Chabon, Michael: Židovský policejní klub

Chabon, Michael
Židovský policejní klub

recenze beletrie zahraniční

Chabon ve své knize skvělým způsobem vzdává hold drsné škole detektivky. Děj románu se odehrává v aljašském městě Sitka. Před hrozbou holocaustu zde našli své útočiště evropští Židé.

Michael Chabon: Židovský policejní klub., přel. David a Markéta Záleských, Odeon, Praha 2008, 304 stran

Michael Chabon patří mezi přední současné americké autory. Za svůj román Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye získal v roce 2000 Pulitzerovu cenu. Nyní se k českému čtenáři dostává jeho nejnovější kniha nazvaná Židovský policejní klub, jež v originále vyšla v roce 2007 a byla kritiky velmi příznivě přijata. Autor za ni obdržel několik literárních ocenění v žánru sci-fi, včetně cen Nebula, Hugo a Locus.

Děj Chabonova románu se odehrává v aljašském městě Sitka. Před hrozbou holocaustu zde našli své útočiště evropští Židé. Následně jim tu americkou vládou bylo uděleno privilegium samosprávy. Jedním z obyvatel města je i detektiv Landsman. Žije v laciném hotelu, kde se marně snaží umlčet pocit prázdnoty pomocí rozličných alkoholických nápojů. Pak ho ale v noci probudí recepční a oznámí mu, že jeden z hostů byl zavražděn. Landsman se ujme vyšetřování a spolu se svým parťákem Berkem proniká stále hloub do neobyčejně složité záhady. Události se začnou vyvíjet zcela nečekaným směrem, a teprve postupně do sebe vše začíná pomalu zapadat.

Jak již zápletka napovídá, Chabon ve své knize skvělým způsobem vzdává hold drsné škole detektivky. Jeho detektiv Landsman nese typické marlowovské rysy. Jde však o postavu daleko hlubší a psychologicky prokreslenější, a jistě i tragičtější: stárnoucímu policejnímu hrdinovi celý život protekl skrze prsty a on se teď zoufale snaží najít v sobě alespoň nějakou víru, když už ne v sebe, tak alespoň ve svou práci. Landsman se sice skrývá za maskou ironie a sarkasmu, přitom ale silně touží po spravedlnosti a nehodlá se vzdát. I když je vlastně jen ztroskotanec a život se mu před očima rozpadá, cítí, že tahle vražda je pro něj jako detektiva i jako člověka zřejmě poslední příležitostí se ještě sebrat a vzchopit. Pravým opakem je jeho bratranec a zároveň parťák Berko, který si neustále drží jakýs takýs nadhled a snaží se především chránit svou harmonickou rodinu. Avšak na rozdíl od typické detektivní dvojice geniálního detektiva s natvrdlým pomocníkem, který funguje coby čtenářův partner a pomáhá osvětlit různé peripetie případu, jde v Chabonově pojetí spíše o lidsky vyhořelého, ubitého šéfa, který nutně potřebuje svého anděla strážného. Berko Landsmanovi zavčas vysvětlí, že teď zachází příliš daleko, a vrátí ho na pevnou zem. Landsman nepůsobí vždy dojmem zdatného a bystrého vyšetřovatele, kterým je pro své okolí, ale místy spíše vypadá jako někdo, kdo potřebuje odvést do bezpečí, pryč od svých chorobných představ, které ho mohou definitivně zničit.

Kromě drsné školy je zde ve spojitosti s Chabonovou knihou bezpochyby namístě zmínit autorský mýtus. Sitka je situována do čistě imaginárního časoprostoru. Ač se opírá o přesnou dataci i místopisné ukotvení, jedná se o uchvacující fabulaci. Město bezchybně funguje jako zmenšený obraz našeho světa. Je zabydleno nesčetnými postavičkami a hrdiny, z nichž všichni prožívají vlastní příběhy, jež jistým způsobem odrážejí běžnou realitu anebo jsou prostě jen zábavné, kuriózní, bizarní. Autorova posedlost nejrůznějšími detaily a digresemi (ty se většinou později stanou zcela klíčovými) dává čtenáři pocítit ryzí radost z vyprávění a konstruování vlastního, svébytného světa.

Landsman je ve své podstatě jeden z posledních ochránců řádu před chaosem. Nemá však už dost síly, ztratil víru v sebe i druhé a marně se snaží znovu získat, co již dávno prohrál. Zde zaznívá další silný tón, jenž celou knihou prochází: jistý tragický pocit a zároveň melancholie, kterou zakoušejí všichni obyvatelé, neboť je jasné, že starý svět definitivně zaniká. Vše se rozpadá. Sitka se má totiž opět vrátit do americké správy a je nad slunce jasnější, že tato změna otřese místní komunitou v samých základech. Chaos postupně pohlcuje všechno okolo. Neexistuje nikdo, kdo by znovu nastolil řád a zachránil zmatené a bezradné občany.

Celý text je propojen jedním kompozičním prvkem, jímž je motiv šachů. Všechny postavy se k této hře nějak vztahují, něco specifického pro ně symbolizuje. Šachy fungují jako červená nit, na kterou se postupně navěšují další a další hrdinové. Na povrch vyplouvají jejich vzájemné vztahy a zčitelňují se jejich povahy. Každý totiž vyznává v této hře jinou strategii, která nezřídka zrcadlí hráčův charakter. Chabon rovněž využívá šachových termínů coby metafor pro konkrétní životní situace postav.

S oběma zmíněnými referenčními polohami románu koresponduje Chabonův jazyk. Neustále osciluje mezi úsečnými větami, které jsou příznačné pro drsnou školu, a až monumentálním vypravováním, jež odkazuje k mytické rovině. Autor používá pro své hrdiny charakteristiky jako vystřižené z Chandlerových detektivek. Takto například uvádí postavu Landsmana: „Má paměť trestance, kuráž hasiče, zrak zloděje.“ Vzápětí líčí s až posvátnou úctou zázrak, kdy kuře těsně před svým zabitím najednou promluvilo lidskou řečí. Jedním dechem však celou výpověď ústy Landsmana ironizuje. Během pár vět se tak historka přesune z pozice apokalyptické předzvěsti všeobecného zmaru do roviny blábolů chorobných pomatenců. Celý text je protkán výrazy, které si autor propůjčil z jidiš, postavy užívají zcela specifický sociolekt. Jejich mluva krásně dotváří poetiku knihy a navíc se v ní skvěle protíná mytická a detektivní rovina textu. Čtenář totiž hned jednotlivým výrazům nepřiřadí správný význam. Ty tak působí jako tajná, konspirativní znamení užívaná zločinci a policisty. A zároveň odkazují k prastarému jazyku rituálů a k unikátnímu časoprostoru uzavřené komunity. Navíc Chabon používá velmi neotřelé metafory a klade vedle sebe zcela nečekané obrazy a předměty, které jsou v tomto neobvyklém kontextu obohaceny o další konotace.

Židovský policejní klub není rozhodně určen pouze příznivcům detektivky, ač je jeho svět na jejím půdoryse vystaven. I odpůrce tohoto žánru může totiž těšit Chabonova neúnavná fantazie a jeho radost z vyprávění příběhů. Spisovatel svým vybroušeným jazykem uchvacuje čtenáře a přenáší jej do svého vlastního světa, ve kterém si každý může najít své.

 

© Michaela Plicková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 122 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Hana Šilarová, 14.04.2009 15:01
Chabon, Michael: Židovský policejní klub
Recenze je úžasně napsaná, velmi ráda si knihu přečtu.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   68%čtenáři

zhlédnuto 4297x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce