroměstské radnici byla 14. 11. udělena Cena Jiřího Ortena mladému básníku Marku Šindelkovi (1984). Ačkoli bylo slavnostní předávání veřejnosti přístupné, odehrávala se celá akce v poněkud komornější atmosféře. Vypovídá o tom i fakt, že nemalou část z přítomného publika tvořili novináři a fotografové.

Po úvodních slovech konferenciéra Martina Stropnického a hudební vsuvce studentů Pražské konzervatoře se slova krátce ujal radní Bohumil Černý (zástupce mecenáše CJO, jímž je tradičně Hlavní město Praha). Následoval projev předsedy poroty Pavla Janáčka, který připomněl historii a význam ocenění. Cena vznikla už za totality, kdy měla být udělována autorům samizdatových děl. Teprve po revoluci se zaměřila na objevování mladých talentů do třiceti let, přičemž do konce 90. let byli oceněním poctěni především ti, kteří se už dočkali pozitivního kritického ohlasu a nebyli na literární scéně úplnými nováčky. Porota pak spontánně přesunula zájem na čerstvé debutanty, což je i Šindelkův případ.

Porotu samotnou zastoupil básník Petr Borkovec (v minulosti také laureát CJO) a přečetl první a poslední literárně vybroušený projev podvečera. Kromě opravdu velkých slov uznání se pokusil  poezii Marka Šindelky přiblížit. Charakterizoval ji dvěma slovy: samota a starost. Poezie Marka Šindelky se totiž řadí k tvorbě, která v sobě nachází sílu osobní zpovědi, zároveň její vyjádření není nijak artistně okázalé nebo afektované, a tudíž nevěrohodné. Jako paralelu k jejím motivům Borkovec odcitoval kus Dětských strachů Jurije Odarčenka a v závěru projevu se nevyhnul ani narážce na politiku velkých deníků, které poezii vehnaly do „kouta klubových mantinelů“.

Ze samotného předání Ceny skoro nikdo nic neviděl. Od počátku ceremoniálu totiž Marka Šindelku "obletovali" fotografové, kteří průběžně rušili jednotlivé projevy (zejména při moderování Martina Stropnického). Šindelku a radního (?) v okamžik gratulace natěsno obstoupili, čímž odřízli zbytek sálu od slavnostního dění. Marek Šindelka poté krátce poděkoval blízkým i vydavateli (Paseka) a přečetl ze sbírky titulní báseň Strychnin.

© Petr Vaněk

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2902x

Inzerce
Inzerce