Rozier, Gilles

Rozier, Gilles

portrét beletrie zahraniční

Francouzský spisovatel Gilles Rozier (1963) vydal dosud pět románů, z nichž nejúspěšnější, Láska bez odporu, byl přeložen do deseti jazyků a vyšel letos i česky – v překladu Jana Seidla ho vydalo nakladatelství Host. Rozier je také básník - básně píše v jazyce jidiš.

Gilles Rozier

Francouzský spisovatel Gilles Rozier (1963) vydal dosud pět románů, z nichž nejúspěšnější, Láska bez odporu, byl přeložen do deseti jazyků a vyšel letos i česky – v překladu Jana Seidla ho vydalo nakladatelství Host.

Rozier se narodil a vyrůstal poblíž Grenoblu, později dlouhodobě pobýval v Jeruzalémě, kde se naučil hebrejsky a jidiš. V oboru jidiš literatury získal doktorát. Dnes je ředitelem kulturního domu Maison de la culture Yiddish v Paříži.

Rozier je také básník – a básně publikuje v britských a izraelských časopisech a výborech a píše je v jazyce jidiš. Jidiš je totiž jazykem jeho dědečka, jehož zabili v Osvětimi, a také babičky, strýce, tety...

Postavy románů, které Rozier píše francouzsky a vydává ve Francii, bývají lidé pohybující se mezi dvěma jazyky a někdy i dvěma identitami, a často také nápadně balancující mezi stavem, kdy se člověk ještě cítí ve své kůži, a kdy je naopak poněkud nesvůj...

V románu z roku 1999, Za temnými horami (Par delà les monts obscurs), Rozier představuje otce a dvě dcery jako zbyteček jisté velké středoevropské židovské rodiny. On žije v Paříži, starší a úspěšná dcera v New Yorku, mladší v Jeruzalémě. Každý z nich zůstal svým způsobem sám a opuštěný – nejen odloučený od rodiny, ale se zpřetrhanými kořeny rodovými, dá se říct i dějinnými. Vypravěčkou je mladší dcera, po smrti otce se potýká se vzpomínkami, jež možná chtěla navždy pohřbít, jsou jen útržkovité a plné temných stínů. Námětem knihy je bolest z nevědění, utrpení nad propastmi věcí, do nichž nikdy nedokážeme proniknout – ať jsou rázu osobního, rodinného, anebo jde o vyrovnání se s hrůzami evropských dějin obecně.

O dva roky později vydal Rozier knihu Jak to bylo s Mojžíšem (Moïse fiction), v níž vypráví o Mojžíšovi, hebrejském novorozenci – plaváčkovi, kterého z řeky vylovili Egypťané. Román má politický i velmi lidský rozměr a rozehrává nové, osobité pojetí biblického příběhu. Už v něm si Rozier v dvojím pohledu na postavu hebrejského proroka a egyptského knížete vyzkoušel náznak možné dvojakosti vystupování, či naopak vnímání jedné a tytéž osoby.

Teprve Láska bez odporu (Un amour sans résistance, 2003) přinesla autorovi hmatatelnou slávu. A to ne až tak díky námětu – jde o román ze druhé světové války –, nýbrž zejména pro zvolený způsob vyprávění, něco na způsob knihy s tajenkou.

V roce 2005 Rozierovi vychází kniha Na skok do Lipska – o výpravě do Německa (Fugue à Leipzig : d'un voyage en Allemagne). V tomto cestovním deníku se spisovatel vrací k vlastní cestě do Německa uskutečněné po vydání románu Láska bez odporu a představuje tři ženské postavy, které vyrůstaly v Německu po válce rozděleném a po dlouhé době pak znovu spojovaném.

Námětem zatím posledního Rozierova románu, Oselský slib (La promesse d'Oslo), jsou osudy praktikující Židovky Sharon, která žije v jeruzalémské velmi ortodoxní čtvrti. Manžel se s ní rozvedl, protože mu nedala více dětí – a víra přece nabádá „Milujte se a množte se“. Sharon pak při atentátu přichází i o jediného syna. Samota, ale také tradice ji zcela svazují. Posléze se rozhodne zkusit počít dítě, podstoupit legálně umělé oplodnění. Získává souhlas a podporu rabína, podle jeho interpretace tóra připouští možnost oplodnění, ovšem pokud by byl otcem Žid, musela by se za něho Sharon vdát, a protože chce zůstat svobodná, odjíždí do Osla, kde má takřka stoprocentní naději, že anonymní dárce Žid nebude.

© Jovanka Šotolová

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2915x

Inzerce
Inzerce