Krasznahorkai, László

Krasznahorkai, László

portrét beletrie zahraniční

László Krasznahorkai (* 1954) patří k nejvýznamnějším a nejosobitějším maďarským prozaikům.

 

László Krasznahorkai (* 1954) patří k nejvýznamnějším a nejosobitějším maďarským prozaikům. Ve své tvorbě upoutal především silou výpovědi a pronikáním k podstatě bytí.

Pro tvorbu tohoto autora jsou charakteristické velmi prokomponované větné struktury, které nás uvádějí do světa barokní rétoriky mající v maďarské literatuře bohatou tradici. Ontologické otázky, v prvních dílech dějově více situované do komunistického Maďarska (a potažmo střední Evropy), se v další tvorbě sice ocitají mimo tuto oblast, neboť autor děj svých knih stále častěji zasazuej do prostředí Dálného Východu (Mongolsko, Čína, Japonsko). Tento únik z domácího prostředí je ale pouze zdánlivý: cizí prostředí naopak umocňuje, s větším kontrastem a hlouběji odhaluje smysl bytí a jeho paradoxy v(e střední) Evropě. Tón, kterým Krasznahorkai píše, bývá rovněž nazýván katastrofickým. Ten se v prózách, odehrávajících se v prostředí Dálného Východu, stále jasněji vyhraňuje jako určité odloučení od původní harmonie mezi člověkem, přírodou a božím řádem.

V českém překladu vyšel roku 2003 román Satanské tango (1985). Z autorovy tvorby patří k nejznámějším román Melancholie odporu (1986), sbírka povídek Vězeň z Urgy (1992) a román Válka a válka (1999), které byly přeloženy do desítky jazyků.

© Simona Kolmanová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.