Potok ženského křiku
Sandra Cisnerosová: Woman Hollering Creek, Random House, New York, 1991

Povídka Potok ženského křiku ze stejnojmenné sbírky je vypointovaným žánrovým obrázkem inspirovaným životem na texasko-mexických hranicích.

Krátce po svatbě Cleófilas Hernándezové a Juana Pedra Sáncheze se manželé odstěhovali „na druhou stranu“ do texaského Sanguinu. Očekávali život jako v telenovele, procitají však do tvrdé reality – Juanovo místo nevynáší a dům volá po rekonstrukci.

Potkávají sice vzdělanější a emancipovanější Chicanos, kteří již nemluví španělsky (např. předměstské ženy v domácnosti), atmosféra amerického maloměsta nicméně připomíná mexický venkov (jeho nudu rozptyloval alespoň čilý sousedský život a televizní seriály).

Cleófilas v Sanguinu zaujme jen prudký potok (La Gritona) tekoucí za domem. (Podivný hlas vycházející z potoka připisuje La Lloroně, „Plačící ženě“ z mexické mytologie.) Nekvalifikovaná, nepřizpůsobivá Cleófilas se nedokáže společensky uplatnit ani vymanit ze závislosti na manželovi; narození syna její situaci ještě zkomplikuje. Slabošský Juan Pedro podléhá alkoholu a frustrace si hojí na ženě nezvyklé čelit domácímu násilí.

Cleófilas (podruhé těhotná) se rozhodne od (nevěrného) manžela odejít, vrátit se k rodině do Mexika a vypovědět otci a bratrům svůj příběh. K útěku jí pomohou chicanské krajanky, zdravotní sestra Graciela a řidička pickupu Felice, které zbitou Cleófilas odvezou na nádraží v San Antoniu. Při přejíždění potoka se Cleófilas přidává k nakažlivému svobodnému křiku Felice.

© Karel Helman