Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa

Fabrio, Nedjeljko
Berenikina kosa

recenze beletrie zahraniční

Rozsáhlý román Nedjeljka Fabria nám přibližuje pestré osudy dvou dalmatských rodin v rozpětí od poloviny 19. do počátku 50. let 20. století.

Konec starých časů na Jadranu
Nedjeljko Fabrio: Berenikina kosa (Vlasy Bereniky), nakladatelství Školska knjiga, Zagreb 1999, 402 s.

Román Berenikina kosa patří mezi nejzajímavější knihy, které za posledních 20 let v Chorvatsku vznikly. Rozsáhlá rodinná sága, Fabrio používá termín familienfuge, nám přibližuje složité osudy dalmatských rodin Ziani a Gorma na pozadí národní emancipace dalmatských Chorvatů ve 2. polovině 19. století. Fabrio při líčení životních zápletek užívá metodu dvou časových rovin, které střídavě řadí za sebou. Máme tu tedy v kontrastu snahu o návrat Lucie na počátku 50. let 20. stol. z Itálie do jugoslávské Rijeky, tedy opačným směrem, než bylo v té době běžné, a boje o politické směřování rakouské Dalmácie ve 2. polovině 19. století. Časové roviny se postupně přibližují a v závěru knihy se spojují. Šíře témat, jimiž se Fabrio v románu zabývá, je velmi široká. Podařilo se poměrně dobře navázat na tradici rozsáhlých epických příběhů velikých rodin na pozadí dějinných zvratů, jejichž největší sláva v chorvatské literatuře pochází ještě z dob Miroslava Krleži (rodina Glembay), tedy z doby mezi 1. a 2. světovou válkou.

Dozvídáme se tu tak mnohé o téměř bratrovražedných sporech kolem snah dalmatských Italů a příznivců bývalé Benátské republiky o italizaci Dalmácie. Dalmatští Chorvaté se oproti tomu snažili obnovit trojjediné království Chorvatsko (Dalmácie, Slavonie a Bánské Chorvatsko), byť v rámci Zalitavska. Každodenní hádky a naschvály přerostly do násilného vylučování a fyzického napadání příznivců chorvatské strany při volbách do uherského sněmu. Velmi to připomíná poměry a česko-rakouskoněmecké spory v českých zemích před rokem 1918. Rodina hlavních hrdinů se raději stěhuje ze Splitu do Rijeky a čtenáři s ní prožívají i velmi vzrušená léta 1918–1924, kdy se jednalo o budoucím statutu Rijeky-Fiume. Nakonec většina města připadla Itálii a tento stav se změnil až v roce 1945. V jedné z dalších kapitol, v rámci posunu na časové ose, se zase dostáváme do Černé Hory v průběhu 2. světové války, kde jeden z hrdinů románu, který bojuje na italské straně, zažívá pád Itálie a následné boje s bývalými spojenci-Němci. Velmi silný je již zmíněný popis návratu jedné z hrdinek románu z Itálie do Jugoslávie v nákladním vagónu, v němž shodou okolností potká tajemného muže.

Text románu je doplněn přepisy historických článků z novin (19.–20. století) a zpráv tiskových agentur (po roce 1945), které nějakým způsobem s dějem románu souvisejí.

Ač je narativní struktura velmi jednoduchá, vše se vypráví ve třetí osobě, kniha je velmi ozvláštněna užitím oněch různých časových rovin. Fabriovi se tak podařilo velmi plasticky vyvolat svět 19. i 1. poloviny 20. století, aniž by nudil či se propadal do nějaké národovecké propagandy. Jako podoba záznamu „mrtvého času“ je kniha i velmi dobrým zdrojem informací pro lepší pochopení okolností vzniku novodobé Jugoslávie (v letech 1918–29 Království SHS).

Kniha je doplněna slovníčkem historických událostí a osobností, jenž je hlavně v případech regionálních politiků 19. století velmi důležitý. Dále je připojen druhý slovníček, tentokrát cizích a zastaralých slov, jedná se často o italismy.

© Jaroslav Otčenášek 2008

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 117 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Jiří Hrabal, 12.12.2008 11:48
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Já jsem ani nechtěl polemizovat o překladu. Upozornil jsem na to, protože jsem myslel, že jde o překlep, resp. "nedoklep".
Vložil: redaktor, 12.12.2008 11:26
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Respektuji vaše názory a opravuji název knihy v českém překladu. Upřímně řečeno jsem slovo vlas použil ve smyslu básnickém, nemyslel jsem tím jeden vlas, ale vlasy jako takové, byť v poněkud archaičtějším stylu (a la "dívka s vlasem havraním...").
Vložil: Ivo Fencl, 10.12.2008 20:19
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Nebo Fitzgeraldova povídka Berenika stříhá vlasy - to taky "jde". : -)
Vložil: , 09.12.2008 00:42
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Když si zajdete v Chorvatsku k holiči a řeknete, že chcete "ošišati kosu", garantuju Vám, že se nemusíte obávat, že by Vás skalpovali, nebo že Vám utrhnou jeden vlas... Dokonce se na Vás ani nebudou dívat tak posměšně, jak by se asi dívali v Česku, kdybyste přišel k holiči a požádal, aby Vám "ostříhali... kadeř".
Vložil: , 09.12.2008 00:34
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Comae Berenices se běžně překládá do češtiny jako Vlasy Bereniky, do chorvatštiny jako Berenikina kosa. Jaký je zde důvod být nepřesný? "Kosa" není "vlas", stejně jako to není "kadeř". Berenika jednoduše obětovala své dlouhé VLASY jako oběť.
Vložil: redaktor, 08.12.2008 16:05
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Děkuji za upozornění! Máte pravdu, jedná se o třetí vydání, první bylo opravdu již v roce 1989. Co se týče názvu knihy, pokud bychom měli být skutečně exaktní (byť k tomu vcelku není důvod), nebyl by to ani Vlas Bereniky ani Vlasy Bereniky (patrne Bereniku neskalpovali), ale Bereničina kadeř.
Vložil: Jiří Hrabal, 07.12.2008 15:01
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Jsem sice pouhý příležitostný čtenář chorvatské literatury, nikoli profesionální kroatista, snad mi tedy bude prominuto, že si dovolím připomínku... Chorvatská literatura totiž dostává na stránkách iliteratury novou, "českou verzi" svých dějin. Dočítám se v této recenzi, že "...Berenikina kosa patří... mezi nejzajímavější knihy, které po roce 1991 v Chorvatsku vznikly". Nepřísluší mi polemizovat, zda kniha patří mezi „nejzajímavější knihy“ nějakého období, ovšem tvrdit, že román Berenikina kosa (Vlasy Bereniky, nikoli Vlas Bereniky – bylo by asi komické, kdyby Berenika, manželka krále Ptolemaia III., obětovala za návrat svého muže z války svůj jeden jediný vlas...) vznikl po onom „rozpadovém milníku 91“, je vskutku převratné. Berenikina kosa byla totiž napsána, a dokonce i vydána v osmdesátých letech, tedy v době, kdy jsme ještě jezdili s vízem do Jugošky (první vydání: Zagreb, Znanje 1989). Vydání z r. 1999 je vydáním po deseti letech.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

58%čtenáři

zhlédnuto 3256x

štítky k článku

Inzerce