Žybul, Viktar

portrét beletrie zahraniční

Viktar Žybul (1978) je básník, performátor a literární historik, kandidát filologických věd. Vydal čtyři básnické sbírky, m.j. poemu Rohy hor. Úzce spolupracuje se svou manželkou, básnířkou Věrou Žybulovou, spolu s níž vystupuje v básnických performancích.

 

Viktar Žybul

Viktar Žybul (1978) je básník, performátor a literární historik, kandidát filologických věd. Vydal čtyři básnické sbírky, m.j. poemu Rohy hor. Úzce spolupracuje se svou manželkou, básnířkou Věrou Žybulovou, spolu s níž vystupuje v básnických performancích.

 

Pupek nebe
Nechci být pupkem světa.
Svět i beze mne má dost pupků.
Chci být pupkem nebe.
Vzdušnou jámou a černou dírou
chci být.
Je tam víc volnosti,
víc svobody
je tam.

Představte si:

a moje pupky
a pupky mých pupků
se na vás dívají z nebe.
Nikdo se neschová
před jejich pozorným okem.
Ne, nejsem to já, kdo se rozpouští v oblacích –
to oblaky se rozplývají ve mně!

Teď každý
kdo trefí
prstem do nebe,
trefí do mne
a do mých pupků
a do pupků mých pupků
prstem svým trefí
a já to ani nepocítím.


Cože?
Že nevěříte v mé
    VŠEPUPEČTĚJŠÍ PUPECTVÍ,
        v mé
        NEJPLNĚJŠÍ
NEJPUPKOVĚJŠÍ PUPEKÁČSTVÍ,
        v mé
ARCIPUPKOVÉ ZPUPKNUTÍ?

Tak se zeptejte toho,
kdo si zlomil o nebe prst.

 

* * *
„Jízdenku
nebo život!“
zvolal revizor,
když se ke mně přikradl zezadu.

Srandista!

Taky jsem si zažertoval
a dal jsem mu
život.

 

* * *
Chtěl jsem zabít v sobě
velkého hříšníka.
Ale nešlo mi to,
nedokázal jsem ho tam najít.

Příliš velká tma
je tam
ve mně...

 

Den hygieny
Myli jsme
nebe
sami
svýma rukama
přes den jsme ho drhli na valše
s kusem voňavého mýdla
až na něm vznikaly díry
(ozonové)
sami
svýma rukama
jsme drhli nebe
v noci jsme je máchali
v roztoku účinného
hvězdného prášku
pak jsme je roztáhli nad zemí
aby uschlo

A při tom by se dalo
vzít
zmačkat
a nacpat do pračky
zahraniční výroby!

 

* * *
Sednu si k Ovládacímu Pultu
Galaxie
a useknu si ruce.
Ať všichni vědí,
co je to Svoboda!

 

Zastřel mne
Zastřel mne
svým něžným pohledem
já vím: ty to zvládneš
vždycky jsi uměla trefit
vždycky hned napoprvé
tak už dělej
nabij a střílej
půjdu rád
naproti tvým ranám
a až dojdu
zakryju střílny tvých očí
svými ústy
tak mne doraž

Překlad © Sjarhej Smatryčenka
Text vyšel v časopise Host, číslo 1, r. 2008
na iLiteratura.cz se souhlasem časopisu Host

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 3084x

Inzerce
Inzerce