Kálidása: Šest ročních dob & Oblak poslem lásky

Kálidása
Šest ročních dob & Oblak poslem lásky

recenze beletrie zahraniční

Kdo a jaký vlastně byl jeden z největších indických básníků staré doby, který nesl jméno Kalidása, jež v doslovném překladu znamená „Otrok bohyně Káli“?

Kálidása: Šest ročních dob & Oblak poslem lásky, přel. Oldřich Friš, ilustr. Jaroslav Šerých, Muzeum Boskovicka, Pecten, 2005 (1. vydání), 88 stran

Kdo a jaký vlastně byl jeden z největších indických básníků staré doby, který nesl jméno Kalidása? Víme o něm málo. Ostatně většině Středoevropanů je vzdálená a cizí také Indie „nové doby“, tedy současná. O Kálidásovi se dochovalo množství bajek. Jedna z nich říká, že toto jméno, jež v doslovném překladu znamená „Otrok bohyně Káli“, nesl proto – dokonce se tak sám nazval – , že mu bohyně dala dar básnictví, moudrosti a učenosti.

Milovníci básnictví, stejně jako učenosti, spjaté s poezií a výtvarným umění, prozatím nevymřeli ani u nás. Dokladem budiž třeba poslední vydání stěžejních děl básníka Kalidásy Šest ročních dob a Oblak poslem lásky, která ze sánskrtu přeložil indolog univ. prof. PhDr. Oldřich Friš (1903 Boskovice – 1955 Praha). Jde o bibliofilii v rozsahu necelých devadesáti stran, kterou sedmi barevnými suchými jehlami s leptem a mědirytinou doprovodil Jaroslav Šerých (1928 Havlíčkův Brod). To ovšem není všechno. Neboť autorem doslovu Profesor PhDr. Oldřich Friš je přední český odborník v oblasti starých indických jazyků a indologie vůbec Dušan Zbavitel, když předchozí stať O Kalidásovi napsal samotný rodák z Boskovic. Ten sice studoval filozofickou fakultu v Praze, jako středoškolský profesor působil hlavně na gymnáziích v Čechách, krátký čas však i ve slovenském Prešově – nejdéle ovšem, v období 1933–1945, kantoroval v Tišnově. Tedy ve stejném místě, v němž byl v 30. letech jedním z jeho kolegů tehdy známý brněnský básník, esejista, přítel pražského Václava Černého i brněnského kolegy muzikologa Vladimíra a Helferta a stejně jako Helfert za protinacistický odboj vězněný PhDr. Robert Konečný (1906 – 1981), v druhé polovině svého života významný psycholog.

Uvádíme předchozí rovněž proto, že publikaci, o níž se zmiňujeme, vydalo Muzeum Boskovicka ve spolupráci s Asociací přátel muzea Boskovicka (PECTEN). Nikde se to sice v knize vtíravě nepřipomíná, ale je zřejmé, že svazek, který editoval František Janás, „péči o vydání“ měl Antonín Krejčíř a jazykovým redaktorem byl Petr Vitámvás, vyšel s vročením 2005 k uctění jubilea půlstoletí od Frišovy smrti. Podstatnější je ovšem skutečnost, že Frišův překlad s odstupem let od prvního uvedení v ničem neztratil svou živost a uměleckou i myšlenkovou hloubku. A že čtenář dostává do ruky skutečnou bibliofilii hodnou tohoto označení, a nikoli jenom něco „krásné knize“ podobného. Dále aspoň poznamenáváme, že O. Friš se v oblasti indologie představil množstvím časopisecky i knižně publikovaných studií. V publikaci je prezentována bibliografie Frišových překladů z indických jazyků z let 1938–1957, ale též aspoň bilanční přehled o významném výtvarném díle J. Šerých.

 

 

© Ladislav Jurkovič 
Článek vyšel na www.kosmas.cz
Na iliteratura.cz zveřejňujeme se souhlasem autora

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 105 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.