KomiksFest! revue 03/2009

KomiksFest! revue 03/2009

recenze komiks

Třetí KomiksFest! je za námi, je tedy čas na KomiksFest! revue číslo 3. Nové médium je tak mladé, že se dá očekávat jiná podoba s každým číslem. Nové číslo ale vyloženě přímo odvrhlo předchozí koncept. Materiálů bylo dost zejména díky otištění konečně dokončené kapitoly z léta připravovaného Péráka. Ten je také hlavním tématem celé KomiksFest! revue a nosným pilířem čísla.

KomiksFest! revue 03/2009, Labyrint a Sequence, o.s., 2009, 96 stran.

Třetí KomiksFest! je za námi, je tedy čas na KomiksFest! revue číslo 3. Nové médium je tak mladé, že se dá očekávat jiná podoba s každým číslem. Nové číslo ale vyloženě přímo odvrhlo předchozí koncept. Po předchozích sešitech se prakticky vytratilo více či méně intelektuální povídání, chybí i promo komiksů. Akce jede od začátku do konce.

Materiálů bylo dost zejména díky otištění konečně dokončené kapitoly z léta připravovaného Péráka. Ten je také hlavním tématem celé KomiksFest! revue a nosným pilířem čísla. Bez větší nadsázky se dá dokonce říci, že jeden Pérák vládne všem ostatním uveřejněným komiksům.

Jediné teoretické texty jsou také spojeny s tímto ambiciózním českým projektem (po Krakatitu asi tom největším chystaném). První z nich (od Petra Krejzka) vzpomíná na vznik myšlenky pérákovského komiksu už v časopise Živel v roce 2002. A na peripetie doprovázející jeho vznik.

Možnost prohlédnout si v KomiksFest! revue první kapitolu Péráka za ty obtíže stojí. Hza Bažant (autor Pána času) se ujal zatím velmi slibně vypadajícího scénáře (Morten a Monge) a za „pouhé” dva roky vyprodukoval třicet stránek komiksu.

Příběh je temný nejen vizuálně, ale i scenáristicky. Pérák je hrdina odboje proti nacistům v Praze, a jako takový musí ctít jistá pravidla. Barev je v komiksu málo, čímž jen roste dojem projekce starého filmu. Velkou roli hrají pražské reálie, jejichž komiksové studie dodávají příběhu realističnost (stejně jako dodávaly fotografie Prahy opravdovost Trnkovu a Brdečkovu filmu z roku 1946).

Jako pilotu není Pérákovi moc co vyčíst. Příběh odkazuje na okultistické spiknutí uvnitř SS a český superhrdina (opravdu jediný pravý, jakého jsme kdy měli, i když prý byl až moc na ženské) si bude muset za pomoci pružin poradit nejen s nacisty, ale i s mimozemšťany. Akční hororové sci-fi je žánr vděčný a má mnoho možností. Snad je tvůrci nepromarní.

Poznámka pod čarou - Ke glosování přímo vyzývá místo, kde se začátek Péráka odehrává. Nikde jinde než na pražském Hlavním nádraží. Skoro by se zdálo, že všechny „ambiciózní” české komiksy, které mají něco společného s Labyrintem, se musí odehrávat na dráze. Nebo že by ČD celou tu dobu tajně dávaly peníze i na něco užitečného?

Hektolitry tiskařské černi v KomiksFest! revue vyvažuje příběh V autobuse Tima Molloye (ten bude nejspíš prvním Novozélanďanem, kterému v Česku vyšel komiks). Zatímco v Pérákovi se objevivší mimozemšťan dává jistotu pořádné akce a starého dobrého násilí na hlavním nádraží, Molloyův hrdina nasedne do svého autobusu bez potíží. Mimozemšťané si dojdou až pro jeho vysušenou mrtvolu.

Příběh musí na Středoevropana působit surreálně a znepokojivě, právě tak, jak píše Hibi Matějíček v úvodníku. Jenže pokud si uvědomíme, že autor komiksu žije v Austrálii a nejspíš se párkrát vypravil do pouště, nelze se nad jeho příběhem zas až tak podivovat (zejména došla-li mu na túře voda). Příběh je rozhodně dostatečně divný na to, aby se mohl líbit.

Dozvuky KomiksFest!u v revue představuje rozhovor s Lewisem Trondheimem, který je v zásadě zkrácenou verzí besedy s autorem v rámci programu hlavního večera v NODu. Fotky sice nedokáží dokonale zreprodukovat kreslířovy grimasy a atmosféru, ale i tak je rozhovor příjemně zábavný (podobně jako Trondheimův kraťas o návštěvě Plzně a jejího ORL).

Třetí číslo revue také přináší dokončení Odvážných mladých mužů na visutém laně (Dutka/Korunka). Komiks se sice nemůže chlubit precizní kresbou, ale jak píše v rozhovoru Trondheim: „Pokud bych si měl vybrat dobrý komiks se špatnými obrázky, nebo naopak, vyberu si ten první.” Příběh sice není vrcholem české komiksové scenáristiky, ale téma emigrantů je v naší vlasti evergreenem po celá staletí, a je tedy jen dobře, že se mu věnuje i médium komiksu.

Na závěr zůstává zmínit ještě úvodní komiks kreslířky Toy_Box, který je poctou Británii. Po mckeenovsku tu ztvárnila báseň Teda Hughese Tři dny. Komiks je z celé revue nejbarevnější, a to je asi tak to jediné, co se o něm dá v souvislosti s ostatními napsat.

Třetí revue je tedy venku a je opět razantně jiná oproti předchozím číslům. Pérák sice udal směr, ale i tak je absence většího množství psaného textu přímo do očí bijící. Otázku, zda je to dobře, nebo naopak špatně, si ale musí každý ze čtenářů zodpovědět sám.

Jako roztomilý apendix je u revue přiložena rakouská brožurka plná sklepního humoru. Jmenuje se Spam a jejím autorem je Mailbox Nicolase Mahlera. Konečně se v ní dozvíte, jaká je pravda o dlouhých penisech, které jsou vám denně desetkrát nabízeny.

 

© Richard Klíčník, http://sumarum.wordpress.com

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 117 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

58%čtenáři

zhlédnuto 2109x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce