Le Goff, Jacques; Schmitt, Jean-Claude: Encyklopedie středověku

Le Goff, Jacques; Schmitt, Jean-Claude
Encyklopedie středověku

recenze historie

Výjimečná encyklopedie, jejíž jednotlivá hesla jsou psána spíše jako eseje; z nichž některé byly publikovány i samostatně.

 

Jacques Le Goff; Jean-Claude Schmitt: Encyklopedie středověku, přel. Lada Bosáková et al., Vyd. 2., Praha : Vyšehrad, 2008, 935 stran

Už první vydání kolektivního díla předních evropských (především francouzských) historiků Encyklopedie středověku u nás vyvolalo velký čtenářský ohlas. Recenze byly nadšené až oslavné, snad s jedinou výjimkou rezervované reakce Martina Nodla. Za všechny uvedu historičku Marii Koldinskou, která knihu podle mne právem označila za imponující encyklopedické dílo. Dokonce už i druhé vydání této publikace stihli někteří recenzenti (někdy i ti samí) pochválit. Pro ty, kteří ještě knihu nějakým nedopatřením neznají, tedy společně s ostatními recenzenty zopakuji, že se jedná o výjimečnou encyklopedii, jejíž jednotlivá hesla jsou psána spíše jako eseje; z nichž některé byly publikovány i samostatně.

Jaká hesla kniha obsahuje? Každé ze substantiv v následujícím souvětí představuje v knize jedno samostatné heslo: Encyklopedie středověku pojednává o tom, jak JEDINEC ve STŘEDOVĚKU, ať to byl KRÁL, patřil ke ŠLECHTĚ, k ŘEMESLNÍKŮM nebo se živil PRACÍ na POLI, prožíval svoji KAŽDODENNOST; jaké používal PENÍZE a k čemu pro něj byl dobrý LOV, jaké bylo jeho STRAVOVÁNÍ a jak si organizoval ČAS; jaké měl SNY; co pro něj znamenala VÍRA v BOHA, ĎÁBLA a ANDĚLY; jak se vztahoval ke ZVÍŘATŮM, PŘÍRODĚ a VESMÍRU, k TAJEMNU a k ONOMU SVĚTU.

Encyklopedie středověku ovšem obsahuje přes 80 hesel, která se všechna do jednoho souvětí nevejdou. Encyklopedie pokrývá velmi odlišné oblasti: některá hesla se týkají myšlení a cítění (hesla Rozum, Dvorská láska), vztahům k Byzanci a islámu, další pak společenské organizace (Feudalismus, Svoboda a otroctví). Některé z pojmů jsou novověké novotvary (či zpětně vytvořené kontrukce), které by v této podobě středověcí lidé nechápali. Větší část hesel ale naopak tvoří analýza pojmů a slov, kterým středověcí lidé rozuměli a která používali. Podobně jako autoři cenné starší české publikace Slova a dějiny také autoři Encyklopedie středověku většinou na abstraktnější rovině s pomocí etymologického zkoumání zjišťují, jak se v průběhu středověku s proměnou mentality a vývojem státní organizace či společenských struktur proměňoval význam některých pojmů, ale také jak se liší význam těchto pojmů napříč dějinami historického bádání. Jestliže čeští lingvisté například ukázali, jak se význam slova „koruna“ postupně rozšiřoval od označení předmětu přes symbol královské moci až k označení středověkého státu, pak autoři Encyklopedie poukazují třeba na souvislosti významových proměn pojmu neřest a hřích s posuny ve struktuře středověké společnosti: do 13. století byla prý hlavní neřestí pýcha, „hřích typicky feudální“, pak však začíná být jako minimálně stejně závažná hodnocena lichva, což koresponduje s rostoucím významem peněz a vzestupem třídy obchodníků a bankéřů, pro něž je lichva takřka „profesionálním hříchem“. V 15. století už je lichva zřejmě hříchem významnějším než pýcha. Jiným příkladem je lenost: ta byla po celá staletí hříchem mnichů, ale rovněž ve 13. století se její pojetí laicizuje a význam slova posléze zahrnuje všechny hříchy související se zahálkou, která začala být společností nadevše oceňující aktivitu vydávána za „matku všech neřestí“.

Velká pozornost je věnována středověkému symbolismu, nejen v samotném heslu Symbol, ale také v mnoha dalších. Pozoruhodnou sémantickou analýzu čtenář najde třeba v heslu Lov: k lovení se používal buďto pes jako domácí zvíře v divoké přírodě, nebo dravý pták jako jen částečně vycvičené divoké zvíře v kultivovaném prostoru. V lovu šlo tedy podle této interpretace především o vymezování symbolického prostoru, což mělo zásadní přínos pro dobré fungování společnosti.

Mnohá z hesel se navíc týkají nejen středověku, ale obecných otázek, o které se zajímají minimálně všechny humanitní discipliny. Například heslo Střed a periferie je asi nejlepší text, který byl dosud o této pojmové dvojici, široce používané i mimo oblast historického bádání, česky publikován. A samotné heslo Středověk přitom vzhledem k žánru encyklopedie začíná vskutku neobvykle: „středověk neexistuje…, je umělým výtvorem, konstrukcí a mýtem“. S nadsázkou můžeme uzavřít, že v podání Encyklopedie středověku je tento mýtus velmi dobře vymyšlen a skvěle se o něm čte.

© Jan Lukavec
článek byl odvysílán v pořadu Mozaika na stanici ČRo 3 - Vltava
na iLiteratura.cz se souhlasem autora a ČRo 3 - Vltava

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 116 čtenářů.

Diskuse

Vložil: sasa, 26.10.2008 22:48
Le Goff, Jacques; Schmitt, Jean-Claude: Encyklopedie středověku
jetly vám to nevad já sem goffová
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

60%čtenáři

zhlédnuto 4303x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce