Auster, Paul: Brooklynské panoptikum

Auster, Paul
Brooklynské panoptikum

recenze beletrie zahraniční

Všechny romány Paula Austera, ohlášeného hosta červnového Festivalu spisovatelů Praha, jsou mimořádně čtivé; s jasným příběhem a přitažlivou, mnohdy detektivním mystériem oplývající zápletkou.

 

Paul Auster oslavuje komunitu obyčejných lidí
Paul Auster: Brooklynské panoptikum, přel. Barbora Punge Puchalská, Prostor, Praha 2007, 252 stran

Své knihy situuje jeden z nejvýznamnějších současných amerických romanopisců Paul Auster takřka bezvýhradně na newyorský Manhattan či do přes řeku ležícího Brooklynu, kde sám několik desítek let žije. Všechny romány ohlášeného hosta červnového Festivalu spisovatelů Praha jsou mimořádně čtivé; s jasným příběhem a přitažlivou, mnohdy detektivním mystériem oplývající zápletkou. Hrdiny jsou dobře situovaní běloši, ani moc bohatí, ale ani příliš chudí. Žijí v New Yorku a čas od času si vyrazí půjčeným autem na krátkou dovolenou do Nové Anglie. A na venkově se často přihodí cosi, co nenávratně změní jejich životy.

Náhoda totiž u autora Newyorské trilogie hraje důležitou úlohu - a je určujícím prvkem i v životě šedesátiletého pojišťovacího agenta Nathana Glasse, který se přistěhuje do brooklynské čtvrti Park Slope. Už je v důchodu, trpí rakovinou, před časem se rozvedl s manželkou a dcera s ním proto nemluví. Zdálo by se, že ho už mnoho nečeká, ovšem tu zasáhne osud: v malém antikvariátu Glass narazí na synovce Toma Wooda, který je na tom dost podobně. Nemá přítelkyni, zato mu přebývá třicet kilo. Nedokončil doktorát na prestižní univerzitě, místo toho šel pracovat jako taxikář. Teprve poté se na něj usměje štěstí: prodejce vzácných tisků Harry Brightman mu nabídne místo. Aby byl výčet úplný, je potřeba zmínit ještě Glassovu takřka desetiletou neteř Lucy, která se jednoho dne zaklepe na dveře Tomova bytu. Je léto roku 2000, Ameriku vede demokratické duo Clinton – Gore, vládne všeobecný blahobyt a na Manhattanu pořád stojí ony dva blyštivé mrakodrapy. Brooklynské panoptikum není příběhem života Nathana Glasse – o jeho minulosti se mnoho nedozvíme, o názorech či zážitcích ještě méně. Zato je zdatný vypravěč životů jiných.

Na stránkách jeho deníku figurují hlavně lidé kolem něj: Tom, o jehož štěstí se Nathan tak snaží, Lucy, jež utekla z domova kvůli sektářskému nevlastnímu otci, a Harry Brightman, který se zaplete do nebezpečného obchodu s falešným rukopisem Hawthornova Šarlatového písmene. Glassovi se vždycky povede problémy zdárně vyřešit. Někdy za přispění štěstí, někdy dílem náhody, většinou docela přirozeně prostými lidskými argumenty. Přežije i další zdravotní komplikace a na oslavu života se rozhodne založit si malou společnost na vydávání životopisů obyčejných lidí, po kterých by jinak nic nezbylo.

Kniha je kronikou jednoho malého sousedství. V tom se Brooklyn plný fascinujících typů - kteří chodí nakupovat a pro kávu do místního obchodu - liší od chladného anonymního Manhattanu. Auster už si koneckonců takovou polohu plnou pohody a zdánlivého nicnedělání vyzkoušel, když napsal scénář k filmu Smoke. Postavy jsou i tentokrát veskrze kladné, až se někteří (čeští) recenzenti podivují, že tentokrát to autor s čtenářskou vstřícností a „lidičkováním“ přehnal. To už záleží na nátuře, nicméně Auster každopádně píše s erudicí a řemeslně dokonalou formou.

Idylu, v níž se Glassovi nakonec povede smířit i s dcerou, jako by nemohlo narušit vůbec nic. Ale v tu chvíli zasáhne náhoda do jeho osudu podruhé. Kniha končí přesně v osm hodin ráno 11. září 2001, kdy jde Glass k přítelkyni, která pracuje na Manhattanu. Za čtyřicet minut se jeho život zbortí jako domeček z karet, ovšem jeho firma na biografie "malých" lidí možná bude v příštích měsících díky téměř třem tisícovkám obětí útoku na WTC docela dobře prosperovat. Brooklynské panoptikum je tak knihou o tom, jak velká historie brutálně ovlivňuje životy těch, kteří s ní nemají nic společného. Je románem o 11. září 2001 – ovšem nikoli o smrti těch, kteří v ruinách zahynuli, ani o traumatech, jež prožívají ti, kteří přežili či někoho ztratili. Je to příběh o ztracené jistotě běžných Američanů, kterou už od onoho osudného dne nikdy nenabyli. V tom dostává hledání štěstí, naděje a komunity zpětně mnohem mrazivější kontext.

© Richard Olehla, psáno pro Aktuálně.cz
na iLiteratura.cz se souhlasem autora

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 143 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   60%čtenáři

zhlédnuto 6127x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce