Atkinson, Kate: V zákulisí muzea

Atkinson, Kate
V zákulisí muzea

recenze beletrie zahraniční

Kate Atkinsonová (1951) je na britském literárním trhu již dávno zavedenou značkou; ke dnešnímu dni má na svém kontě sedm románů, oceňované povídky a dvě divadelní hry uvedené na scéně Edinburského divadla.

Kate Atkinsonová – V zákulisí muzea
Kate Atkinsonová: V zákulisí muzea, překlad Dana Vlčková, Argo, Praha 2006, 308 stran, 289 Kč

Kate Atkinsonová (1951) je na britském literárním trhu již dávno zavedenou značkou; ke dnešnímu dni má na svém kontě sedm románů, oceňované povídky a dvě divadelní hry uvedené na scéně Edinburského divadla. Přesto se jí s žádným z novějších románů nepodařilo zopakovat úspěch, který v roce 1995 sklidila se svým literárním debutem, románem Behind the Scenes at the Museum, který před krátkým časem pod názvem V zákulisí muzea vydalo nakladatelství Argo. Touto knihou se Atkinsonová nejen propracovala do první ligy britské literatury, ale povedl se jí i husarský kousek, když téhož roku vyfoukla prestižní Whitbreadovu cenu o moc slavnějšímu kolegovi Salmanu Rushdiemu.

Dílem V zákulisí muzea započala Atkinsonová to, co kritici ve spojitosti s její tvorbou nazývají rodinná anti-sága. V mnoha svých románech autorka popisuje osudy několika generací jedné rodiny, její knihy jsou doslova napěchovány desítkami porodů, svateb, úmrtí a pohřbů, nejrůznějšími záhadami, kterými jsou tyto rodiny obestřeny. To, v čem se její „ságy“ od ostatních podobných děl odlišují, je především smysl pro humor a ironie, se kterými Atkinsonová líčí životní peripetie hrdinů z anglického hrabství Yorkshire. V žádném případě nejde jen o prachobyčejná chronologická vypravování, ale spíše o jakousi mozaiku životních příběhů, kterou však autorka nepodává ve vší úplnosti, ale pouze v náznacích. K jednotlivým postavám se postupně vrací, upřesňuje a doplňuje jejich příběhy, rozplétá nitky jejich osudů, podobně jako detektivové rozplétají jednotlivé indicie svých kriminálních případů. K tomuto účelu Atkinsonová šikovně využívá moderních literárních postupů; její sága není v pravém slova smyslu chronologická, neboť děj je na několika místech přerušen. Jsou do něj vloženy poznámky pod čarou, kterými se vždy vracíme proti proudu času, abychom se dozvěděli něco z rodinné historie, něco, co nám bylo až doposud úmyslně zatajováno. Těmito časovými odbočkami nahlédneme do období světových válek a konce 19. století, tedy do dob, které se na rodině hlavní hrdinky Ruby Lennoxové nesmazatelně podepsaly.

Atkinsonová veřejně přiznává obdiv ke klasikovi britské literatury Laurencovi Sternovi a jeho brilantnímu dílu Tristram Shandy. Tato fascinace je v její tvorbě vidět na každém kroku. V románu V zákulisí muzea není sice Sternův vliv tak markantní, jako např. v jejím dalším románu Emotionally Weird (2000), ve kterém si Atkinsonová podobně jako Sterne pohrává mj. s grafikou, ale přesto je jasně patrná i v jejím debutu. Už když vezmeme v potaz první řádky románu, ve kterých promlouvá právě počatá hrdinka ještě z matčina lůna a za zvuku odbíjejících hodin hodnotí svět kolem sebe. Kromě literárního stylu se nechala Atkinsonová inspirovat především netradičním humorem a neúctou k zaběhlým literárním postupům. To z jejího románu, tak lehce zařaditelného pod škatulku historická rodinná sága, dělá mnohem více: čtivé a zábavné dílo, které čtenáři připraví mnohá nečekaná překvapení.

Ve zkrácené podobě vyšlo v Týdeníku A2.
Na iliteratura.cz vychází se souhlasem autorky článku.

 

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 117 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

59%čtenáři

zhlédnuto 3805x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce