Nova revija – výročí výjimečné kulturní revue

Nova revija – výročí výjimečné kulturní revue

studie literární věda

Letos slaví 30 let od založení významná slovinský literární časopis Nova revija, jehož vliv přerostl i do sféry politiky, sociologie a vstoupil doslova do dějin Slovinska.

Nova revija – výročí výjimečné kulturní revue

K nejvýznamnějším letošním literárním výročím ve Slovinsku zcela jistě patří také 25 let od počátku vydávání časopisu Nova revija (dodnes bylo vydáno celkem 300 čísel). Nebylo by to zase tak pozoruhodné výročí, kdyby šlo jen o výročí samo. Nova revija se ale kromě svých nesporných literárních kvalit významně zapsala také do politických dějin novodobého Slovinska.

Vznik časopisu nebyl snadný – začal r. 1980 peticí 60 význačných slovinských spisovatelů a publicistů, která byla spolu s průvodním dopisem, signovaným Nikem Grafenauerem, Tine Hribarem, Andrejem Inkretem, Svetlanou Makarovičovou, Borisem A. Novakem a Dimitrijem Rupelem, odeslána tehdejším politickým špičkám. To spustilo celou řadu kontroverzí a polemik a pochopitelně také vyvolalo nechuť politické reprezentace jakkoli vycházet těmto slovinským „diverzantům“ vstříc. Nakonec však cenzor svolil a po dvou letech v červnu 1982 vyšlo první číslo „Nového časopisu“ a jeho první šéfredaktorem byl Tine Hribar. Ten na tuto „pernou“ dobu vzpomíná takto: „Po vydání prvního čísla jsme se všichni klepali. Nevěděli jsme, co se bude dít. Tehdy ještě zdaleka nebyla taková svoboda. U každého čísla jsme čekali, že ho zakážou, ale nikdy se to nestalo. Mně vlastně ani nikdy nevolali k výslechům, ale jiné ano, hlavně Rupela, který byl odpovědný redaktor a byl jim solí v očích, současně měl ale krytí – otec jeho manželky byl předsedou svazu bojovníků.“ (viz Iztok Klemenčič: Več kot le revija, Mladina, 27. 1. 2003)

Do historie se zapsalo především 57. číslo časopisu (1987), v němž byly publikovány teze slovinského nacionálního programu, formulované především Dimitrijem Rupelem a Drago Jančarem. Ty stály u zrodu požadavku na politickou svrchovanost a nezávislost Slovinska, jež se realizovaly o několik let později. Významně se časopis zapojil také do složitých diskusí o nové ústavě samostatného Slovinska a kroužek intelektuálů sdružených kolem revue založil také politickou stranu Demos (Demokratska opozicija Slovenije), která v prvních svobodných volbách přesvědčivě zvítězila.

V časopisu vždy vládl kritický a demokratický duch. Objevovaly se tu příspěvky od nejvýznamnějších domácích i zahraničích odborníků na poli filosofie, literatury, historie, politologie, sociologie apod. Od poloviny 80. let výrazně roste podíl publicistiky a společensko-kritických článků v neprospěch literatury. V 90. letech, kdy se stal hlavním redaktorem opět Niko Grafenauer, se tento poměr přeci jen srovnal.

Před 15 lety se kolem časopisu zformovalo také stejnojmenné nakladatelství, které stejně jako časopis vede Niko Grafenauer. Vydavatelství vydává mj. také filosofický časopis Phainomena, kulturologický a religionistický časopis Poligrafi, časopisy Dignitas a Ampak. Edičním knižním řadám vévodí Samorog (Jednorožec): za dobu existence této edice vyšla řada výjimečných básnických sbírek.

Spektrum slovinských literárních cen významně obohatila revuí založená Jurčičova cena pro nejlepšího novináře, udělovaná od r. 1993. Od r. 1998 se podílí také na udělování ceny Marjana Rožance za nejlepší esejistické dílo roku.

Nova revija byla nejen významným duchovním centrem, ale také místem dění událostí významných pro celý slovinský národ.

Lit.: Iztok Klemenčič: Več kot le revija, Mladina, 27.1.2003
Slovenska literatura III. DZS, Ljubljana 2000.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 2173x

Inzerce