Arnon (Yasha Yves) Grunberg (nar. 22. 2. 1971 v Amsterodamu) pochází z rodiny německých židovských emigrantů. Vyrostl ve čtvrti Rivierenbuurt (kde žila také např. Anne Franková) a v jižním Amsterodamu – “lepší čtvrti”, kde vychodil školu Montessori a pokračoval na proslulém Vossiově gymnáziu. Pro nevalné studijní výsledky však v sedmnácti letech ze školy odešel. Přitahovalo ho divadlo – nejen jako autora (k jeho prvním literárním pokusům patřily divadelní hry), ale i jako herce. Pokusil se o přijetí na amsterodamské a maastrichtské divadelní akademii, avšak bez úspěchu. Vystřídal celou řadu zaměstnání (asistent v lékárně, myč nádobí apod.), získal osvědčení realitního agenta, v roce 1990 založil vlastní nakladatelství Kasimir zaměřené na “tvorbu neárijských německých autorů”. Během roku vydal pět titulů, ale pak následoval finanční krach. Věřitelé ho nepřestali pronásledovat, a tak založil “Nadaci poškozených Arnonem Grunbergem” a před svým přesídlením do New Yorku v roce 1995 pro ně v jednom amsterodamském hotelu uspořádal večírek, kde dluhy částečně splatil. V té době byl už oslavovaný mladý autor úspěšného románu Blauwe maandagen (1994, Modré pondělky) s vlastním sloupkem v magazínu vysílací společnosti VPRO (pod názvem Yasha vychází dodnes), který pravidelně vystupoval v rozhlase i televizi apod.

Bydliště v New Yorku neznamená, že by Grunberg sešel z očí i z mysli. Přispívá do deníku NRC Handelsblad, kromě zmíněných sloupků v magazínu VPRO-gids píše také pro vlámský list Humo, kde se specializuje na ironické šlehy vůči kolegům-spisovatelům. Hladinu nizozemského kulturního života samozřejmě víří jeho literární tvorba. I jeho druhému románu Statisté z roku 1997 se dostalo příznivého přijetí, a tak byl Grunberg požádán, aby napsal prémii k Týdnu knihy 1998. Stal se tak nejmladším spisovatelem, kterému se této cti dostalo. Výsledkem byla novela De Heilige Antonio (Svatý Antonio). Ve stejné době vytvořil své spisovatelské alter ego: Marek van der Jagt, vídeňský příručí v drogerii, syn nizozemského otce a rakouské matky. Trvalo dva roky, než se díky speciálnímu počítačového programu podařilo jeho mystifikaci prokázat. Pod jménem Van der Jagt napsal Grunberg čtyři tituly a celou záležitost vylíčil v roce 2002 v publikaci Sterker dan de waarheid, de geschiedenis van Marek van der Jagt (Silnější než pravda, historie Marka van der Jagta).

V roce 1998 měl premiéru film Het 14e kippetje (Čtrnácté kuřátko) natočený podle Grunbergova scénáře. Z filmových adaptací jeho literárních děl dosud sešlo, ale do dramatizací se pouští pravidelně. Kromě divadelní verze Statistů z roku 1999 upravil Grunberg pro jeviště i několik svých povídek. Také román De asielzoeker (Hledač azylu) z roku 2003, vyznamenaný cenou AKO, převedl o dva roky později na divadelní prkna vlámský soubor NTGent. Svérázná prezentace tohoto románu (Grunberg se týden plavil ve společnosti kozičky Carmen z Arnhemu do Amsterodamu a z lodi vysedal jen za účelem autorských čtení na štacích podél vodní trasy), podobně jako zasnoubení s Američankou o pouhých pět let mladší než jeho matka dokreslily obraz poněkud extravagantního spisovatele. V téže době uváděl jako moderátor každý týden televizní kulturní magazín RAM a hrál sám sebe ve dvou reklamách na telefonní seznam.

Pod maskou celebrity se však skrývá jiný člověk – jak se projevilo například v dokumentárním filmu o Grunbergově cestě po stopách vlastních i rodinných osudů v Amsterodamu, Německu a Polsku http://www.tvopjepc.nl/programma/350 . Při té příležitosti vyprávěl, jak jeho matka jako mladá dívka přežila Osvětim, ale také na vlastní oči viděla, jak vedou její matku do plynové komory. Také v reportážích z Afganistánu či z Guantanamo Bay ukazuje Grunberg jinou, vážnější tvář. Málokdo ví, že část ceny AKO, kterou získal v roce 2000 za román Fantomová bolest, věnoval na nové vydání Stendhalovy Kartouzy parmské - počin, pro který by jinak v současném nizozemském nakladatelském světě zřejmě nebyl prostor. Pro nás je zajímavé, že ve spolupráci s přítelem Karolem Lesmanem, významným překladatelem z polštiny, sestavil v roce 2005 sbírku Angst overwint alles (Strach všechno překoná), “nejlepší příběhy z nové Evropy” (tedy i české) a napsal k ní i úvod. Při přebírání vlámské knihkupecké ceny Gouden Uil (Zlatá sova) 2007 za román Tirza oznámil, že pět tisíc eur poukáže na nizozemský překlad knihy Josepha Marguliese Guantanamo and the Abuse of Presidential Power

Grunberg líčí ve svých knihách se sžíravou ironií i naturalismem podivíny se zvrhlými sklony, které pojí strach ze života a ze ztráty kontroly, ale ve světle této méně křiklavé stránky autorovy osobnosti získávají další rozměr.

Bibliografie
1990 De Machiavellist (Machiavellista) – povídka, dramatizace
1993 De dagen van Leopold Mangelmann, Brief aan M, Schoonheid en bier (Dny Leopolda Mangelmanna, Dopis M, Krása a pivo) – povídky
1994 Modré pondělky (Blauwe maandagen) – román (česky Aurora 1999, přel. Veronika Havlíková)
1994 De advocaat, de leerlooier en de forellen (Advokát, koželuh a pstruzi) – povídka
1997 Statisté (Figuranten) - román (česky Aurora 2000, přel. Veronika Havlíková), dramatizace 1999
1998 Svatý Antonio (De heilige Antonio) – prémie Týdne knihy (česky úryvek revue Prostor, 41, 1999, s. 161-172, přel. Veronika Havlíková)
1998 De troost van de slapstick (Útěcha grotesky) – eseje
1998 Het 14e kippetje (Čtrnácté kuřátko) – scénář filmu (režie Hany Abu-Assad 1998)
1999 Liefde is business (Láska je byznys) – básně
2000 Fantomová bolest (Fantoompijn) – román (česky Argo 2006, přel. Magda de Bruin-Hüblová)
2001 De mensheid zij geprezen, Lof der zotheid (Lidstvo budiž pochváleno, Chvála bláznivosti) - esej inspirovaná Erasmem Rotterdamským
2002 Sterker dan de waarheid, de geschiedenis van Marek van der Jagt (Silnější než pravda, historie Marka van der Jagta)
2003 De asielzoeker (Hledač azylu) - román
2004 Grunberg rond de wereld (Grunberg kolem světa) – cestopisné črty z deníku NRC Handelsblad
2004 Het aapje dat geluk pakt (Opička, co si bere štěstí) – novela (pro obchodní dům Bijenkorf)
2004 De joodse messias (Židovský mesiáš) – román
2006 Tirza - román
2008 Onze oom (Náš strýček) - román
2010 Huid en haar (I s chlupama) - román
2012 Man zonder ziekte (Muž bez nemoci) - román

pod pseudonymem Marek van der Jagt:
2000 De geschiedenis van mijn kaalheid (Dějiny mé plešatosti) – román
2002 Gstaad 95-98 - román
2002 Monogamní (Monogaam) – esej
2005 Otto Weininger, of bestaat de Jood? (Otto Weininger, aneb existuje Žid?) - esej
2008 Ik ging van hand tot hand (Šel jsem z ruky do ruky) - souborné vydání

Literární ceny:
1994 cena Rabobank Lenteprijs voor de Literatuur za povídku Tina (časopisecky v Tweede ronde)
1994 cena Anton Wachterprijs za nejlepší debut (Blauwe maandagen)
1995 cena Gouden Ezelsoor (Zlatého oslího ucha) za nejlépe prodávaný debut (Blauwe maandagen)
1998 Stipendium Charlotte Köhlerové za esejistickou sbírku De troost van de slapstick (Útěcha grotesky)
2000 Literární cena AKO za Fantomovou bolest (Fantoompijn)
2002 cena vlámských knihkupců Gouden Uil (Zlatá sova) za esej De Mensheid zij geprezen, Lof der zotheid (Lidstvo budiž pochváleno, Chvála bláznivosti)
2004 Literární cena AKO za román MDe asielzoeker (Hledač azylu)
2004 cena Ferdinand Bordewijkprijs za román De asielzoeker (Hledač azylu)
2007 cena vlámských knihkupců Gouden Uil (Zlatá sova) za román Tirza
2007 literární cena Libris za román Tirza

Internetové odkazy:
http://www.nlpvf.nl/basic/auteur1.php?Author_ID=203
http://en.wikipedia.org/wiki/Arnon_Grunberg
http://forums.wordswithoutborders.org/?q=ArnonGrunberg

© Magda de Bruin-Hüblová