Collinson, Patrick: Reformácia

Collinson, Patrick
Reformácia

recenze kultura

Vstoupíte-li v některém větším slovenském městě do knihkupectví, dýchne na vás multikulturalita. Už proto na Slovensko rád jezdívám a proto na mne vždy při překročení hranic padne sentiment, že tak snadným rozchodem jsme ztratili část sebe sama.

Patrick Collinson: Reformácia, Slovart, Bratislava 2004.
Richard Pipes: Komunizmus dejiny intelektuálneho a politického hnutia, Slovart, Bratislava 2007.
Norbert Elias: Spoločnosť indivíduí, Kalligram, Bratislava 2006.
Jean Leduc: Historici a čas, Kalligram, Bratislava 2005.
Daniela Dvořáková: Rytier a jeho kráľ :Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský : sonda do života stredovekého uhorského šľachtica s osobitným zreteľom na územie Slovenska, Rak, Budmerice 2003.
Ján Tibenský: Poctivá obec budmerická : starodávna história : každodenný život slovenskej dediny od najstarších čias do začiatku 18. storočia, Rak, Budmerice 1998.

Vstoupíte-li v některém větším slovenském městě do knihkupectví, dýchne na vás multikulturalita. Už proto na Slovensko rád jezdívám a proto na mne vždy při překročení hranic padne sentiment, že tak snadným rozchodem jsme ztratili část sebe sama. V Praze, nemluvě o Brně, Olomouci či Ostravě, se v knihkupeckých domech v koutku krčí pár anglicky psaných knížek, povětšinou beletrie či učebnic ekonomie. Koupit si však někde mezi Florencí a Můstkem v domácím knihkupectví německou, polskou, slovenskou, francouzskou nebo maďarskou historickou knihu je čirou utopií. Na pár jedincích, kteří touží číst to, co za přečtení stojí, není možné postavit distribuční byznys.

To Slováci jsou na tom mnohem lépe než my. Slovenská knihkupectví jsou dnes vpravdě federální. A to nejen tím, že se v nich vedle domácí produkce najde téměř cokoli historického, co v Čechách vychází, ale především tím, že v regálech jsou knihy slovenských a českých autorů, popřípadě slovenské a české překlady historických prací navzájem bez ladu a skladu promíchány. A to samé platí i pro slovenská internetová knihkupectví.

Z toho však plyne pro slovenské čtenáře a nakladatele několik nepříznivých skutečností. Vydat ve slovenštině kvalitní překladovou práci je potíž: domácí čtenáři ji nezaplatí a v Čechách se neprodá ani kus (to naopak čeští nakladatelé si mohou mnout ruce, protože kvalitních knih se na Slovensku dnes často prodá až dvacet procent nákladu). Jediné dvě ryze slovenské překladové ediční řady zaměřené na sociální vědy, v nichž knihy historické hrají prim, dnes vydává maďarsko-slovenský Kalligram a Slovart. Čistá grafická úprava vévodí řadě Fakta minulosti druhého ze zmíněných nakladatelských domů, v níž v poslední době vyšly dvě pozoruhodné práce: Reformácia od Patricka Collinse a Komunizmus. Dejiny intelektuálneho a politického hnutia Richarda Pipese. Obě jsou napsány esejistickým způsobem a obě pojímají zkoumaná témata netradičně. Collins nevnímá reformaci jako ryze náboženskou záležitost a snaží se ji spíše uchopit jako politickou filozofii, s vyhraněnými představami o moci, umění a vědě, přičemž v drobných postřezích ukazuje, že důsledky reformace se v mnohém zásadně lišily od toho, co v ryze náboženském smyslu požadovali Luther či Kalvín. Podle Collinse teprve díky reformaci vznikl moderní stát s kapitalisticky nasměrovanou etikou, čímž autor znovu vrací do reformace Weberovy teze o duchu kapitalismu a protestantské etice. Ještě provokativnější je esej amerického konzervativního historika Richarda Pipese, jehož mnohé knihy je možné číst i v českých překladech. Úvahu o komunismu jako o politickém náboženství Pipes traktuje jako jakýsi nekrolog komunismu. Podle Pipese byl komunismus ve své podstatě zlou myšlenkou, jejíž realizace vyjevila její zhoubnou podstatu. Ačkoli komunismus pracoval s tezí o manipulovatelnosti mas, pád komunismu či jeho eroze ve třetím světě ukázaly, že i ona má své limity a že moderní společnost přirozeně tíhne k demokratickému liberalismu. Eseji je možné vytknout myšlenkovou přímočarost, nutno však dodat, že Pipesovo uvažování o komunismu není kázáním vítěze, neboť autorovy myšlenky v knihách ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století jsou stejně konzistentní jako ideje eseje napsaného v roce 2001.

V maďarsko-slovenském Kalligramu vycházejí knihy ve slovenštině, maďarštině, ale občas i polštině a češtině. Sociální vědy jsou dnes v Kalligramu nejvíce zastoupeny překladovou řadou Anthropos, v níž v posledních dvou letech vyšel například překlad Spoločnosti indivíduí Norberta Eliase či Historici a čas. Koncepcie, otázky, diela od Jeana Leduca. Ten systematickým způsobem analyzuje, jak různí historici a různé historické školy pojímali čas, jak se v historických textech operuje s minulostí a přítomností, a to vše s důrazem na narativní povahu historických textů. Leducova kniha, ačkoli velmi trpí nahlížením na moderní historiografii ryze francouzskýma očima, tak představuje vhodný úvod do historiografické práce a psaní, jež jinak jak české, tak slovenské prostředí postrádají (připomeňme si však, že na Slovensku již před léty vyšel překlad neméně pozoruhodné knihy Paula Veyna Ako písať o dejinách) .

Ve většině slovenských nakladatelských domů, vyjma vydavatelství akademických ústavů a univerzitních pracovišť, však stojí historické knihy mimo hlavní zájem. Občas sice vyjdou práce věnované dějinám 20. století, ale když se objeví kniha o středověku či raném novověku, je to unikum. Kladu si proto otázku, jak se asi na středních školách a především na univerzitách přednášejí "slovenské dějiny" od 12. do poloviny 19. století a co slovenští studenti dnes čtou. Z hlediska vydávaných knih jako by existovala jen Velkomoravská říše (pro dnešní slovenské nacionalisty pravlast "Starých Slováků"), popřípadě rané uherské království a pak až svět slovenských národních buditelů. I proto považuji za skutečné zjevení malé nakladatelství Rak. Před léty tu vyšla výborně synteticky vystavěná práce Jána Steinhübela Nitrianske kniežatstvo, jež opracovává nejen nitranské politické dějiny, ale spolu s tím zkoumá i symbolickou rovinu reprezentace moci, složitý proces pokřesťanštění pohanského obyvatelstva a historickou paměť, vztaženou především k velkomoravskému období. Steinhübelově práci předcházela kniha Daniely Dvořákové Rytier a jeho kráľ, velká sonda do života uherské šlechty za vlády Zikmunda Lucemburského, na níž autorka nedávno navázala knihou Kôň a človek v stredoveku. Mimo pozornost českých historiků pak v Raku ve dvou svazcích vyšla téměř mikrohistorická práce Jána Tibenského Poctivá obec budmerická, popisující materiální kulturu a každodenní život slovenského venkova od raného středověku. Nakladatelství Rak se však neliší od jiných slovenských vydavatelství pouze zaměřením na historickou literaturu, ale i skvostným grafickým provedením knih. K dokonalosti je v tomto ohledu dovedena ediční řada Pramene, v níž jsou ve slovenském překladu vydávány středověké texty uherské provenience: Kronika anonymného notára kráľe Bela, Legendy stredovekého Slovenska, Kroniky stredovekého Slovenska či Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická (nejnověji se zde chystá slovenský překlad iluminované kroniky kostnického koncilu od Ulricha z Richenthalu). V rámci ediční řady Pramene jsou vydávány i prameny k dějinám Slovenska a Slováků, jež v jednotlivých svazcích obsahují překlady aktového, především listinného materiálu středověkého a raně novověkého období. K nim je nejnověji možné přiřadit obdobně koncipovanou výběrovou edici Pramene práva na území Slovenska, jejíž první svazek textů vzniklých do roku 1790 loni na Trnavské univerzitě připravily a vydaly Miriam Laclavíková a Adriana Švecová.

Je tedy dost dobře možné, že překlady pramenů svým způsobem suplují vlastní historickou práci. Možná je to dobře. Protože čím víc budou obyčejní Slováci o sobě vědět prostřednictvím pramenů, o to méně budou náchylní podléhat populistům, kteří za národotvorné považují tradice jánošíkovské, aniž by je na rozdíl od ideologicky konstruovaných mýtů zajímaly skutečné dějiny.

© Martin Nodl
článek vyšel v časopisu Dějiny a současnost 10/2008
na iLiteratura.cz se souhlasem autora i časopisu Dějiny a současnost

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 112 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.