Kjærstad, Jan

Kjærstad, Jan

portrét beletrie zahraniční

Jan Kjærstad je předním představitelem norské postmoderní literatury. Svůj význam v norské literatuře zaujímá nejen jako spisovatel, ale i jako redaktor a autor literárně teoretických esejů.

Jan Kjærstad (nar. 1953) je předním představitelem norské postmoderní literatury. Svůj význam v norské literatuře zaujímá nejen jako spisovatel, ale i jako redaktor a autor literárně teoretických esejů, ve kterých reflektuje svou vlastní tvorbu i díla svých oblíbených spisovatelů jako je např. Italo Calvino nebo Karen Blixen.

Kjærstad vystudoval teologii na univerzitě v Oslo a debutoval v roce 1980 sbírkou povídek Kloden dreier stille rundt (Země se tiše otáčí). Mezi lety 1985-1989 působil jako redaktor časopisu Vinduet a v devadesátých letech redigoval spolu se spisovatelem Jonem Fossem literární časopis Bøk. Jako redaktor se zaměřoval především na nové směry literární teorie a postmoderní filosofie, kterými se nechal inspirovat i ve vlastní tvorbě.
 
Literární experiment řadí Kjærstada spolu s Jonem Fossem a Kjartanem Fløgstadem mezi stěžejní postmoderní autory norské literatury. Kjærstadovy romány z osmdesátých let, mezi nevýznamnější z nich patří román Homo Falsus (1984), jsou složitě konstruované texty, v nichž je příběh protkán desítkami stránek encyklopedických dat o všech oblastech lidského konání včetně literatury, filmu, výtvarného umění nebo náboženství. Kjærstadovy romány jsou také poznamenány počítačovými technologiemi a mediálními strategiemi, které jsou pro autora ztělesněním vykonstruovanosti dnešního světa.
 
V devadesátých letech se Kjærstadova tvorba obrací k velkému příběhu a jeho romány se stávají čtenářsky přístupnější a atraktivnější. Autorovým stěžejním dílem je trilogie z devadesátých let Forføreren (Svůdce, 1993), Erobreren (Dobyvatel, 1996) a Oppdageren (Objevitel, 1999), za jejíž poslední díl získal Kjærstad v roce 2001 prestižní cenu Severské rady za literaturu.
 
V trilogii o televizním baviči Jonasu Wergelandovi se autor vrací k tématu médií, rozsáhlá trilogie má však širší záběr a na pozadí detektivní zápletky se rozehrává vyprávění o poválečném vývoji Norska. Tři romány jsou komponovány jako tři biografie Jonase Wergelanda, tři různé verze života téhož člověka.
 
Po úspěšné trilogii následovala ještě další řada titulů, z nichž jmenujme alespoň román Znamení k lásce (Tegn til kjærlighet 2002, česky 2008), který je prvním a zatím jediným dílem tohoto významného norského spisovatele přeloženým do češtiny.
 
Romány a povídky:
Kloden dreier stille rundt, 1980
Speil. Leseserie fra det 20. århundre, 1982
Homo Falsus, eller Det perfekte mord, 1984
Det store eventyret, 1987
Rand, 1990
Forføreren, 1993
Erobreren, 1996
Oppdageren, 1999
Tegn til kjærlighet, 2002
Kongen av Europa, 2005
Jeg er brødrene Walker, 2008
 
Eseje:
Menneskets matrise (kniha esejů), 1989
Menneskets felt (kniha esejů), 1997
Menneskenes nett (kniha esejů), 2004
Kjærstads matrise (2007)
 
 
Knihy pro děti:
Jakten på de skjulte vaffelhjertene, 1991
Hos Sheherasad, fantasiens dronning, 1995
Mirandas skattkammer, 2008
 

Kjaerstad Kjärstad

© Barbora Grečnerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 5046x

Inzerce