Fučíková, Renáta: Jan Ámos Komenský

Fučíková, Renáta
Jan Ámos Komenský

recenze dětská

Kniha zprostředkovává životní příběh Jana Amose Komenského od narození až ke konci jeho životní cesty, činí tak ovšem na pozadí evropských dějinných událostí včetně historie všedního dne i v kontextu úctyhodného díla, které Komenský vytvořil. Celostránkové ilustrace velkoformátové publikace, realistické a zároveň prosycené symboly, jsou rámovány vhodně zvolenými citacemi z díla J. A. Komenského.

Comenius slovem i obrazem
Renáta Fučíková: Jan Amos Komenský. Comenius. Překlad z českého originálu Markus Pape, Anna Bryson. Práh, 2008, 48 stran formátu 240x320 mm.

Česká obrázková knížka pro děti a mládež zažívá od poloviny 90. let 20. století svoji renesanci. K výrazným autorským osobnostem se vedle Petra Síse či Petra Nikla řadí Renáta Fučíková. Na poli dětské literatury se Fučíková již dávno etablovala jako vynikající ilustrátorka, která získala řadu domácích i mezinárodních ocenění; v posledních letech se však profiluje i jako svébytná autorka. V nakladatelství Práh vznikla z její iniciativy edice Největší Češi, jejímž cílem je zmapovat osudy a význam osobností, jež se výrazně zapsaly do českých dějin. Po Karlu IV., jehož příběh k ilustracím Fučíkové napsala Alena Ježková, následoval titul Tomáš Garrigue Masaryk, kde Fučíková vytvořila nejen obrazovou, ale i textovou část publikace. Knížka Jan Amos Komenský, již vydalo nakladatelství Práh na podzim 2008, je rovněž autorským počinem Renáty Fučíkové.

Fučíková je v prvé řadě erudovanou výtvarnicí a k textové složce přistupuje ovlivněna touto tvůrčí zkušeností – s pokorou, smyslem pro charakterizační detail, výrazovou prostotou, úsporností a emocionální účinností. Podtitul Život v obrazech vystihuje pouze jednu z rovin publikace. Fučíková zprostředkovává životní příběh Jana Amose Komenského od narození až ke konci jeho životní cesty, činí tak ovšem na pozadí evropských dějinných událostí včetně historie všedního dne i v kontextu úctyhodného díla, které Komenský vytvořil. Pamatovala na torzovité historické povědomí mladších recipientů, vyvarovala se však nebezpečí encyklopedické nezáživnosti, v niž mohla vyústit snaha obsáhnout všechny aspekty aktivit a životních zvratů Komenského. Autorka nepřetěžuje zbytečnými historickými fakty, ale pro přiblížení dějinných a osobních mezníků používá textovou i výtvarnou zkratku. Světadíl rozdělený odlišnou náboženskou vírou je tak lapidárně zobrazen v podobě mapy, na níž z úst představitelů politické a náboženské moci i reformátorů zaznívají výroky, vystihující jejich názorovou paletu a reformační proces. Autorka dokáže vtipně využít komiksových prvků a přirozeně je zakomponovat do výtvarné i textové roviny. Někdy působí jako dialogizační oživení v jednolité vypravěčské promluvě, jindy plní roli vnitřního monologu.

Celostránkové ilustrace velkoformátové publikace, realistické a zároveň prosycené symboly, jsou rámovány vhodně zvolenými citacemi z díla J. A. Komenského. Tyto citáty mají obdobnou funkci předělu jako názvy kapitol, mohou však skýtat rovněž určitou interpretační instrukci, metaforické předznamenání děje. Vlídné přijetí Komenského ve Švédsku a jeho práce na Pansofii jsou uvozeny výrokem: „Každého člověka těší soulad – protože sám není ničím jiným než harmonií, zevnitř i zvenčí.“ Obdobná harmonie prostupuje celou publikací, v níž se vyváženě střídají pasáže naučného charakteru s emotivně laděnými místy: věcné informování se Fučíkové daří přesvědčivě skloubit s citově exponovanými momenty. Úmrtí milované manželky Dorotky je vzpomenuto v souvislosti s podepsanými mírovými dohodami, jimiž se Komenskému navždy uzavírá cesta domů. Výjevu z pohřbu, který Fučíková zachytila v temných barvách, dominuje pohled do otevřeného hrobu s prostou, nezdobenou rakví, jako by zde neležela jen oplakávaná žena, ale také zmařené naděje exulanta.

Autorka mistrně pracuje s metaforou a literárními aluzemi: na obálce knihy je Komenský znázorněn s poutnickou holí v jedné a glóbem v druhé ruce, jak vstupuje coby věčný hledač a poutník do labyrintu. Fučíková představuje Komenského jako kněze, pedagoga a především filozofa. S tím koresponduje i její koncepce knížky, která přináší základní potřebné informace, především však sugestivně klade otázky. „Co je tam nade mnou? Co okolo mne? Co je ve mně? Proč dýchám? Proč žiju?“ ptá se malý Jan hned v úvodu, nadepsaném výrokem „Život nám nebyl dán krátký, my ho jen krátkým činíme“. V tomto ohledu knížka svou mnohovrstevnatostí přesahuje horizont dětských čtenářů a může oslovit i starší adresáty.

Její členění do relativně uzavřených chronologických či tematických celků (etapy v životě Komenského, tvorba Komenského) umožňuje volnější pohyb knížkou či samostatnou četbu vybraných pasáží. Vícejazyčnost (text je souběžně vytištěn česky, anglicky a německy; o překlad se postarali Markus Pape, Anna Bryson) koresponduje s názory Komenského na výuku cizích jazyků a vybízí k dalšímu využití. Autorce se podařilo vytvořit historicky pravdivý a umělecky působivý obraz jedné z největších osobností světové pedagogiky.

 

© Milena Šubrtová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 117 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.