Bernhard, Thomas: Konzumenti levných jídel

Bernhard, Thomas
Konzumenti levných jídel

ukázka beletrie zahraniční

Po několika týdnech, kdy se ze studijních důvodů vydával do Wertheimsteinova parku navečer, a nyní už třetí den i pravidelně ráno kolem šesté hodiny, se prý po dlouhé době náhle, a to díky ideálním přírodním podmínkám, jež ve Wertheimsteinově parku panují, vrátil z naprosto bezvýznamných myšlenek o fyziognomice nejen k myšlenkám použitelným, nýbrž i nevšedně užitečným...

Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel. Přeložil Tomáš Dimter. Odeon, Praha 2006

Po několika týdnech, kdy se ze studijních důvodů vydával do Wertheimsteinova parku navečer, a nyní už třetí den i pravidelně ráno kolem šesté hodiny, se prý po dlouhé době náhle, a to díky ideálním přírodním podmínkám, jež ve Wertheimsteinově parku panují, vrátil z naprosto bezvýznamných myšlenek o fyziognomice nejen k myšlenkám použitelným, nýbrž i nevšedně užitečným, takže se mohl zaměřit na svůj spis, který pro neschopnost soustředit se odložil na neurčito, přestože na jeho sepsání v podstatě závisel spis další, jehož napsání zase umožňovalo vznik spisu následujícího, a na těchto třech spisech, které hodlal sepsat, závisel prý spis čtvrtý, o fyziognomice, jenž údajně skutečně podmiňoval jeho budoucí vědeckou práci, a tím i jeho budoucí existenci vůbec, a zničehonic se nevydal tak jako obvykle ke starému jasanu, nýbrž ke starému dubu, a přišel na konzumenty levných jídel, jak jim říkal, s nimiž se po dlouhá léta ve všední dny, od pondělí do pátku, levně stravoval ve Vídeňské veřejné jídelně, tedy v takzvané VVJ, přesněji ve VVJ na döblinské Hlavní ulici. Stejně jako v předchozích dnech hodlal prý samozřejmě dojít ke starému jasanu, nikoli ke starému dubu, jenže najednou nezamířil ke starému jasanu, nýbrž ke starému dubu, a kdyby, jak pravil Koller, v onen inkriminovaný den býval zamířil ke starému jasanu, možná by vůbec na konzumenty levných jídel nepřipadl, nrazil by na něco úplně jiného, jako údajně pokaždé, když vyrazil jinou cestou než tou, jíž se vydal onoho dne, totiž ke starému dubu, možná by narazil na nějaké jiné, třeba dokonce, jak říkával, zcela protikladné téma, na cosi docela jiného než na téma, na něž narazil, když se vydal právě touto a žádnou jinou cestou, a v onen inkriminovaný den tudíž připadl na konzumenty levných jídel, protože se vydal ke starému dubu, a nikoli ke starému jasanu. Co prý zprvu pociťoval jako nemístné narušení svého několik dní na fyziognomiku plně soustředěného myšlení, jež najednou narušila vzpomínka a z této vzpomínky vyvěrající úvahy o konzumentech levných jídel, na které už dávno zapomněl, onen nečekaně vyvolaný zájem o Einziga a Goldschmidta, Grilla a Weningera se najednou a opravdu naprosto nečekaně ukázal pro jeho fyziognomiku nejen užitečný, nýbrž pro jeho práci, která ho nepřetržitě a intenzivně zaměstnávala bezmála šestnáct let, jako rozhodující, a možná dokonce tuto práci v jejích klíčových bodech zcela zásadně osvětlující. Pohled na konzumenty levných jídel, který pro něho zpočátku představoval sotva omluvitelný odklon od vlastního úkolu, se pro něho nečekaně proměnil v pravý opak, totiž v pohled do samého středu jeho fyziognomiky, od níž si nesliboval nic menšího než splnění svého celoživotního úkolu. Tím, že stál na cestě, kterou se nezamýšlel dát, na cestě ke starému dubu, a nikoli ke starému jasanu, byl znenadání a s mnohem větší a opravdu úpornější intenzitou ve své hlavě než ve skutečnosti konfrontován s pány Einzigem a Goldschmidtem, Grillem aWeningerem a stejně znenadání a se stejnou intenzitou měl údajně možnost pokračovat ve své práci, ve fyziognomice, přesně v tom bodě, kde předešlý den proti očekávání skončil. A nyní, aby okamžitě využil tento nečekaný podnět, prý chtěl on, Koller, a to jako část své už značně pokročilé fyziognomiky, sepsat esej o konzumentech levných jídel s titulem Konzument levných jídel, a tento esej prý bude mít pro jeho fyziognomiku klíčový význam, naprosto zásadní důležitost. Jeho, Kollerův, pohled údajně utkvěl na pánech Einzigovi a Goldschmidtovi, Grillovi a Weningerovi jako na konzumentech levných jídel právě ve chvíli, o níž dnes může bez obav říci, že byla pro jeho fyziognomiku rozhodující. Celé roky už údajně na konzumenty levných jídel nepomyslel a pochopitelně už vůbec nemyslel na okamžik, že by konzumenti levných jídel mohli mít nějakou vědeckou hodnotu pro jeho práci; kdyby si býval už tenkrát něco takového pomyslel, nepochybně by na konzumenty levných jídel zaměřil své fyziognomické myšlení mnohem dříve, jenže takhle on, Koller, stejně jako všechno, co bylo pro jeho vědu nedůležité a nepřípadné, tedy i konzumenty levných jídel vypudil ze svého vědomí a nakonec na ně zcela pochopitelně zapomněl, a tím spíš prý byl nyní ve Wertheimsteinově parku cestou k dubu, a nikoli k jasanu překvapen, že mu právě konzumenti levných jídel vnesli jasno do problematiky fyziognomiky. On, Koller, se tak údajně mohl znovu utvrdit v názoru, že náhody neexistují, že nedávají smysl, nebyla to prý náho- da, že před šestnácti lety narazil na konzumenty levných jídel právě v okamžiku, o němž dnes může říci, že mu nabídl vlastní, a tudíž rozhodující duchovní obrat v životě, a to zrovna v tentýž den, kdy ho po sedmnácti týdnech po amputaci nohy propustili z Vilemíniny nemocnice a on se vrátil do svého bytu v Krottenbašské ulici,poté, co po právě tak šťastném jako nešťastném psím kousnutí, jak se sám vyjadřoval, přišel s konečnou platností, jak řekl, nebo snad ještě lépe s jistotou, vinou lékařů o levou nohu. Onoho dne měl údajně namířeno do VVJ, a jak si přesně vzpomněl, právě když míjel poštovní úřad v Pyrkerově ulici, chvíli předtím, než vstoupil do VVJ a narazil na konzumenty levných jídel, připadl poprvé na myšlenku fyziognomiky. Vpods tatě vděčí za fyziognomiku jen a jen okolnosti, kterou já nazývám životním neštěstím, avšak on, na rozdíl ode mne, ji velmi často označoval za své životní štěstí, neboť onoho jedenatřicátého října, který ze svého pohledu pokládám za nešťastný, on však ze svého pohledu velmi často za šťastný, ho totiž kousl do nohy pes sklářského průmyslníka Wellera, následkem čehož mu nohu museli okolvzít,což zase vedlo k tomu, že mu Weller, nehledě na podporu, kterou mu musí vyplácet pravidelně každého prvního v měsíci, byl nucen vyplatit částku ve výši dvou set tisíc, což ho, Kollera, kterého původně zajímala čistě přírodovědecká dráha, přivedlo k nejrůznějším filozofickým úvahám a nakonec k fyziognomice.

Diskuse

Vložil: Kramář Karel , 31.07.2007 23:01
Bernhard, Thomas: Konzumenti levných jídel
Dobrý den, mám malou technickou poznámku, asi protože čtu nahlas a nerad bych uváděl své posluchače v ještě větší zmatek a rozrušení, tak jsem pozornější a drobné chybičky si na mě zuřivěji vyskakují, zajímalo by mě tedy, zda devátý obvod, zmiňovaný na stránce 64 je skutečně jiný, než obvod devatenáctý,... o kterém se mluví na straně 45 a okolí a následně na stránce 87-88. Zatím jsem na staně 96, kde mě z rytmu vyvedly dvě tečky poprvé uvedené u jména Koller, letmou kontrolou jsem zjistil, že také naposled, díky za pěkný zážitek. S pozdravem Karel Kramář
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3591x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce