Opičí most
Cao, Lan: Monkey Bridge

Opičí most

Zatím jediný román Lan Caové líčí uprchlický příběh dvou žen - v minulosti zabředlé matky Thanh a na budoucnost orientované vietnamsko-americké dcery Mai.

Román osciluje mezi aktuálním časem exilu a průhledy do vietnamské minulosti rodiny. Nazírán je očima vypravěčky Mai a stránkami matčiných deníkových záznamů, které dcera našla v zásuvce šatníku.

Čtrnáctiletá Mai Nguyen byla do Spojených států poslána ještě před začátkem exodu vietnamských uprchlíků v únoru 1975. Matka Thanh ji následovala jen několik hodin před kapitulací saigonského režimu v dubnu téhož roku. Mai zpočátku bydlela v connecticutském Farmingtonu u rodiny plukovníka Mac Mahona, rodinného přítele, který sloužil ve Vietnamu a zprostředkoval její odlet do Ameriky. Později se obě emigrantky staly součástí komunity „malého Saigonu“ v severovirginském Falls Church.

V roce 1979 pečuje Mai o nemocnou matku zotavující se po záchvatu mrtvice. Snaží se získat odstup od matčiny „špatné karmy“ a rodinných traumat. Kromě pověstí a popisu života v rodné vsi rekonstruuje Mai z deníků temná tajemství matky (zanedbávané vzdělaným manželem, sužované potraty) a prarodičů.

Thanh „migrovala“ již ve Vietnamu - z chudého rolnického příbytku do francouzské klášterní školy, z vesnice Ba Xuyen v deltě Mekongu do bohatého saigonského domu manželovy rodiny.

Matčina přistěhovalecká nepřizpůsobivost dceru zneklidňuje a vede ke hledání východiska. Soulad do matčina rozvráceného světa by podle ní mohl vnést Baba Quan, (údajně) otec Thanh, legendami opředený udržovatel buddhistických rituálů, jemuž se nepodařilo uprchnout z Vietnamu, neboť se nedostavil na domluvenou schůzku před odletem. Mai se z výmluvných deníkových záznamů postupně dobírá šokujících zjištění o „dědově“ skutečném charakteru a matčině původu. (Otcem Thanh byl statkář Khan, jehož konkubínou se babička Mai musela stát. Baba Quan byl ve skutečnosti krutý, zahořklý muž, velitel jednotky Vietkongu.)

Thanh přeje dceři budoucnost nezatíženou stíny minulosti. Talentovaná Mai se již dokáže o sebe postarat sama; chce se stát lékařkou a chystá se na přijímací pohovory. Balancuje mezi starým a novým světem (jako na vratkém „opičím“ mostě z bambusu) a vyrovnává se se zlověstnými odhaleními „karmických vazeb“. Matka nakonec podlehne zraňujícím vzpomínkám a mučivým snům a (ve „vězení“ vietnamské minulosti) spáchá sebevraždu.

Anotace

Spisovatel:

Kniha:

Penguin, 1997.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse