McCarthy, Cormac: Tahle země není pro starý

McCarthy, Cormac
Tahle země není pro starý

recenze beletrie zahraniční

Cormac McCarthy je podle mnohých jedním z nejlepších amerických prozaiků současnosti. Jeho knihy jsou přitom docela staromódní, spoléhají se totiž na příběh, nikoli na literární experiment.

Pro koho je dnešní Amerika
Cormac McCarthy: Tahle země není pro starý, přel. David Petrů, Argo, Praha 2007, 201 stran

Dávat nálepky je ve světě literatury ošidné, tudíž si odpusťme větu, že Cormac McCarthy je podle mnohých jedním z nejlepších amerických prozaiků současnosti. Jeho knihy jsou přitom docela staromódní, spoléhají se totiž na příběh, nikoli na literární experiment. Ve svých knihách brojí McCarthy proti omezování práva nosit střelnou zbraň, proti odklonu od náboženství, proti potratům i drogám. Jeho romány jsou plné podrobných popisů násilných scén. Jako jeden z mála amerických intelektuálů vyjádřil několikrát veřejně podporu Bushově politice. Žije v ústraní na předměstí Santa Fe v Novém Mexiku a prakticky neposkytuje žádné rozhovory pro tisk, natož pro televizi. Přesto je dnes každá jeho kniha – McCarthy jich za celou svou kariéru, která trvá přes čtyřicet let, napsal zatím jen deset – velkou literární událostí.

Letos čtyřiasedmdesátiletý McCarthy vydal debut Strážce sadu již v roce 1965 a hned za ni dostal Faulknerovu cenu za nejlepší první román. Výraznějšího úspěchu u čtenářů však dosáhl až o dvacet let později, kdy vyšel román Krvavý poledník. Příběh bezejmenného dítěte, jež putuje americkou pustinou s bandou desperátů, bývá často kritizován za bezprecedentní popisy násilí a krvavé scény. McCarthy tu popisuje zvěrstva, která v padesátých letech devatenáctého století páchali Indiáni stejně jako Mexičané či Američané. Ovšem v anketě listu The New York Times zvolili literární odborníci Krvavý poledník za třetí nejdůležitější knihu, která byla v Americe za posledních 25 let vydána, hned po Milované Toni Morrisonové a Podsvětí Dona DeLilla.

Celosvětovou proslulost pak zajistila McCarthymu jeho šestá kniha Všichni krásní koně. Autor za ni získal první velké literární ocenění, Národní knižní cenu. Ta nejprestižnější, Pulitzer Prize přišla až letos. McCarthy byl oceněn za postapokalyptický román Cesta (The Road), v němž otec se synem putují Amerikou zničenou jadernou katastrofou.

Kniha se dokonce ještě před vyhlášením výsledků Pulitzerovy ceny dostala na program nejsledovanějšího knižního klubu v Americe televizní hvězdy Oprah Winfreyové. Právě v její talkshow dojde k tomu, co od McCarthyho nikdo nečekal: vůbec poprvé se objeví v televizi.

Ale zpět k románu Tahle země není pro starý, podle kritiky McCarthyho nejpřístupnějšímu dílu. I tady se pohybujeme v prostředí, jež bylo autorovi vždy blízké: na neobydlených pouštních pláních v příhraniční oblasti Texasu, kde spíše než duch zákonů a demokracie panuje vyhrocený individualismus a právo silnějšího. Pašuje se tu všechno, hlavně lidé a drogy. K jedné nevydařené transakci, která skončila smrtí všech zúčastněných, se nachomýtne i jistý Llewellyn Moss, veterán z vietnamské války a příležitostný lovec. Na místě přestřelky najde kromě mrtvol a prostřílených aut i kila heroinu a velký balík peněz. Moss ví, že když peníze vezme, bude mít v patách nejen šerifa, ale hlavně obě drogové bandy. Z důvodů, které autor čtenáři nikdy pořádně nevysvětlí, však peníze stejně vezme. Po několika hodinách se vrátí na místo činu a jen tak tak unikne pronásledovatelům. Udělá však osudovou chybu: na místě nechá svoje auto, takže jej mohou všichni snadno identifikovat. Následuje několikatýdenní úprk, v němž se stále více přesouvá pozornost k souboji na dálku mezi nájemným vrahem Antonem Chigurghem, který zabíjí lidi na potkání, a místním šerifem Edem Tomem Bellem, který má jen pár dní do penze a je spíše pasivním pozorovatelem okolního dění než akčním hrdinou ve stylu amerických policejních seriálů.

Přes krátké, úsečné dialogy dospěje příběh až do strhujícího finále, v němž čtenář do poslední chvíle doufá, že zvítězí ta správná strana a s ní i spravedlnost.

McCarthyho styl je tu redukován až na samou podstatu vyprávění, najdeme tu jen minimum popisů krajiny. Díky tomu je Tahle země není pro starý až filmově akční; koneckonců, příběh adaptovali pro filmové plátno bratři Coenové.

Na konci románu nedochází k žádné katarzi či finálnímu rozhřešení, z románu nevyplývá žádné morální poselství. Jediným vhledem do McCarthyho hrdinů jsou občasné vnitřní monology šerifa Bella, z nichž nakonec čtenář pochopí, proč se nakonec starý šerif rozhodl, jak se rozhodl. Tahle země není pro starý je především jeho příběh. Současná Amerika už skutečně není pro něj. Na rozdíl od McCarthyho.

 

 

© Richard Olehla, MFDnes, 21. 4. 2007
Na iliteratura.cz se souhlasem autora článku

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 232 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

80%autor článku   56%čtenáři

zhlédnuto 5382x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce