Urban, Otto M.; Vrba, T.; Vrbová, J.: Edvard Munch. Být sám. Obrazy-Deníky-Ohlasy

Urban, Otto M.; Vrba, T.; Vrbová, J.
Edvard Munch. Být sám. Obrazy-Deníky-Ohlasy

recenze beletrie zahraniční

Nakladatelství Arbor vitae připravilo pod vánoční stromeček krásnou publikaci věnovanou norskému expresionistovi Edvardu Munchovi s příznačným názvem Být sám. Jak napovídá podtitul Obrazy, deníky, ohlasy, kniha chce ukázat nejen osobnost Edvarda Muncha a jeho dílo, ale i vliv na české prostředí.

Otto M. Urban; Jarka Vrbová; Tomáš Vrba: Edvard Munch. Být sám. Obrazy-Deníky-Ohlasy, Arbor vitae 2007, 338 stran  

Nakladatelství Arbor vitae připravilo pod vánoční stromeček krásnou publikaci věnovanou norskému expresionistovi Edvardu Munchovi s příznačným názvem Být sám. Jak napovídá podtitul Obrazy, deníky, ohlasy, kniha chce ukázat nejen osobnost Edvarda Muncha a jeho dílo, ale i vliv na české prostředí.

Úvodní studie Otto M. Urbana nazvaná Ráj bolesti mapuje milníky malířova osobního i uměleckého života. Munchův medailon je zakončen sérií autoportrétů od roku 1881 do roku 1942, které plasticky dokreslují jednotlivé životní etapy.

Druhou část knihy tvoří Munchovy deníky. Munch si psal nejrůznější poznámky celý svůj život již od třinácti let, záznamy většinou nijak nedatoval a část z nich uspořádal sám do dvou výborů Fialová kniha a Deník šíleného umělce. Po malířově smrti byly objeveny stovky sešitů, které postupně přešly do majetku Munchova muzea. První reprezentativní výbor těchto záznamů vyšel až v roce 2000 díky dánskému badateli Poulu Eriku Tøjnerovi. Český výbor je unikátní v tom, že do něj překladatelka Jarka Vrbová zařadila i texty, které dosud nikdy nebyly zveřejněny, a to ani v autorově rodné zemi.

Munchovy zápisky jsou překvapivě otevřené, bez iluzí se v nich autor vyjadřuje o sobě i světě. Fialová kniha obsahuje autorovy postřehy z pobytu ve Francii a líčení epizod z prostředí intelektuálních kruhů severských umělců tzv. Kristiánské bohémy. Deník šíleného básníka se točí okolo Munchova milostného vztahu. Deníkové záznamy opět uzavírá série maleb a také reprodukce deníkových záznamů, jejichž syrové grafické ztvárnění dokresluje otevřenost Munchových slov.

Edvard Munch se představil v roce 1905 i v Praze na souborné výstavě pořádané SVU Mánes v Kinského zahradě. Muchovo dílo bylo v českém prostředí však známé již předtím, jak ukazuje studie Otto M. Urbana a následně rozsáhlých výbor z dobových kritik. Jednatřicet textů reflektuje Munchův vliv na domácí umělecké prostředí. Ve výboru nechybí texty osobností okolo Moderní revue jako Jiří Karásek či Miloš Marten, pro něž byl Munch obrovskou inspirací, zastoupena je i odlišná větev tehdejší kritiky reprezentovaná F. X. Šaldou. „Na počátku naší cesty stál Munch. Na začátku naší odvahy k vlastním projevům měli jsme štěstí, že to byl právě Edvard Munch“ píše Emil Filla, představitel sdružení Osma, pro které byl Munchův umělecký pohled průlomový.

Mnohovrstevnatost pohledu na Muncha je jednoznačnou předností, kniha dovoluje čtenáři, aby si vybral třeba jen jednu z jejích částí nebo se nechal unést reprodukcemi maleb či desítkami dobových fotografií, které dělají z knihy atraktivní publikaci nejen o Munchovi, ale o kulturním životě 19. a 20. století.

© Barbora Závodská

 

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 119 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

90%autor článku   61%čtenáři

zhlédnuto 3103x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce