Menyhért Lakatos
Lakatos, Menyhért

Menyhért Lakatos

Menyhért Lakatos (11. 4. 1926 Vésztö – 21. 8. 2007 Budapešť) si říkal „píšící cikán“ a Romové byli jeho věčnou inspirací i hlavními hrdiny románů, jejichž literární vyspělost jej řadí po bok prvotřídních romských spisovatelů, jakých je v současném Maďarsku – zejména mezi olašskými Romy – významné množství.

Menyhért Lakatos (11. 4. 1926 Vésztö – 21. 8. 2007 Budapešť) si říkal „píšící cikán“ a Romové byli jeho věčnou inspirací i hlavními hrdiny románů, jejichž literární vyspělost jej řadí po bok prvotřídních romských spisovatelů, jakých je v současném Maďarsku – zejména mezi olašskými Romy – významné množství.

Narodil se do skromných poměrů – tatínek obchodoval s koňmi, maminka podomně prodávala peří a i přes náročné životní podmínky dokázala vždy „vykouzlit“ odnikud minimum potřebné k přežití. Své romství Menyhért Lakatos vnímal velmi intenzivně, ačkoli nebyl „národní buditel“ v klasickém slova smyslu – z jeho textů je patrný odstup od stereotypů i mýtů všeho druhu, včetně rádoby shovívavých – ve skutečnosti tragikomických – romantických schematizací Romů.

Literární texty publikoval od 70. let – tím nejvýznamnějším a také nejpřekládanějším (dosud byl přeložen do 30 jazyků včetně češtiny) je román Füstös képek (u nás vyšlo pod názvem Krajina zahalená dýmem v překladu Jiřího Milana), autobiografický text, jenž podle mnohých zprostředkovává výjimečně emický vhled do každodenního života Romů. Mnoho kladných ohlasů ze zemí Evropy bylo korunováno významnou maďarskou literární cenou Józsefa Attily, kterou Lakatos získal v roce 1976, znovu pak v roce 1993.

Ve své pozdější tvorbě se zaměřil především na pohádky, ale publikoval i několik dalších románů, například román Akik élni akartak (Ti, kdo chtěli žít, 1982), který později také zdramatizoval, či básnické sbírky (Tenyérből mondtál jövendőt – Četlas mi budoucnost z dlaně, z roku 1998).

Za svého života se Menyhért Lakatos věnoval i mnoha „proromským“ aktivitám – spoluzakládal Cikánský kulturní spolek, pravidelně přispíval do romských magazínů, byl členem romské samosprávy.

Nestor „romské literatury“ (je-li třeba tohoto vymezení) v Maďarsku zemřel ve věku 82 let.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

redakce,

Těžko říct, stejná fotografie je spojována s jeho jménem i jinde na internetu (například: babelio.com). Ale vyměnili jsme ji, viz také irodalmijelen.hu.

Hugo Haas,

Na fotografii není Menyhért Lakatos.