Ve dnech 6.-7. října 2008 se v Praze konala mezinárodní vědecká konference na téma Úloha české inteligence ve společenském životě Bulharska po jeho osvobození r. 1878, jejímiž hlavními organizátory byly Velvyslanectví BR v ČR a Bulharský kulturní institut ve spolupráci s Filozofickou fakultou a Ústavem slavistických a východoevropských studií při Karlově univerzitě v Praze, Slovanským ústavem AV ČR a Fakultou historie Sofijské univerzity sv. Klimenta Ochridského. Na tomto vědeckém fóru vystoupilo dvaadvacet předních badatelů z Bulharska a České republiky, kteří se zabývají česko-bulharskými vztahy. Hned po zahájení konference byl vzdán hold dvěma významným účastnicím z řad české bulharistiky, dr. Daně Hronkové a dr. Růženě Havránkové.

Referáty byly rozděleny do tematických bloků. První vystoupil známý historik prof. Jan Rychlík, jenž se zaměřil na úlohu českého faktoru v boji mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem o vliv v Bulharsku po osvobození r. 1878. Kulturní úlohu české inteligence v Bulharsku zkoumaly příspěvky doc. Iskry Baevy a dr. Růženy Havránkové; všímaly si mj. i otázky motivace samotných Čechů. Problematice novoslovanství (neoslavismu) ve vztahu k česko-bulharským stykům se věnovala doc. T. Gotovska-Henze; podrobněji pojala dva životní příběhy – Slováka Bohdana Pavlů a Čecha Vladimíra Síse. Doc. Vladimir Penčev se soustředil na typologii české invaze do Bulharska. Zajímavé jazykovědné otázce se věnovala doc. Margarita Mladenova – zkoumala různá užití přívlastků „naroden“ („národní/lidový“) a „nacionalen“ („národní“) v oficiálních názvech základních institucí mladého bulharského státu.

Odpolední blok prvého dne zahájili prof. Kina Vačkova a dr. Veselin Vačkov referátem o významném českém novináři Emilu Čermákovi-Kozákovi (v letech 1893-1895 prvním šéfredaktorovi Lidových novin), který sice v Bulharsku prožil více než dvacet let, ale jeho činností v tomto období se dosud nikdo nezabýval. Další dva příspěvky měly uměnovědný charakter. Doc. Ruža Marinska se věnovala památce malířky a kreslířky Anety Hodinové (účastníci konference o ní shlédli i dokumentární televizní film); prof. Elisaveta Vălčinova-Čendova se zabývala vlivem českých hudebníků na bulharskou hudební kulturu. O bulharské literatuře a etnografii v pracích Josefa Antonína Voráčka promluvila dr. Dana Hronková. Na závěr prvního dne zazněl referát doc. Žoržety Čolakové o tzv. českém „tahu štětcem“ na tvůrčím portrétu básníka Penča Slavejkova; autorka v něm hledá skryté intertextuální spojitosti s poezií Jaroslava Vrchlického.

Druhý den konference otevřel jazykovědný příspěvek prof. Hany Gladkové, nazvaný Česko-bulharský diskurz A. Teodorova-Balana. Dr. Miroslav Kouba analyzuje zprávy a komentáře o osvobození Bulharska a procesu postupného obnovení bulharské státnosti na stránkách Národních listů. Téma reflexe politické události v českém periodickém tisku si zvolila i dr. Krasimita L. Marcholeva – všímá si ohlasu sjednocení Bulharského knížectví s Východní Rumelií v Národní politice, Pražském deníku a Národních listech. Dr. Ljubomira Solenkova zkoumá činnost Spolku bulharsko-československé vzájemnosti, který byl založen na přelomu let 1918-1919 v Sofii a působil až do r. 1951. Dr. Jaroslav Otčenášek ve svém příspěvku sleduje, jak se v různých historických obdobích měnil zájem české etnografie a etnologie o Bulharsko.

V odpolední části vystoupil nejprve prof. Panajot Karagjozov, který pojednal o zařazení bulharské ústní slovesnosti a písemnictví do kontextu slovanského a celoevropského vývoje v díle Jana Máchala a Franka Wollmana. Oživení svou jinakostí přinesl příspěvek doc. Martiny Bečvářové, která promluvila o činnosti Františka Vítězslava Sklípka. Tento učitel matematiky a deskriptivní geometrie působil celý svůj život na různých středních školách v Bulharsku a Makedonii. Doc. Ani Zlateva se ve svém referátu zabývá snahami novináře a publicisty Vladimíra Síse o vytváření nového image Balkánu. Dalšímu pedagogovi, přednášejícímu v Bulharsku matematiku, geometrii a fyziku, Vladislavu Šakovi se věnoval dr. Marcel Černý. Soustředil se však především na jeho překlady z bulharské poezie a přínos na poli česko-bulharských kulturních vztahů. Dvě závěrečná vystoupení se věnovala Ruse. Dr. Ivana Srbková v referátu Češi v Ruse a Češi o Ruse hodnotí, jak toto město na Dunaji zachytili ve svých literárních pracích čeští intelektuálové; všímá si rovněž zdejšího působení českých učitelů a podnikatelů. Mgr. Diana Marinova se zaměřila na postavení české kolonie v Ruse v kontextu celé česko-slovenské kolonie v Bulharsku.

Konference Úloha české inteligence ve společenském životě Bulharska po jeho osvobození ukázala, že otázka české pomoci Bulharsku je stále živá, dokonce v době současné kulturní integrace v Evropě nabývá na aktuálnosti. I po organizační stránce se jejím účastníkům dostalo plného komfortu; při zahájení obdrželi mj. sborník resumé všech referátů. To jistě usnadnilo diskusi, které bylo věnováno dostatečně prostoru vždy po dvou až čtyřech příspěvcích. Slavnostní zakončení, při němž současně proběhla vernisáž dvou dokumentárních výstav, se konalo v galerii Bulharského kulturního institutu. První výstava se tematicky váže k tomuto vědeckému fóru – pojednává o zakladatelích bulharské archeologie bratrech Škorpilových; druhá představuje staré mapy Evropa o Bulharsku.
Zbývá ještě dodat, že sborník z konference vyjde do konce roku...

Na fotografii velvyslanec BR v ČR Zdravko Popov (s mikrofonem), vedle něho ředitel BKI v Praze Bojan Pančev.