Unsworth, Barry: Tanečnice

Unsworth, Barry
Tanečnice

recenze beletrie zahraniční

Píše se rok 1149. Královský „hledač talentů“ Thurstan Beauchamp se vydává na cestu, aby pro svého pána nakoupil živé návnady pro sokoly.

Láska a zrada podle Barryho Unsworthe
Barry Unsworth: Tanečnice, z angl originálu Ruby in Her Navel přel. Ladislav Nagy, BB/art, Praha 2007, 334 stran

Píše se rok 1149. Královský „hledač talentů“ Thurstan Beauchamp se vydává na cestu, aby pro svého pána nakoupil živé návnady pro sokoly. Úkol se mu moc nezdá, má na práci důležitější věci, mimo jiné králi představit výjimečné anatolské tanečnice, o kterých celý kraj pěje samá slova chvály. To však ještě netuší, že následující týdny mu přinesou kromě nechtěného úkolu i zkoušku, jakou dosud nikdy nemusel podstoupit. Asi takto nějak by se dal shrnout začátek v pořadí již patnáctého románu britského prozaika Barryho Unsworthe Tanečnice, který se v překladu Ladislava Nagyho dostává v těchto dnech do rukou i českému čtenáři.

Barry Unsworth není, pokud jde o britskou literaturu, úplně jednoduchou postavou. Větší část svého života prožil v cizině; navíc na svou rodnou zem zanevřel – v jednom z rozhovorů ji nazval „poněkud nevábným a omezeným místem“. Jedním z důvodů, proč se, jak říká, proti Británii obrátil zády, je její zahraniční politika, jež stojí za vším, nejen teď, ale i v minulosti. Pokud se nad těmito prohlášeními zamyslíme hlouběji, pochopíme, proč se tak často ve svých románech Unsworth vrací stále k témuž námětu: střetu moci a ideálů, k historickým kompromisům, ale také intrikám, neměnnosti lidské povahy.

Jak řekl kdysi slavný americký spisovatel William Faulkner: „Minulost není mrtvá. Ona totiž není ani minulá.“ Unsworth si vzal podle všeho tento citát za svůj; právě minulost, nebo spíše historie se stala hlavním námětem jeho tvorby. Snad i proto bývá někdy poněkud nespravedlivě řazen do „škatulky“ autorů historických románů. Ano, psal o starověkém Řecku, středověké Anglii, vrcholné éře otrokářství atd., historická období však byla často jen jednou z časových rovin, jež v daném díle použil. Takováto vícevrstevnost je typická např. pro romány Kamenná madona a Jak jsme přišli o Nelsona, ve kterých hlavní hrdinové, umělecký restaurátor a amatérský, poněkud vyšinutý badatel, přestávají rozlišovat mezi přítomností a minulostí a čím dál více jsou vtahováni do osudů svých historických idolů. Unsworth se však od zástupů autorů historických próz v jednom liší – jeho historie není samoúčelná. I v případě Tanečnice, již situoval do neklidných časů poloviny 12. století, nejde o pouhopouhé vyprávění příběhu zasazeného do atraktivních raně středověkých kulis a vyšperkovaného láskou, zradou a hrdinskými skutky. Jeho příběh zdaleka přesahuje hranici žánru, vyjadřuje se totiž prostřednictvím historie i k věcem, které na rozdíl od kulis a kostýmů nepozbyly na naléhavosti.

Na první pohled se může zdát, že román odehrávající se v době, jež rozhodně nepatří mezi historické „šlágry“, může jen těžko promlouvat ke dnešním čtenářům něčím jiným než jen poutavým dobrodružným příběhem plným zvratů a dobrodružství. Unsworth však velmi prostým jazykem dokázal zachytit jedno z významných, neprávem opomíjených období evropských dějin, kdy na jednom místě žily v relativní symbióze a toleranci muslimové, Normani i Źidé. Tento raný a tehdy i funkční multikulturalismus založený ve velmi křehkých základech byl však odsouzen k zániku; už jen díky rostoucím sporům mezi papežským stolcem a Svatou říší římskou.

V takových časech vyrůstal hlavní hrdina románu Tanečnice Thurstan, křesťan, který byl odmala směřován k rytířskému stavu, ale nakonec skončil jako pobočník vysoce postaveného muslimského státního úředníka na dvoře sicilského krále. Thurstan je ztělesněním rytířských ctností, především je loajální ke svému pánu, navzdory odlišnému původu. Ani ve snu by ho nenapadlo, že by mohl tohoto muže, kterému ve svém životě vděčí za mnohé, zradit. Stačilo málo – aby po letech potkal ­dětskou lásku a uvěřil tomu, že jejím přičiněním může opět nabýt ztraceného postavení. Stojí před těžkým rozhodnutím: obětovat nejlepšího přítele a dobrodince, či dát přednost cti a loajalitě před láskou.

V nelehké situaci mu pomůže láska mladinké anatolské tanečnice. Nesrína je pravým opakem všeho, co mu do té doby komplikovalo život, krom toho, že je krásná a talentovaná, je i prosta veškerého dvorského klamu a intrik, má v sobě přirozenou moudrost a co především: je zcela svobodná. Teprve po jejím boku Thurstan poprvé pozná, jaké je to žít jen sám za sebe, bez tlaku okolí a bez diktátu shora.

Románem Tanečnice Barry Unsworth promluvil k mnohým palčivým otázkám dneška: k problematickému soužití etnik, k mocenským rozporům; klade si otázku, zda má jedna kultura právo potlačovat jinou, prohlašovat ji za méněcennou a škodlivou. Už jen na základě Unsworthových výroků si lze snadno vydedukovat, že západní civilizaci příliš stranit nebude. Každopádně se nám svým románem snaží naznačit, že se v historii lidstva nic zásadního neudálo, že je lidstvo stále stejné. On chce jen najít v této historii skryté alternativy, tajné cestičky a vše vylíčit pomocí obyčejného příběhu. Tak jako v případě Thurstana Beauchampa a krásné tanečnice Nesríny.

© Markéta Musilová
vyšlo v MF Dnes 25. 6. 2007
na iliteratura.cz uveřejňujeme se souhlasem autorky

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 90 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

54%čtenáři

zhlédnuto 2266x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce