Marco Lodoli: Bolle (Bubliny), Einaudi, Torino 2006, 186 stran

Osmnáct povídek a jedna báseň, které tvoří tuto sbírku, by mohlo stát osamoceně nebo by se mohlo stát součástí jakékoli další Lodoliho sbírky - kromě titulní povídky totiž v knize o bublinách nepadne ani slovo. Ale kouzlo titulu spočívá právě v tom, že dává povídkám nový rozměr a interpretační impuls, že nás nutí hledat bubliny všude. A ty na sebe berou všelijakou podobu: může to být iluze citově frustrované manželky, domnívající se, že unese-li cizí dítě a vybílí rodinné konto, bude moci začít jinde nový život; může to být plán dvojice fašounů, jak rozpoutat válku proti islámu; může to být sen o vybudování idylického zábavního parku pro děti; neexistující nevěsta nebo internetová milenka, ze které se vyklube dáma v letech.

Ale nejčastěji je bublinou život sám, je to nic obalené v napnuté bláně snů a lží, je to teplo Štědrého večera, tetelícího se pokrytectvím, sterilní existence literárního historika, životy dvou lepičů plakátů, které se rozplynou během okamžiku, nebo život celého lidského plemene z pohledu myši umírající v pastičce. Lodoliho povídky jsou jako vždy lyrické, jemně ironické, svou sladkobolností někdy až na hranici kýče, ale hlavně autentické v životních pocitech, což je dar, který ze současné prózy takřka vymizel.

Vyšlo v Kulturním týdeníku A2, 46/2006, s. 28.
Na iliteratura.cz vychází se souhlasem autora.