Wray, John: Lowboy

Wray, John
Lowboy

recenze beletrie zahraniční

Newyorská podzemka je svět sám pro sebe, a tak není divu, že figuruje v bezpočtu literárních děl. Jedním z nich je i Lowboy od amerického prozaika Johna Wraye.

Bezcílné putování podzemními tunely
John Wray: Lowboy. Farrar, Strauss & Giroux, 3 March 2009, 258 stran

Newyorské metro je největší podzemní dopravní systém na světě. Celková délka tratí činí 369 kilometrů, na nichž je 422 stanic. Vlaky jezdí nepřetržitě, 24 hodin denně a 365 dní v roce a celkový počet pasažérů činí skoro dvakrát tolik, než součet všech ostatních podzemních dopravních systémů v USA. Najdeme tu zástupce prakticky všech sociálních tříd i etnických skupin: jen ti opravdu nejbohatší si mohou dovolit stát v neustálých manhattanských dopravních zácpách. Metrem jezdí businessmani na Wall Street i bezdomovci z Bronxu do Brooklynu. Newyorská podzemka je prostě svět sám pro sebe, a tak není divu, že figuruje v bezpočtu literárních děl. Jedním z nich je i Lowboy od amerického prozaika Johna Wraye.

Wray se narodil roku 1971 do rodiny Američana a Rakušanky a žije v Brooklynu. Doposud vydal dva romány, Right Hand of Sleep (2001) a Canaan's Tongue (2005). V debutu se Wray inspiroval rodnou vlastí své matky a jejím slavným rodákem Josephem Rothem: příběh se odehrává roku 1938, kdy se po 19 letech strávených na vojně na Ukrajině vrací do rodné rakouské vísky hlavní hrdina Oskar. Mladý vdovec se zamiluje do Else, místní vyděděné svobodné matky. Brzy se ovšem ve vesnici objeví i její bratranec Knut a Oskar zjistí, že mezi oběma příbuznými existuje pouto pevnější a temnější, nežli je obvyklé. Kritika knihu charakterizovala jako milostný trojúhelník ve stínu Hitlerova anšlusu, ovšem podstatnou roli zde hrají i Oskarovy vzpomínky na minulost – první světová válka, sebevražda otce, smrt manželky i násilná kolektivizace ukrajinského venkova.

Jestliže debutem Wray zabrousil do méně obvyklých středoevropských vod, jeho druhý román Canaan's Tongue se už přímo dotýká amerických dějin. Jde o příběh vyprávěný ve stylu Sternova Tristrama Shandyho či Pynchonova románu Mason & Dixon, který se odehrává roku 1863 na řece Mississippi. O té psal i Mark Twain, jenž však temné rysy své doby skrýval pod vrstvou sarkastického humoru a dětských taškařic. Wray se líčením poměrů na americkém Jihu blíží spíše McCarthyho Krvavému poledníku: vypráví o partě zabijáků vedených historickou postavou, kazatelem Johnem Murrellem (Wray jeho jméno komolí na Morelle), přesvědčivým, avšak morálku naprosto postrádajícím člověkem. Příběh je vyprávěn retrospektivně: začíná Morrellovou smrtí, kterou líčí očitý svědek, jedna z vedlejších postav. Canaan's Tongue byl New York Times vyhlášen jednou ze 100 nejlepších knih roku a Wrayovy umělecké kvality potvrdila i agentura Granta, jež jej v roce 2007 zařadila do svého výběru Nejlepších mladých amerických prozaiků, po bok například Jonathana Safrana Foera, Nicole Kraussové či Garyho Shteyngarta.

Lowboye vydá prestižní nakladatelství Farrar, Strauss & Giroux na začátku března 2009, určitě jej bude provázet reklamní kampaň i šňůra autorských čtení. Podle poznámky na záložce jde o přitažlivé téma: protagonista, šestnáctiletý Will Heller, který si nechává říkat Lowboy a trpí paranoidní schizofrenií, nasedne jednoho dne na newyorské metro a jede zachránit svět před globálním oteplováním. Willa právě propustili z osmnáctiměsíční hospitalizace a je pod stálým dohledem lékařů i matky, takže je po něm brzy vyhlášeno pátrání. Román tak má dvě narativní roviny, obě v er-formě: v jedné sledujeme Willovo putování, v druhé jsme svědky série rozhovorů mezi detektivem Ali Lateefem a Willovou matkou Violet. Detektiv je zprvu přesvědčen, že Will je nebezpečný, ovšem s postupem pátrání se začne soustředit spíše na Violet: právě v její osobě se skrývá klíč k pochopení Willovy anamnézy.

Na své cestě Will několikrát opustí podzemí, a vždycky je to kvůli dívce. Jednou jej málem svede narkomanka, jindy Will zaplatí ukradenými penězi za sex s prostitutkou, ale hlavním motivem jeho cesty zůstává spolužačka Emily, která před dvěma lety jen o vlásek unikla smrti, když ji Will shodil do kolejiště metra před přijíždějící vlak (motiv jeho jednání se dozvíme postupem knihy – je banální: Emily jej chtěla políbit a on tehdy nechtěl). Právě touha po Emily je Willovým prostředkem k záchraně světa před zkázou. Když se mu ji nepovede naplnit, nemá už smysl dál žít: svět tak – alespoň pro Willa – končí v plamenech.

Lowboy je velmi ambiciózní kniha. Čtenář má sledovat, jak jsou Willovy kognitivní funkce ovlivněny postupující atakou choroby; v paralelní rovině má trnout očekáváním, zdali se detektivovi a Violet povede Willa najít včas. Avšak v autorově metodě cosi drhne: Will je až do konce schopen relativně racionálního uvažování, přeludy jej nikdy neovládnou natolik, aby se jeho vnímání změnilo k nepoznání – a to je už 14 dní bez léků. Jediným tajemstvím celého příběhu je pak Willova rodinná anamnéza – chorobu totiž zdědil po své matce, která detektivovi rafinovaně, i když občas možná nevědomky brání, aby jejího syna zachránil. Román vlastně nemá katarzi, Willova smrt na konci je jakoby navíc – ačkoliv autorovi zřejmě nic jiného nezbývalo, protože jinak by román asi nedokázal završit. Co se stane s rodící se romancí mezi detektivem a Violet, se už vůbec nedozvíme. Zhruba od poloviny čtenář tuší, že se až do konce nic nového nepřihodí – Will bude dál unikat a detektiv si bude ještě chvíli povídat s Violet, která mu bude zprostředkovávat útržky z Willova i svého minulého života. Nastalou nudu nedokáží přehlušit ani docela zajímavé reálie z newyorského metra. Daleko zajímavější by mohl být Wrayův druhý román.

© Richard Olehla

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 89 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   56%čtenáři

zhlédnuto 2483x

štítky k článku

Inzerce