Sandemose, Aksel: Uprchlík kříží svou stopu 1

Sandemose, Aksel
Uprchlík kříží svou stopu 1

recenze beletrie zahraniční

Aksel Sandemose je otcem pojmu Janteloven (zákon Jante), který je dodnes ve Skandinávii symbolem omezené maloměstské morálky.

Aksel Sandemose: Uprchlík kříží svou stopu. Vyprávění z vrahova dětství, přel. Jarka Vrbová, Argo 2008

Aksel Sandemose je otcem pojmu Janteloven (zákon Jante), který je dodnes ve Skandinávii symbolem omezené maloměstské morálky.

Aksel Sandemose (vlastním jménem Axel Nielsen, 1899-1965) se narodil v Dánsku na ostrově Mors ve městě Nykøbing, které se stalo předlohou městečka Jante z autorova nejvýznamnějšího románu Uprchlík kříží svou stopu (En flyktning krysser sitt spor, 1933). Z Dánska Sandemose odešel nejprve na moře, poté do Kanady a nakonec do Norska, odkud pocházela jeho matka. Z námořních zážitků čerpal i v románu Vzpoura na plachetnici Zuidersee (1936), který byl jako jediný v šedesátých letech přeložený do češtiny.

Sandemose debutoval v roce 1923 knihou povídek Fortællinger fra Labrador (Povídky z Labradoru) psanou v dánštině. Ve třicátých letech přišel Sandemose do Norska, svou protiměšťáckou filosofií mu bylo ideologicky blízké sdružení Mot Dag (Vstříc dni), mezi jehož hlavní literární představitele patřil Sigurd Hoel. První norsky psaná kniha En sjømann går i land (Námořník jde na pevninu, 1931), ve které se poprvé objevuje postava Espena Arnakka, znamenala nejen jazykový, ale i tematický zlom. Veškerou autorovu tvorbu třicátých let lze charakterizovat jako vyrovnávání se s dětstvím a poměry v rodném městě.

Dějový vrchol knihy Uprchlík kříží svou stopu je prozrazen hned na začátku, hlavní hrdina a zároveň vypravěč zabil ve svých sedmnácti letech člověka, čtyřicetiletý ženatý muž se dvěma dětmi se ve zbytku textu se snaží svůj čin vysvětlit a ospravedlnit. Espen Arnakke je přesvědčen, že vraha, zlomeného člověka a životního uprchlíka z něj udělala povrchní a omezená morálka rodného města Jante. Dětství a dospívání svázané úzkoprsým městem Jante naučilo Espena potlačovat vlastní osobnost, názory, pocity i sexuální touhy, sexuální frustrace poznamenala jeho vztah k ženám a byla dle vypravěče i příčinou vraždy.

Nepsaný, ale všemi úzkostlivě dodržovaný řád města shrnuje Espen do desatera, které nazývá Janteloven (zákon Jante). Jsou to zákony potírající všechny, kteří vybočují z řady, kteří si myslí, že jsou lepší, chytřejší nebo důležitejší než ostatní. Všeříkající je pátý zákon znějící „Nebudeš si nikdy myslet, že víš víc než my."

Žánrová nejednotnost textu podtrhuje charakter vypravěčova vyznání koncipovaného jako proud vědomí. Důležitým momentem knihy je vlastní reflexe psaní, které je cestou vyrovnání se s minulostí, analýzou vlastní duše.

Pojem Janteloven symbolizující omezenou maloměstskou morálku je ve Skandinávii dodnes živý. V rozhovorech na téma Jante ale nezapomněl Sandemose nikdy dodat, že před zákony Jante se nedá utéct, tento zákon existuje všude, na čínském venkově, ve městě, kde má každá ulice nebo čtvrť takový svůj zákon, ale především v nás samých.

© Barbora Závodská

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 118 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   58%čtenáři

zhlédnuto 3340x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce